Stračka dvoubarvá hnědohřbetá

Ve Fauně č. 15/2000 jsem uvedl své zkušenosti z chovu těchto straček. Nyní bych chtěl svůj článek doplnit o některé informace. 

Zmizelá vajíčka

Pár, o kterém jsem se zmínil, zahnízdil vloni v červnu podruhé a odchoval opět jedno mládě. Zajímavé bylo, že zbylá vajíčka (i oplozená) beze zbytku zmizela. Při třetím hnízdění jsem těsně před líhnutím provedl kontrolu hnízda a nalezl 4 oplozená vajíčka. Ptáky jsem však natolik vyrušil, že snůška zmizela a tím chovná sezóna skončila... Mládě z I. a II. hnízdění jsem odstavoval 23. den po vylétnutí. Rodiče se vždy o ně vzorně starali a dokud nebylo mládě odchyceno, tak s novou snůškou nezačali. Používali stejné hnízdo - nové nestavěli. Přepeřování trvalo 2,5 až 3 měsíce po vylétnutí. Po této době byla mláďata zcela přepeřená. Přes zimu jsem choval stračky z odchytu i odchované odděleně, vždy s jinými druhy ptáků. Snášely se s nimi dobře. Letos v březnu jsem je všechny vpustil do klece 1 m dlouhé a čekal, zda se vytvoří páry. Po několika dnech jsem musel zakročit. Jeden ze samců začal být velice agresivní vůči ostatním a hlavně na druhého samce, kterého by pravděpodobně zabil. Rváče jsem musel odchytit. Nyní začal tokat mladý odchovaný sameček, vysedával u samičky z odchytu - vytvořili spolu pár. Jejich první hnízdění však nebylo úspěšné (čistá snůška).

Tipy pro chov stračky dvoubarvé

V dubnu jsem do klece 130 x 80 x 60 cm vpustil chovný pár z loňské sezóny. V kleci mají kromě bidélek borové větve a několik drnů s nízkou trávou. Velice brzy stračky postavily hnízdo u stropu v zadní části klece v borových větvích ze sena a sisálu. Shora nebylo uzavřené a tak jsem do něj částečně viděl. Na snůšce seděly opět pevně a vylíhnula se podle mého odhadu 3 mláďata, což se později potvrdilo. Krmení při odchovu jsem podával jako v loňské sezóně. Navíc začaly konzumovat rozmrazené mravenčí kukly lučních mravenců, o které vloni neměly zájem. Moučné červy jsem podával 3x až 4x denně po 8-10 kusech. Vhod přišly rozmrazené klasy pšenice a ječmene v mléčné zralosti. Před vylétnutím mladých klesla spotřeba živočišného krmiva a zvýšila se spotřeba naklíčených a nedozrálých zrnin. Vylétlá mláďata začala konzumovat brzy sama i klásky dozrávající lipnice a částečně ptačinec. O mladé listy salátu staří ani mladí neměli zájem. Ostatní stračky však salát a další zelené oštipují. Především ty, které jsou umístěny s papouščími amadami. V loňské roce byly stračky dvoubarvé hnědohřbeté též odchovány v jižních Čechách. Věřím, že se v našich chovech udrží a rozšíří. Na závěr bych shrnul své poznatky s tímto druhem drobotiny. Stračky dvoubarvé jsou vhodné pro chov v klecích. Nejsou náročné na prostor. Jen je třeba při umístění více kusů pohromadě dát pozor na agresivní jedince a tyto včas oddělit. (Agresivita se může projevit třeba až po několika týdnech). Kontroly hnízda nedoporučuji. Kroužkovat mláďata lze i po vylétnutí kroužkem s vnitřním průměrem 2,5 i 2,7 mm (obě velikosti jsou vhodné). Samečci tokají nepravidelně a v různém ročním období, proto sestavení párů může trvat delší dobu. Je třeba ptáky často pozorovat.

Závěrem

Na podzim r. 2000 jsem si koupil pár z odchytu. Na jaře 2x zahnízdil, ale mláďata vyhodili hned po vylíhnutí a když jsem je vrátil do hnízda za chvilku ležela opět na zemi pod hnízdem. Proto jsem tento pár rozdělil, koupil další pár z odchytu a provedu výměnu partnerů. Doufám, že se i letos odchovu dočkám...To je zatím vše, co jsem na toto téma chtěl sdělit.