Zkušební řád pro canisterapeuty a canisterapeutické psy

Základní údaje

Zkoušky mají kvalifikovat jednotlivé psy a psovody z hlediska účelu jejich použití v canisterapii. Vykonaná zkouška je podkladem pro praktické využití v Canisterapeutickém sdružení nebo příslušných organizacích.
Způsobilost pro práci v těchto organizacích je vázána dalšími znalostmi psovoda, např. doplňujícími kurzy, školeními, semináři a praktickými ukázkami canisterapie.
Zkoušky canisterapeutických psů se mohou konat v průběhu celého roku. Pokud nemůže být zaručena bezpečnost osob a zvířat, musí být konání zkoušek odloženo.
Ke zkouškám mohou nastoupit psi bez ohledu na velikost, plemeno nebo průkaz původu. Nemocní psi a háravé feny se ke zkouškám nepřipouštějí a nesmějí se přivádět do prostorů zkoušek.
Jeden psovod se může zúčastnit zkoušek v jeden den s více psy. Jeden pes může absolvovat zkoušky s více psovody také ve stejný den, ale s časovým odstupem.

Při zkoušce se mohou používat krátké zvukové povely. Ve spojení se zvukovým povelem lze psa oslovit jménem. Tato kombinace platí jako jeden zvukový povel.

Pes, který neuspěl ve zkoušce, může ji opakovat v nejbližším termínu následující zkoušky. Rozhodčí je oprávněn ukončit práci psa, pokud je zřejmé, že je mimo vliv svého psovoda, je zřetelná jeho nedostatečná připravenost nebo pes není schopen požadované podmínky zkoušek splnit.

Pořádání zkoušek

Právo na pořádání zkoušek má pro své členy a zájemce z ostatních organizací nebo i pro zájemce, kteří nejsou členy žádné organizace, ale chtějí zkoušky absolvovat, Canisterapeutické sdružení jižní Morava. Výsledky zkoušek jsou uznávány organizacemi se stejnými nebo podobnými cíly.
Zkoušky se mohou konat za účasti nejméně 5 zájemců.

Organizace zkoušek

Za organizační část zkoušek je zodpovědný asistent rozhodčího nebo předsedou sdružení pověřená osoba. Zařizuje a kontroluje práce, které jsou potřebné k přípravě a provedení zkoušek.

Povinné ručení

Za případné úrazy v průběhu zkoušek ručí psovod za sebe i svého psa. Majitel zodpovídá za všechny škody způsobené jeho psem. Z tohoto důvodu si majitel psa musí být vědom úhrady škody hotově nebo z pojištění.
Pokyny udílené rozhodčím nebo jeho asistentem plní psovod dobrovolně a na vlastní nebezpečí.
Před zahájením zkoušek je povinnost předložit rozhodčímu nebo jeho asistentovi očkovací průkaz psa a potvrzení od veterinárního lékaře o zdravotním stavu psa. Toto potvrzení nesmí být starší 3 dnů. Při nepředložení těchto dokladů bude pes i psovod ze zkoušek vyřazen a zkoušky mohou být absolvovány v nejbližším možném termínu.

Věková hranice

Nejnižší věková hranice pro psa je 1 rok a nejnižší věková hranice pro psovoda je 18 let.

Posouzení povahy psa

Rozhodčí pozoruje chování psa před začátkem i v průběhu celé zkoušky. Rozhodčí je povinen při zjevných povahových nedostatcích vyloučit psa ze zkoušek nebo doporučit opakování zkoušek a učinit o tom záznam v protokolu o provedených zkouškách.

Posouzení povahy psa zahrnuje:
1. jistotu a chování psa k cizím psům a lidem
2. posouzení vztahu psovoda a psa při základní poslušnosti
3. jistotu a chování psa při působení nečekaných rušivých vlivů
4. určení dalších kladných i záporných povahových vlastností psa, např. vstřícnost a ochota při plnění zadaných úkolů, bázlivost, slabost nervů a s ní spojená útočnost, přehnaná ostrost a podobné další povahové projevy.

