Láska prochází žaludkem - 6.část

Přítmí, omamná vůně sena a občasné odfrknutí koní ze stáje pod námi. Romantické a tajemné kouzlo pro všechny věkové kategorie lidí od koní. Dětské eldorádo s tajnými skrýšemi, nedobytnými tvrzemi a měkkými doskočišti se prolíná s místy voňavého odpočinku a objevování pro odrostlejší a končí u pýchy hospodáře, který zdárně přeměnil práci, pot i znalosti na zásobu na celou zimu. V našich zeměpisných šířkách jsou konzervovaná objemná krmiva základem krmné dávky naprosté většiny koní a to po celý rok. Šťastlivců na skutečných pastvinách kupodivu není tolik, jak by mnozí lidé čekali a koně sami si přáli. I pro tuto menšinu naše zimy znamenají přechod od radostného spásání stále čerstvého, šťavnatého porostu, k jiným zdrojům výživy.

Suchá a objemná krmiva

Šťavnatá	Suchá
zelená píce	seno
senáže a siláže	úsušky
okopaniny	sláma a plevy

Tato rozsáhlá skupina zahrnuje veškerá nejadrná rostlinná krmiva, která mají alespoň 80 % sušiny, tedy obsahují nanejvýš 20 % vody. Ze tří v tabulce uvedených skupin se jedna skupina z krmivářského hlediska poměrně výrazně odlišuje.

Úsušky

Šetrné sušení objemných krmiv horkým vzduchem umožňuje zachovat převážnou většinu živin a energie z původní hmoty a tak některé úsušky živinově připomínají spíše jadrná než objemná krmiva. Proto se využívají více jako komponenty jadrných krmných směsí, ať už jsou sypké, granulované nebo extrudované, než jako objemné krmivo, například náhrada sena. Kvalita úsušků záleží hlavně na dvou faktorech a to jednak na kvalitě vstupní suroviny a jednak na vlastním sušení. Pokud je sušená hmota, jmenovitě traviny, obiloviny nebo jeteloviny, příliš fenologicky stará (s vysokým obsahem lignifikované vlákniny), nelze očekávat nic jiného, než za hodně peněz málo muziky (kvality, živin).
Totéž nastane při nevhodném způsobu sušení. Některé hospodyňky sice tvrdí, že připálené je na krásu, ale to jen přeneseně. Při vysokých teplotách totiž dochází k Mailardově reakci, kdy se lysin (nejdůležitější aminokyselina, základní stavební hmota bílkovin) pro organismus nevratně sloučí s cukrem. Takže budeme postrádat nejen část esenciálních aminokyselin, ale také se sníží stravitelná energie.
Nejvíce energie obsahují úsušky okopanin a mají i příznivý poměr energie: bílkoviny. Řepné řízky jsou bohatým zdrojem lehce stravitelné vlákniny, která pomáhá udržovat ve střevech dostatek tekutin, elektrolytů a tím i pestrou a stabilní střevní mikroflóru. Energeticky jsou na úrovni ječmene, tedy mají mnohem více stravitelné energie než oves. Kvůli schopnosti vázat vodu a tím několikanásobně zvětšit svůj objem, je nutné je namáčet. Cukrovkové řízky, případně melasované řepné řízky mají podobné vlastnosti, jen obsahují ještě více energie, zhruba jako kukuřice. Vojtěškové úsušky obsahují velké množství (20 %) kvalitních bílkovin s vysokým obsahem lysinu. V přiměřeném množství jsou vhodné zejména pro rostoucí a podvyživené koně, méně již pro sportující koně a také mohou při vysokém příjmu být příčinnou schvácení kopyt nebo ledvinových problémů. Jetelové a travní úsušky se svými živinovými ukazateli jsou vhodnější právě pro koně sportovně využívané, obsahují pouze tři čtvrtiny bílkovin, co vojtěška. Jsou nutričně velmi podobné senu.

Sláma a plevy

Sláma je balastní krmivo a její hlavní uplatnění je jako podestýlka. Jako krmivo je chudá na prakticky veškeré stravitelné živiny a díky její lignifikované a proto nepříliš stravitelné vláknině může být příčinou obstipačních (zácpových) kolik.
Za nejpřijatelnější k výživě koní můžeme považovat travní slámu, která bohužel bývá často vydávána za seno. Její stravitelnost a obsah živin je na úrovni zhruba poloviny až dvou třetin sena, proto její cena by tomu měla odpovídat. Od sena ji rozeznáme zejména podle vybledlejší, slámové barvy, tvrdších, zdřevnatělých stébel, výskytu zralých semen a vymlácených stébel. Je přísně jednodruhová – jílková, bojínková, kostřavová atd.
Jetelová a vojtěšková sláma obsahují velmi vysoké množství vlákniny a jsou spíše mechanickým zasycovadlem. Někteří „chovatelé“, kteří ji kvůli ceně zkrmují místo sena, mají sice pravdu, když říkají: „Koně si s tím už většinou nějak poradí“, ale taky pak od nich nic nečekejte.
Obdobné to je i u ovesné a ječné slámy. Koním se dají doplňovat ke krmné dávce na mechanické dosycení, ovšem jejich hlavní role je pod koněm, nikoliv v něm. A ani jako stelivo nejsou nejlepší. Naopak tvrdá a nepříliš chutná pšeničná sláma je pro svou nasákavost a lámavost ideálním stelivem. Netvoří žmolky a chuchvalce v boxu a v půdě se snadno rozkládá.
Plevy jsou obaly semen. Podobně jako sláma jsou balastním krmivem typu z nouze ctnost. Koně nejlépe přijímají ovesné a pšeničné plevy, naopak plevy s osinami (žitné a ječné) jim mohou způsobit nepříjemná poranění v hubě.

