Kladina

Kladina nízká s náběhovými prkny

Výcvik přechodu přes kladinu zvyšuje odvahu psa chodit po úzkých vyvýšených místech, včetně lávek přes vodu apod. a mimo jiné zajišťuje zpestření cvičení. Dále je základem pro učení cviku chůze po žebříku a houpačce. Kladinu je vhodné učit co nejdříve, nejlépe od štěněte. Používá se povel „vpřed“ s ukázáním do směru, kam se pes má vydat. Při nácviku je nutné mít neustále na paměti, že pes nesmí z kladiny spadnout, ani samovolně kdekoliv seskočit. Musí se navádět na kladinu vždy přímým směrem, aby byl nucen opravdu „jít od začátku“ a na konci je potřeba psa zpomalovat, čímž se docílí sejítí celé kladiny, nikoliv seskočení. V agility se tak naučí nepřeskočit potřebnou „dotykovou zónu“. Podle potřeby je možné psa naučit překonávat tuto překážku v různé rychlosti pohybu. Samozřejmě, je třeba začít nejprve s překonáváním v kroku, v klidu. Zpočátku musíme nechat psa připoutaného na vodítku. Dbejte na to, aby vodítko bylo prověšené a pes po celou trasu šel svým ramenem na vaši úrovni. Nesmí zpomalovat, ani předbíhat. To je těžké zejména při vybíhání a sbíhání šikmých prken. Někdy je zapotřebí pomocníka. Měl by to být člověk, kterého pes dobře zná nebo alespoň takový, kterého se nebojí. Člověk, který v psovi vyvolává bázlivost je nezřídka k větší škodě, než kdyby tam vůbec nebyl. Pokud se jedná o člověka, kterého pes nezná a je mu lhostejný, je lepší, když má pes náhubek. Předejde se tak případným problémům a zraněním. Zpočátku učte psa jít na kladinu bez zastavení před ní. Až když pes tuto překážku zdolává bez větších problémů, můžete se zaměřit na doladění celého cviku, tedy na zastavení před překážkou – ne blíže jak jeden metr před náběhovým prknem a zastavení za překážkou, také minimálně jeden metr. Pokud pes zdolává kladinu na napnutém vodítku, ztrácí rovnováhu a snadno může spadnout. Také učení chůze přes kladinu bez vodítka bude potom složitější. Je tedy vhodné rychlost psa na kladině korigovat, psa vhodně usměrňovat. Zpočátku je možné použít i pomocného povelu „pomalu“. Jako průpravu k tomuto cviku je vhodné vyhledávat různé typy lávek, mostků, přechodů nad železnicí, ale také zídek, rovných laviček apod. a psa se snažit po všem takovém co nejčastěji vodit. Začínejte u širších rozměrů, zejména se psy, kteří se překonávání kladiny až panicky obávají. Zpočátku se vyhýbejte lávkám, které mají mezery (pes vidí dolů přímo pod nohama), to platí jak pro lávky železné – “rohož“, tak pro lávky z latěk apod. Totéž platí i pro schody k těmto lávkám. Pohyblivé schody, ať už úmyslně nebo pro jejich špatný stav, jsou pro psa opravdovou zkouškou odvahy. Jestliže se stane, že se pes na kterémkoliv místě zastaví a nechce se pohnout, v žádném případě mu nedovolte seskočit. Za každou cenu se jej snažte převést až do konce, v nejhorším případě jej vezměte do náruče a sneste dolů. Učení chůze přes kladinu by mělo probíhat na kladině s předepsanými rozměry nebo ještě lépe s upravenými rozměry - vyměnitelná různě široká prkna, pozvolnější sklony náběhového a seběhového prkna. Kladina, na které se pes teprve učí, by měla být pevná, nikoliv vratká a prkna by se pohybem psa neměla rozhoupat.

V žádném případě neučte psa v době, kdy je kladina mokrá a klouže nebo je-li na ní led či sníh. Takovou kladinu může zdolávat pouze pes, který je na přechod přes kladinu již zvyklý, samozřejmě za předpokladu upravení rychlosti pohybu, neboť po klouzavém povrchu směrem nahoru i dolů se pes nemůže pohybovat pomalu. Ze všeho nejdříve se pokuste bez zastavení před kladinou, za plynulé chůze nechat psa přejít kladinu bez pomoci a motivace. Jděte neustále vedle psa, ani na okamžik nezaváhejte, sledujte každý jeho krok a v případě potřeby psa přidržte, aby nespadl či neseskočil.