Povinnost účastníků zkoušek

Psovod je povinen přihlásit se ke zkoušce včas. Zaplacení poplatku za zkoušku je možno uhradit složenkou nebo hotově v místě konání zkoušky oproti příjmovému dokladu. Pokud se z jakýchkoliv důvodů nemůže ke zkoušce dostavit a oznámí to písemně týden před konáním zkoušky, bude psovodovi poplatek vrácen. Při vyloučení psa nebo při doporučení opakování zkoušky se poplatek za zkoušku nevrací.
Každý psovod je povinen nastoupit ke zkoušce v odpovídajícím oblečení a s pomůckami určenými pro výkon zkoušky.
Psovod je povinen uposlechnout pokynů rozhodčího nebo jeho asistenta.
Každý psovod je povinen dokončit všechny zkoušky, i když v některé nedosáhl minimálního počtu bodů. Zkouška je ukočena vyhlášením výsledků, zapsáním výsledku do protokolu o zkouškách, vyplněním Certifikátu o absolvování zkoušky a předáním psovodovi.
Bodování všech zkoušek se hodnotí známkami výborný 3 body, velmi dobrý 2 body, dobrý 1 bod.
U každé zkoušky mohou být přiděleny 3 body za mimořádnou vstřícnost psa při plnění zadaného úkolu.
Při celkovém hodnocení se udělují pouze celé body.

Vyhodnocení

Zkoušky platí za splněné, pokud pes dosáhl v celkovém hodnocení nejméně 27 bodů, což odpovídá 95 %.

Posudkový list a formulář

Platí zde vyplněný Certifikát o složení zkoušek, vystavený rozhodčím Canisterapeutického sdružení jižní Morava. Tímto dokladem se psovodi musí prokázat v případě návštěv kontaktních míst k výkonu canisterapie.

Rozhodčí

Zkoušky mohou posuzovat jen způsobilí a svou organizací ustanoveni rozhodčí. Žádost o udělení čekatelství se podává písemně výkonnému výboru.
Podmínky pro schválení funkce rozhodčího:
1. věk - nejméně 25 let
2. znalost zákona č. 246/1992 o ochraně zvířat proti týrání
3. znalost zkušebního řádu canisterapeutických psů
4. práce v canisterapii - nejméně 3 roky
5. asistence rozhodčímu při konání 6 zkoušek canisterapeutických psů