Seno

Rozdíl mezi senem a slámou je v době sklizně (sekání) porostů. Nikoliv však kalendářní, ale fenologické. Zatím co seno je sklízeno (sekáno), když je rostlina mladá a ještě buď vůbec nemá semena (doba kvetení a metání) nebo je má nezralá ( mléčná či mléčně vosková), sláma se sklízí, když už je rostlina na konci své vegetační (životní) fáze. Stébla jsou odumřelá, s vysokým obsahem pevných opěrných a podpůrných látek, což se projeví nejen na stravitelnosti živin a obsahu energie, ale i na chuti. Ne každému chutnají týden staré rohlíky. Proto je důležité rozlišovat rozdíl mezi senem a slámou týchž rostlin. Pro někoho překvapivě existuje i ovesné seno, nejen ovesná sláma.

Kvalita sena záleží na mnoha faktorech, rozhodující jsou:
1) rostlinné složení
2) fenologické stáří rostlin v době seče
3) kvalita půdy, množství a vzájemný poměr dostupných živin
4) počasí při sklizni
5) sušina sklizené hmoty
6) způsob sklizně
7) uskladnění

1) Nejvhodnější rostlinné složení je blízké kvalitnímu pastevnímu porostu, s pestrým zastoupením převážně travin, méně jetelovin a bylin.
2) Optimální doba sklizně se určuje podle převládajících rostlinných druhů. Vhodná je u travin doba metání a těsně po ní, u jetelovin ve fázi tvorby květů až začátku kvetení. Časnější sklizeň se hůře suší, má menší výnos a méně vhodný poměr živin. Starší porost má zase nižší chutnost i stravitelnost.
3) Co chybí v půdě, nemůže se objevit v rostlinách. Proto pravidelné doplňování živin do půdy je nezbytné.
4) „František začíná sekat, bude pršet.“ Tyto drobné jízlivosti mezi jednotlivými zemědělci dokazují, že sklidit kvalitní seno v době slunovratných dešťů je umění i štěstí zároveň. Rozhodně jeden déšť, třebas i vydatný, nedokáže seno zcela znehodnotit. Mnohem horší jsou časté drobné přeháňky, které nutí nechat pokos dlouho na poli či louce. Pak dochází nejprve k vydýchání cukrů (úbytek energie), pak k růstu plísní (rozvoj mykotoxinů – jedů) a rozkladu bílkovin.
5) Hmota se sušinou pod 80 % není vhodná ke skladování, neboť hrozí nebezpečí samovznícení nebo nechtěné fermentace (zapaření) a zejména masivní rozvoj plísní.
6) Lisované seno musí mít při sklizni vyšší sušinu než seno volné, které může ještě část vlhkosti odpařit, zatímco uvnitř balíku tato možnost není. Zejména nebezpečné jsou byliny s tlustými stvoly a stonky (lopuchy) , které prosychají mnohem pomaleji než traviny a tvoří vhodné podmínky pro rozvoj plísní.
7) Kvalitní seno je pouze pod střechou, všechno ostatní je jen krátkodobé a riskantní, s velkými ztrátami.

Při nákupu sena dbejte především na to, co sami na senu můžete hodnotit:
Barva má být zelená až světle zelená. Žlutá znamená vybledlá od slunce nebo vody, tedy bez karotenu, případně dalších živin. Bílá, šedivá nebo hnědé skvrny jsou známky plísní. Vůně musí být příjemná nebo alespoň neutrální. Zatuchlost, myšina nebo silné aroma, které cítíte i Vy, musí koně dohánět k šílenství, neboť má mnohem jemnější čich a pokud může, tak si vybírá. Ale hlad je „nejlepší“ kuchař. Prach je nejen dráždivý ale může být i toxický. Pokud je v seně zemina, prach rychle sedá na zem. Je-li to plíseň, udrží se ve vzduchu delší dobu. Tvrdá stébla a mnoho semen je neklamná známka pozdní sklizně a malé nutriční hodnoty.

O seně, potažmo o objemných krmivech lze uvést mnohem více informací, z nichž každá bude důležitá a pro odborníky podstatná při sestavování ideální krmné dávky pro špičkové koně. Nicméně jedno je zcela jasné a pochopitelné i pro chovatele, jezdce a majitele všech koní. Objemná krmiva tvoří základ výživy koní a proto k jejich kvalitě, jak nutriční (živinové), tak hygienické (kontaminace plísněmi, parazity, bakteriemi, toxiny atd.) musíme přistupovat bez zásadních kompromisů. Riziko při zkrmování nevhodného krmiva je vždy velké a třebaže se následky nemusí projevit okamžitě, vždy zanechají na zvířeti stopy. Ať již jde o projevy onemocnění, horší regenerace organismu, snížení výkonnosti a dlouhověkosti, nebo jen o zhoršený wellfare (pocit životní pohody). Pro většinu z nás je kůň přítelem, pro některé sportovním nástrojem, obchodním artiklem nebo součástí prezentace sebe a svého životního stylu. A žádný přece nechceme, aby naši přátelé, investice nebo vizitky na tom byli bídně.