Způsoby, jak naučit psa chodit po kladině

Na pamlsky po trase nebo lákání na pamlsek (míček)
Pokud se pes ještě před náběhovým prknem či v části vedoucí vzhůru zarazí, snaží se seskočit nebo se prknu jakkoliv vyhnout, rozhodně na něj nenaléhejte a netahejte za vodítko, ale hbitě se pokuste jej nalákat na pamlsek či míček v ruce. Pokud na tuto motivaci zareaguje, nechejte ho vyběhnout nahoru, zde psa zastavte a pochvalte. Jestliže je motivací pamlsek, dejte mu ten, který držíte v ruce a hned vezměte do ruky další a nechejte psa dojít zbytek kladiny. Další pamlsek dejte až po jejím překonání.
Jestliže pes nereaguje ani na lákání na motivaci (pamlsek, míček) naskládejte (nebo si pomocníkem nechejte naskládat) po celé trase kladiny malé pamlsky ve vzdálenosti od sebe přibližně půl metru. Opět se pokuste plynule psa navést na kladinu a ukazujte mu (či pomocník) jeden pamlsek za druhým a povzbudivým hlasem jej doveďte až do konce. Po seběhnutí prkna na konci kladiny je zapotřebí psa srdečně pochválit a ještě jednou odměnit pamlskem „z kapsy“.

Metoda „napodobovací“ – za psem
Jsou psi, kteří v zápalu hry nebo jen pro velkou důvěru k dospělému psovi apod., bez větších rozpaků následují psa jdoucího před ním. Připněte psa na vodítko a jděte v těsné blízkosti (asi 1 metr) za člověkem se zkušeným dospělým psem, který ani na okamžik před kladinou nezaváhá, nezastaví. Jestliže váš pes kladinu překoná, na konci jej srdečně pochvalte, odměňte a cvik ještě jednou zopakujte. Pokud jde vše bez problémů, můžete ještě jednou svého psa nechat přejít také z druhé strany. V následující lekci vše zopakujte s tím, že zkušený pes bude před vaším psem ve větší vzdálenosti, asi pět metrů. Když ani toto vašemu psovi nebude dělat problémy, můžete zkusit nechat jít přes kladinu svého psa samotného. Tedy zůstaňte před kladinou, zkušeného psa nechejte přejít celou kladinu a až tehdy, kdy ji opustí, nechejte svého psa tuto překážku překonat také. Samozřejmě na vodítku. Někteří psi nejsou ochotni přejít kladinu výše uvedeným způsobem, ale jsou-li puštěni na volno a jeho psí kamarád na kladinu vyběhne, následují ho. Tedy je možné i tohoto využít a vyslat zkušeného psa na kladinu ve vhodném momentě, v době, kdy si psi puštěni z vodítka hrají. Pokud pes kladinu překoná, je samozřejmě vhodné ho slovně pochválit. Později toto ještě několikrát zopakujte a až potom se pokuste absolvovat kladinu za zkušeným psem na vodítku. 

Za pomoci páníčka – přivolání k sobě na kladinu
Jestliže je pes velmi citově upnutý ke svému pánovi, existuje možnost, aby páníček sám vlezl na kladinu a svého psa lákal k sobě. Nestačí však vylézt do prostřed kladiny a odtud na psa volat. Je třeba se snažit stát na náběhovém prkně ve vhodné vzdálenosti od psa (podle velikosti psa), případně na nejvyšším bodě náběhového prkna. Vhodné je, alespoň zpočátku, na části kladiny couvat, ale samozřejmě je to dosti nebezpečné a vyžaduje to zručnost ze strany páníčka. Někdy je vhodné mít k ruce také pomocníka, který může držet konec vodítka a nenápadně psa správně na kladinu navádět. Zároveň se díky pomocníkovi a vodítku omezí možnost povalení páníčka stojícího na kladině.