Zkušební řád

Seznámení s ustanoveními zákona č. 246/1992 Sb. o ochraně zvířat proti týrání.
Seznámení se zásadami péče o psa.
1. Postoj psa k cizím psům a lidem
Majitelé psů mezi sebou hovoří, smějí se, podávají si ruce. Psi jsou volní nebo na vodítku. Rozhodčí postupně pohladí všechny psy.
Hodnotí se chování psa - dominance, nesnášenlivost, bázlivost - z toho vyplývají agrese, pes by neměl napadnout.
Důvod: Canisterapeutičtí psi pracují minimálně ve dvojicích. Pokud by došlo k jakémukoliv náznaku nesnášenlivosti, nikdo už klientům nevysvětlí, že psi nikomu neublíží. Je porušena důvěra klientů.
Komentář z praxe:
V přírodě žijí psi ve smečkách, musí se přihlížet k hierarchii smečky i při stanovování canisterapeutických skupin.
2. Reakce na pach
Rozhodčí přistupuje k jednotlivým psům v oblečení, které je cítit kterýmkoliv desinfekčním prostředkem užívaným např. veterináři, pro desinfekci v sociálních nebo zdravotnických zařízeních.
Hodnotí se - zachování klidu.
Důvod: Při návštěvách se chodí na psy podívat i ošetřující personál, který je zpravidla v pracovním oděvu.
Komentář z praxe: Pach desinfekčního prostředku si pes může spojovat s návštěvou veterinárního lékaře, která pro něj nemusela být příjemná.
3. Základní poslušnost psa
Pes je volný. Majitel dává postupně povely - přivolání, sedni, lehni, zůstaň. Při povelu může použít zvukový povel. Opakování povelu max. 2x, pokud je pes něčím zaujat.
Hodnotí se poslušnost a ochota poslouchat.
Důvod: Pes by měl zvládat základní povely poslušnosti, aby doma i na návštěvách “nebyl na obtíž”.
Komentář z praxe: Většina dětí se bojí hlasitého křiku při vymáhání poslušnosti. Dobrý dojem nebudí majitel, který psa nahání po celé zahradě, nebo pes vleče pána za sebou na vodítku.
4. Vztah psovoda a psa
Majitel dá do misky trošku žrádla nebo psího pamlsku. Po chvíli mu majitel a potom i rozhodčí sáhne do misky -- přidání či odejmutí.
Hodnotí se - dominance, pes nesmí zavrčet, vycenit zuby, napadnout. Přímá agrese psa se vylučuje.
Důvod: Při dobrém vztahu by majitel ani rozhodčí neměli mít problém se sáhnutím do psí misky.
Komentář z praxe: Děti velmi rády se při návštěvě starají o pejsky. Ten nesmí projevit agresi, když mu chtějí dát do misky pamlsek nebo dolít vodu.
5. Vzrušivost psa
Majitel rozdovádí psa hrou, během, skákáním nebo hračkou. Na pokyn rozhodčího musí hru ukončit a psa co nejrychleji zklidnit. Může použít zvukový i hlasový povel současně. Povel může opakovat maximálně 3x.
Hodnotí se čas potřebný ke zklidnění.
Důvod: Děti i psi se při společné hře někdy přestávají kontrolovat. Psovod musí psa zklidnit a pes nesmí reagovat na další podněty ke hře bez povelu psovoda.
Komentář z praxe: Při rozdovádění dětí by mohlo dojít u velkých plemen psů k nechtěnému poražení dítěte na zem nebo u malých plemen k tomu, že při nečekaném vyskočení pejska klient může spadnout, protože výskok nečeká. Z praxe však víme, že velká plemena lze velmi těžko rozdovádět. Jsou povahově klidnější než plemena malá.
6. Zachování klidu
a) ve skupině - pes prochází skupinou lidí. Všichni najednou ho začnou hladit, hlasitě se smát. Nečekaně však před psem jeden z hloučku vykřikne, dalšímu upadne před psem berle, jiný před psem berli nenadále zvedne, jakoby chtěl berlí na něco ukázat.
b) u jednotlivce - přichází rozhodčí, který si klekne a začne hledět psovi zblízka do očí, jemně ho tahá za uši, strká do něj prstem.
Hodnotí se - reakce psa. Ten se může otočit nebo se vzdálit. Jakýkoliv náznak agrese je podnětem k vyloučení.
Důvod:
a) ve skupině - Při návštěvě klienti pejsky hlasitě vítají a všichni naráz si je chtějí jít pohladit.
Komentář z praxe: Při tomto vítání může dojít k pádu berle, nečekanému výkřiku, strkání apod. Pes to nesmí brát jako výpad proti sobě nebo svému pánovi.
