Ptačí chřipka: šíříte o mně mýty a fámy!

V souvislosti s výskytem ptačí chřipky v sousedství České republiky šíří média dle našeho názoru zbytečnou paniku. Ta by mohla mít ve svém důsledku mnohem horší dopad na přírodu i obyvatele, než ptačí chřipka samotná. Proto považujeme za nutné zdůraznit některé skutečnosti.

Jak se H5N1 šíří?
Je prokázáno, že původcem rozšíření ptačí chřipky (konkrétně viru H5N1) z JV Asie do světa je člověk, nikoliv volně žijící ptáci. Ohniska výskytu onemocnění nekopírují tahové cesty ptáků, jako spíše důležité dopravní tepny, po kterých probíhají převozy drůbeže a drůbežích produktů. K přenosu stačí i jen trusem kontaminované dopravní prostředky. Jeden gram infikovaného ptačího trusu může nakazit až jeden a půl milionu ptáků (zdroj: http://www.biodat.ru/doc/lib/pgripp.htm).
Volně žijící ptáci mohou H5N1 šířit pouze na kratší vzdálenosti. Inkubační doba viru je totiž jen 3–7 dní. Během ní nakažení ptáci nemohou urazit velké vzdálenosti. Nicméně v rámci Evropy velmi pravděpodobně jsou původcem šíření viru.

Kdo nakazil koho?
Z volně žijících druhů ptáků byla nákaza prokázána především u druhů vázaných na vodní prostředí, kteří se zároveň pohybují v těsném sousedství člověka. I to svědčí o faktu, že primárním zdrojem nákazy divokých ptáků jsou ptáci domácí. Z druhů ptáků, které se vyskytují i v Evropě, byl již H5N1 prokázán u kachny divoké, labutě velké, racka chechtavého, lysky černé, slípky zelenonohé, volavky popelavé či kormorána velkého – tedy ptáků, kteří žijí v těsné blízkosti domácí vodní drůbeže. Od ní se pravděpodobně nenakazili. (zdroj: http://www.nwhc.usgs.gov/disease_information/avian_influenza/affected_species_chart.jsp).

Hrozí lidem nebezpečí?
Člověk se u nás současným virem H5N1 prakticky nemůže nakazit. Není zaznamenán jediný případ nákazy člověka od volně žijících ptáků. Pokud se nakazil od drůbeže, pak pouze tehdy, žil-li dlouhodobě spolu se stresovanou drůbeží v trusem zamořených místnostech nebo konzumoval-li její polosyrové maso či vejce, popřípadě pil-li syrovou drůbeží krev (zdroj:
http://www.who.int/mediacentre/factsheets/avian_influenza/en/). Nic takového se v našich zemích snad neděje!? Pravděpodobnost nákazy normálně se chovajícího člověka virem H5N1 od volně žijících ptáků je stejná jako pravděpodobnost nákazy tímto virem při konzumaci španělských ptáčků či moravských vrabců v našich restauracích.

Komu tedy hrozí nebezpečí?
Jediné reálné nebezpečí související s H5N1 hrozí u nás domácí drůbeži. Při prokázání výskytu viru v chovu drůbeže, bude celý chov zlikvidován veterináři. Na rozdíl od volně žijících ptáků je domácí drůbež, pravděpodobně z důvodů stresujících podmínek ve kterých žije, na H5N1 mnohem citlivější.
Volně žijící ptáky virus H5N1 více méně neohrožuje. Nedochází tak k hromadným úmrtím, která by ohrozila celé jejich populace. Navíc je pravděpodobné a bylo by to jedině přirozené, že se část populace ptáků s tímto virem umí vypořádat. Volně žijícím ptákům však hrozí neuvážené reakce lidí. Pokud by, stejně jako třeba v červenci 2005 v Rusku, lidé zpanikařili a začali ptáky hromadně likvidovat, mohli by existenci některých vzácnějších druhů přímo ohrozit. Reálné nebezpečí člověku by mohlo hrozit v případě, že by tento virus zmutoval a začal se přenášet z člověka na člověka. Nebezpečí takové mutace existuje. Od roku 1997, kdy byl H5N1 poprvé u člověka identifikován, však nezískal virus schopnost šířit se mezi lidmi.

Jak může ptákům pomoci veřejnost?
V první řadě zachovat klid. Není důvod propadat hysterii a děsit se volně žijících ptáků – nehrozí od nich žádné nebezpečí. Lze bez obav i nadále volně žijícím ptákům pomáhat, krmit je na krmítkách či zimovištích, vyvěšovat ptačí budky… – opravdu nehrozí žádné nebezpečí.
V případě, že se veřejnost setká s úmyslnou likvidací ptáků či jejich hnízdišť, doporučujeme ihned kontaktovat Českou inspekci životního prostředí (www.cizp.cz) nebo Český svaz ochránců přírody (tel.: 222 516 115) nebo Českou společnost ornitologickou (tel.: 274 866 700).

Co dělat při nálezu nemocného nebo mrtvého ptáka?
Při nálezu zraněného či zjevně nemocného ptáka, je pro všechny případy lepší se ho nedotýkat a informovat o podrobnostech nálezu co nejrychleji místně příslušnou záchrannou stanici pro handicapované živočichy.
Kontakty na stanice jsou na www.zachranazvirat.cz. Záchranná stanice se ve spolupráci se Státní veterinární správou postará o odborný odchyt a další vyšetření. Je-li takových ptáků více pohromadě nebo jsou ptáci mrtví, je nutné zavolat rovnou Státní veterinární správu (tel.: 227 010 142).

Záchranné stanice a ptačí chřipka
Stanice sdružené v Národní síti stanic pro handicapované živočichy nijak neomezují příjem handicapovaných ptáků, ale přijímají určitá preventivní opatření a jsou v kontaktu s místně příslušnými veterinárními správami. Veřejnosti doporučujeme ptáky do stanic nenosit, nýbrž stanici o nálezu podrobně informovat telefonicky.

Pomozte!
Ptačí chřipka znamená pro neziskové záchranné stanice velmi vysoké finanční náklady spojené s častějšími výjezdy, nákupem prostředků osobní ochrany a desinfekce. Proto žádáme veřejnost o pomoc s financováním záchrany zvířat.
Pokud Vám není lhostejný osud zraněných volně žijících živočichů, můžete poskytnout finanční dar na konto 33553322/0800 nebo poslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI na číslo 87777 (platí pro všechny operátory a Český Telecom, účtování DMS: 30 Kč, příjemce obdrží 27 Kč). Více informací naleznete na www.zvirevnouzi.cz .