S přidržením psa po celé trase
Někteří psi se sice překonávání kladiny bojí, ale jsou ochotni alespoň v malé míře spolupracovat, pokud jsou psovodem přidržováni. Někteří psi potřebují pomoc více, jiní méně. Někdy je zapotřebí pomocník, kterého se však pes nebojí, ani v něm nevyvolává agresivitu apod. Pomocník se musí pohybovat vždy po opačné (levé) straně kladiny, naproti páníčka. Pokud není zapotřebí jiné pomoci, měl by alespoň dbát na to, aby na „jeho“ stranu kladiny pes nespadl. Jednou rukou psa držte shora za obojek, druhou pod břichem. Úchop pod břichem by měl být dostatečně pevný (nebo „pozorný“), aby pes nemohl spadnout či seskočit, ale rozhodně psovi nesmí způsobovat žádnou bolest.
Je vhodné, aby druhá osoba, lákala psa k pohybu kupředu např. na pamlsek. Odměnu a pochvalu nakonec po zdolání kladiny musí pes dostat, i kdyby po celé trase nejevil mnoho snahy ke spolupráci.

Od nejnižšího po nejvyšší
Jsou psi, kteří opravdu mají strach z překonávání takové překážky. Nedůvěřují „úzkému vyvýšenému místu“ nebo mají strach z výšek. U těchto psů výcvik bude trvat poměrně dlouho, ale každého psa je možné tento cvik naučit. Jestliže jste vyzkoušeli všechny výše uvedené typy a bezúspěšně, máte ještě šanci s touto, sice zdlouhavou, ale účinnou metodou. Při této metodě je zapotřebí hodně fantazie, představivosti a vynalézavosti ze strany páníčka. Také je zapotřebí různé materiální zajištění, které je zpravidla hůře dostupné pro majitelé psů žijících v domech bez zahrady. 
Výcvik je zaměřen na to, aby se pes nejdříve naučil chodit po relativně úzkém prkně. Najděte vhodně široké prkno / fošnu, o délce minimálně 1,5 metru (lépe více jak 2 metry) a položte je např. na dvě cihly. Nutné je, aby se prkno „nehýbalo“, ani snadno z podpěr (cihel, přepravek …) nespadlo. Psa vezměte na vodítko a trpělivě se ho snažte po prkně převést. Neustále používejte povel „vpřed“. Každá snaha – vkročení na prkno, musí být náležitě oceněna laskavou pochvalou. Pokud i po delší době pes dělá problémy, můžete prkno úplně položit na zem a učit psa pouze chodit po prkně. Potom pozvolna zvedejte jeho výšku. Jakmile pes bez problémů po tomto prkně přechází, zvedejte prkno výše (např. je podložte přepravkami). Výška by neměla přesáhnout 20 cm. Jakmile pes bez zaváhání a v klidu překonává takto zvýšené prkno, zaměřte se pro změnu na šikmé položení prkna. Jednu stranu tedy nechte stále podloženou a druhou položte na zem. Nejdříve učte psa vybíhání nahoru. Na konci samozřejmě seskočí dolů. Výšku podložení postupně zvyšujte, až například k položení na boudu, zídku apod. Důležité je mít na paměti, že na konci pes musí mít dost prostoru, aby mohl pohodlně seskočit nebo zůstat stát a nechat se snést (záleží na velikosti psa). Jakmile bude pes umět chodit na vyvýšeném prkně 20 cm vysoko od země (velká plemena mohou i 30–40 cm – podmínkou je snadné vyskočení na začátku), bude bez problémů zvládat vybíhání prkna až do výšky přibližně 1 až 1,5 metru (na to je však zapotřebí mít dostatečně dlouhé prkno, aby sklon nebyl příliš velký!), přejděte k učení sbíhání prkna. Samozřejmě opět začněte od výšky malé a postupně tuto zvyšujte. Dobrá je kombinace toho, že pes vyběhne nahoru, tam má dostatek prostoru se otočit a sejde zase dolů. Velmi důležité je, aby měl pes dostatek místa dole i nahoře a cítil se tam bezpečně, aby prkno nebylo vratké, příliš se nehoupalo, z předmětu, na kterém je položené nepadalo. Až pes začne zvládat vybíhání i sbíhání prkna na různých místech až do výšky 1 až 1,5 metru a bude bez problémů chodit po vyvýšeném vodorovném prkně, můžete přejít na „klasickou kladinu“.