b) u jednotlivce - Děti z vozíků jsou sundáni na zem a k pejskovi se přiblíží buď lezením po kolenou nebo plazením. Dochází zde ke kontaktu “z očí do očí”, dítě může neopatrným pohybem psa zatahat za srst, uši apod.
Komentář z praxe: I tyto neopatrné pohyby většina psů bere s klidem. Musíme však dávat pozor, aby nedocházelo k ubližování záměrnému. Pejsci berou tuto zkoušku s očekáváním hlazení, mazlení a hraní. Ten velký je najednou menší a určitě si bude chtít hrát.
7. Přímé setkání
Rozhodčí nebo asistent se na vozíku zezadu přiblíží k majiteli se psem. Oba se zastaví. Pes se hladí, objímá a asistent se ho snaží dát si na klín. Majitel může malého psa posadit na klín sám.
Hodnotí se - klid a vstřícnost k mazlení. Pes však z klína seskočit smí, nesmí však odejít.
Důvod: Pes se v běžném životě nesetkává s lidmi na invalidním vozíku. Tím méně s tím, že bude vedle vozíku chodit na procházku, musí si u něj sednout kvůli pohlazení, nebo bude sedět dítěti, které je na vozíku, na klíně.
Komentář z praxe: Pes i dítě se musí naučit vzájemné ohleduplnosti, aby si neublížili, např. zabržděním vozíku při mazlení, dodržování bezpečné vzdálenosti psích tlapek od kol vozíku při procházce apod.
8. Podávání pamlsku
Rozhodčí v podřepu psa hladí a potom mu podá pamlsek. Pes si ho může nebo nemusí vzít. Záleží na majiteli.
Hodnotí se - klid a opatrnost vzetí pamlsku.
Důvod: Klienti se chtějí pejskovi odměnit. Nesmí zde dojít k tomu, že pes bude chápat nataženou ruku jako projev útoku proti sobě nebo proti pánovi a bude reagovat obranným způsobem.
Komentář z praxe: Postup je ten, že pes si ruku s pamlskem očichá a potom si vezme pamlsek. Klient tím zase získá jistotu, že mu pes neublíží. Pes, kteý si vezme nabízený pamlsek, je přijímán vstřícněji.
9. Reakce na rychlý pohyb a nečekaný hluk spojený s pádem člověka
Majitel má psa na vodítku. Kolem proběhne běžec. Za chvíli proběhne další, který před psem upadne a upustí tašku obsahující rachotící materiál.
Hodnotí se - reakce psa na člověka i nečekaný hluk. Pes se může leknout, nesmí však na člověka na zemi vrčet, cenit zuby nebo zaútočit. Přímá agrese psa vylučuje.
Důvod: Tato zkouška prokazuje navyknutí psa na hluk. U psů, kteří nepřijdou do styku s výraznějším hlukem nebo hlukem, který je spojený s pádem, může dojít vlivem úleku k agresivnímu chovnání.
Komentář z praxe: Za celou dobu jsme se nesetkali s projevem agrese vůči upadnuvšímu člověku. Psi se spíše přišli podívat kdo tu leží na zemi, některé psy více zajímal obsah tašky, zda tam nenajdou něco dobrého.
10. Nesení psa
Rozhodčí nebo asistent zdvihne psa ze země nebo z vyvýšeného stanoviště a nese jej zhruba 5 metrů. Předá jej další osobě, která jej nese zase asi 5 metrů a předá ho majiteli nebo ho postaví na zem.
Hodnotí se - klid při nesení. Pes nesmí projevit agresi vůči majiteli ani jiným osobám.
Důvod: Známe mnoho případů, kdy v zahradách pro děti i staré občany, nacházíme střepy z rozbitých lahví. Potom se může přihodit i to, co bychom viděli neradi. Může dojít k poranění, např. psích tlapek.
Komentář z praxe: I když se zraněním psa jsme se dosud nesetkali, je tu nutnost, aby se pejsek nechal odnést i od cizí osoby k veterináři. Jde vlastně o pomoc i majiteli psa, se kterým se jiná osoba střídá při nesení.

Při všech zkouškách musí mít pes nestahovací obojek, majitel si nesmí vynucovat poslušnost křikem nebo jakýmkoliv trestem. Může však odměnit psa pamlskem. Zkouškami projde pes, který je poslušný a neagresivní.
V průběhu celé zkoušky rozhodčí sleduje vztah mezi psovodem a psem. Hodnotí, jestli psovod hovoří se psem přátelsky, s úsměvem, zda psa pohladí nebo pochválí. U psa pozoruje, zda poslouchá rád a ne ze strachu. Dále sleduje reakci psa při přiblížení ruky k pohlazení nebo pochvale (např. poplácání po hřbetě). Pes nesmí uhýbat ze strachu jako před uhozením.