Mezi našimi chovateli je velmi mnoho nadšenců a obdivovatelů hýlů škraboškových. Jsou to skutečně krásní a důvěřiví ptáci, po uvyknutí odolní. Chovatel G. si koupil pár, který v r. 1992 začal hnízdit. Ptáci se pravidelně pářili, stavěli hnízda a mláďata se líhla uspokojivě. Oba rodiče se o ně starali velmi pečlivě.
Po 5-6 dnech po vylíhnutí došlo k rozčarování - mláďata uhynula. Po několika dnech se podobné situace opakovaly a konečně se je podařilo vysvětlit. Samička zahřívá vylíhlá mláďata poměrně krátkou dobu a v případech, kdy je nízká teplota, mláďata hynou na podchlazení. Zdálo by se, že to nemůže souhlasit, protože hýlové škraboškoví pocházejí z prostoru Himaláje.
Chovatel G. udělal při dalších hnízdění toto opatření. Zhotovil si drátěný košík do kterého umístil 60 W infra - žárovku. Košík zavěsil tak vysoko nad hnízdo hýlů, aby zde byla teplota asi 23 °C. Z tohoto hnízdění byla odchována dvě mláďata.
V roce 1998 umístil chovatel tento pár hýlů do zahradní voliéry 4,5 mD x 1 mŠ a 2 mV. Voliéra byla celá zastřešená a vybavená přírodními větvemi, především z jehličnanů. Společnost hýlům dělal párek čečetek. Jakmile začali hýlové v květnu hnízdit, stali se vůči čečetkám velice agresivní a neustále je pronásledovali. Když vylétla mláďata čečetek z hnízda, hýlové je ihned uklovali. Bylo proto nutné čečetky z voliéry odchytit.
V sousední voliéře zahnízdil druhý pár hýlů škraboškových koncem června. Samička postavila velmi nepořádné hnízdo převážně z kokosových vláken. I když měli hýlové k dispozici dostatek staviva, nepoužili je, takže bylo skrz stěny hnízda vidět. Aby se hnízdo nezřítilo, umístil pod něj chovatel podložku z pletiva. Byla snesena čtyři vejce, ze kterých se vylíhla 13.7. tři mláďata a 14.7. čtvrté. V průběhu vysezování krmil sameček samičku vzorně. Den po vylíhnutí mladých krmil sameček nejen samičku, ale také mladé. Mláďata rostla velice dobře, neboť netrpěla chladem. Jak bylo uvedeno, hnízdo bylo vytápěno infražárovkou. 19.7. byla okroužkována 3 mláďata, 20.7. čtvrté kroužky o průměru 2,7 mm. Toto čtvrté mládě ale v růstu zaostávalo a nakonec ve stáří 10 dnů uhynulo. Chovatel píše, že se v průběhu dalších hnízdění přesvědčil o tom, že zahřívání hnízda s mladými je pro jejich zdárný vývoj naprosto nutné.
Kvalitní směs pro lesní ptáky a od jara do podzimu stále dostatek zeleného krmiva. Od února dává do voliéry větve ovocných stromů s pupeny (růst pupenů urychluje v teplém sklepě). Od podzimu do jara mají hýlové k dispozici větve s hložinkami a jeřabinami. Při hnízdění podává semena smetánky lékařské, pastuší tobolky, mléče rolního, starčeku, macešky, pomněnky, tavolníku, salátu, žabince ptačince. Naklíčené zrniny dává chovatel jen v malém množství. Ze živočišného krmení dával mšice a také moučné červy (maxim. 25 kusů na den). Na jaře a v pozdním podzimu provádí G. preventivní kůru proti kokcidióze s použitím známého přípravku zn. Baycox.
Do dalších hnízdních sezón hledí chovatel s optimismem, neboť se mu podařilo problém s hynutím holátek úspěšně vyřešit.