Karanténování nově získaných papoušků, zvláště ptáků importovaných ze zemí původu, by mělo být pro každého odpovědného chovatele samozřejmostí. Sv...
Karanténování nově získaných papoušků, zvláště ptáků importovaných ze zemí původu, by mělo být pro každého odpovědného chovatele samozřejmostí. Svědomitě provedené karanténování může zabránit různým nemocem. Důležitá je izolace karanténního prostoru, který bude mimo normální chovatelské zařízení.
Chovatel, který pravidelně získává nové ptáky, by měl mít vybudovanou stálou karanténu. Velikost karantény je odvislá od toho, jak často a v jakém počtu budou ptáci dováženi. V ideálních případech by měl být karanténní prostor vybaven takto: stěny a podlahu obložíme dlaždičkami nebo natřeme omyvatelnými barvami, klece nebo voliéry musí být zhotoveny ze silných kovových částí. Osvědčily se jednoduché klece zhotovené ze silných drátů zavěšené na zdi. Jelikož klece nemají dno, ale mříž z drátů, propadá trus přímo na papír podložený pod klecí. Tím odpadá čištění klecí, vždy spojené se stresováním ptáků.
Důležité je také osvětlení karanténní místnosti. Velice jsou doporučovány zářivky s ultrafialovým zdrojem (podobá se slunečnímu záření). Doba osvětlení má trvat 14–16 hodin v průběhu 24 hodin, aby měli ptáci dost času na příjem potravy.
Délka karanténní doby by měla být 6 měsíců. Je známo, že se tato doba nedodržuje a dochází ke kompromisu 6–8 týdnů.
Hygienická opatření. Protože bakterie a viry může do karantény zanést obsluhující osoba, je nutné, aby se před začátkem obsluhy převlékla do pláště a na boty si vzala návleky.
Čištění a dezinfekce je samozřejmostí. Hrubé nečistoty (trus) se dobře oškrábe, předměty se omyjí mýdlem a následně se opláchnou vodou s dezinfekcí, která musí mít správnou koncentraci (doporučení výrobce).
Tak jako misky pro každodenní krmení mají být i misky používané pro ptáky v karanténě dokonale čisté. Výborně se osvědčují misky z ušlechtilé oceli, které v různých velikostech nabízejí zoo obchody. Dbejme na to, aby se misky nepoužívaly střídavě, tedy někdy pro ptáky karanténované, jindy pro chovné. Práci nám zjednoduší různé sady misek.
V průběhu karantény se doporučuje ptáky několikrát za den kontrolovat, aby se nepřehlédlo případné onemocnění. Tyto kontroly nebudeme provádět ihned po příchodu ptáků, ale až třetí nebo pátý den.
Zvláštní pozornost budeme věnovat:
a) výskytu ektoparazitů, především roztočů, zákožek,
b) stavu opeření,
c) výživnému stavu,
d) změnám v postavení nohou a křídel (zlomeniny, deformace),
e) zobáku, dutině zobáku a nosním otvorům,
f) kloace a jejímu okolí (papilomatosa),
g) vyšetření ptáků na výskyt endoparazitů (žijí v organismu ptáků), svěříme veterináři, specialistovi,
h) bakteriologickému vyšetření, které by měl rovněž provádět veterinární lékař.
Není pochyb o tom, že i chovatel by se mohl od svých svěřenců nakazit, ale podle dostupných informací to je zcela ojedinělé. Jedná se především o alergie dýchacích cest nebo pokožky. Vliv na to mívá prach z trusu. U chovatele se onemocnění projevuje rýmou, kašlem, dýchacími potížemi, které jsou doprovázené mírným zvýšením teploty. Budou-li se hygienické zásady maximálně udržovat, je riziko onemocnění téměř nulové. Dostaví-li se však potíže, vyhledáme lékaře. V průběhu let jsem se setkal pouze se dvěma chovateli, kteří trpěli alergií (kůže, dýchání). Jejich citlivost byla tak velká, že byli nuceni své chovy zrušit.
V případě, že jídelníček získávaných ptáků nebyl znám, je nutno krmit střídavou potravou. Nabídka musí být stále co nejvyšší. Případný přírůstek na váze by se po skončení karantény opět zkorigoval. Zásobování vitamíny musí být dostatečné, poněvadž jsou podstatné pro dobře fungující imunitní systém, který bývá po dlouhém transportu často oslaben. Jednou z možností, jak doplnit a podpořit stresovou rezistenci je aplikace vitamínu C, který může být podáván bez nebezpečí předávkování prostřednictvím pitné vody. Vitamín C se v dostatečném množství vytváří v ledvinách. Je obsažen v různých semenech a v zelenině. V současné době je doporučován k doplnění výživy i k léčení. V jarních měsících jsou nároky organismu na tento vitamín zvláště vysoké. Při jednostranné výživě a konzumaci méněhodnotných krmiv se jeho potřeba také zvyšuje. Při podávání vitamínu C odolnost všech druhů zvířat (především mláďat) vůči infekcím stoupá. Vitamín C můžeme používat k obnově střevní mikroflóry po léčbě antibiotiky. Dále pomáhá při stresových stavech i jiných zátěžích, při dermatózách, anemiích, krvácení, při poruchách reprodukce a na podporu hojení ran a zlomenin. U drůbeže příznivě ovlivňuje snášku i kvalitu snášky, optimální vývoj embryí zvláště v preinkubačním období. Německý chovatel bažantů zvyšuje při odchovu kuřat dávky vitamínu C na 1 g na 4,5 l vody.
Firma Biofaktory nabízí na našem trhu přípravek C–Compozitum (koncentrát vitaminu C) rozpustný ve vodě, který je možné přimíchávat i do krmiva.
Na závěr si ještě připomeneme, že je užitečné umístit do klece či voliéry k nově dovezeným ptákům jeden kus z vlastního chovu. Smyslem tohoto opatření je rozeznat případná onemocnění dovezených ptáků. Může se stát, že dovezení ptáci jsou latentně nemocní, tedy že jsou nositeli nemocí, nemoci roznášejí, ale sami neonemocní. Pro tuto srovnávací činnost je vhodné použít v chovu papoušků např. korelu.
Literatura: Gefiederte Welt 9/02,
autor MVDr. M. Bürkle a jiné prameny.