Pořízení psa je jen začátek. Může z něj vyrůst skvělý pes, ale rovněž potencionální nebezpečí. Děti psy milují, ale jsou i takové, které nemají psa.
Český kynologický svaz nesdružuje jen dospělé kynology, ale pracuje také s dětmi. Aby dětem byla věnována náležitá pozornost, jsou soustřeďovány do skupin pod kvalitními odbornými cvičiteli. Hlavní sídlo kynologické mládeže je na Českém kynologickém svazu v Praze, kde se také schází komise mládeže a odtud jsou každoročně vybírány základní kynologické organizace k pořádání výběrových závodů ČR a MR. Jen u nás v Moravskoslezském kraji je 63 organizací, což je opravdu hodně, ale dětí a mládeže není mnoho a to je velká škoda. Děti jsou organizovány ve svých základních organizacích, kde cvičí a jsou v reprezentačním týmu kraje. Při soustředěních střídají různé cvičáky, aby měli pokud možno všichni stejné podmínky.
Dolní věková hranice není dána, horní je 18 let. Náš nejmladší člen začal závodit v deseti letech. Čas ukáže, jak nadané dítě je a když nezvládá fyzicky nebo časově, obvykle odchází samo. Nikdo ho nevyhání, nevylučuje. Poměr dívek a chlapců v klubu je kupodivu 10 : 2 ve prospěch dívek. V průběhu dospívání se tento poměr mění, ale dívky se kynologie drží víc, jsou vytrvalejší. Často jsou dětští kynologové opravdu plnohodnotní kynologové. Pokud si dají poradit a jsou přizpůsobivé, dokáží se zcela vyrovnat dospělým kynologům. Jsou schopny vyrovnat se situacemi, které nečekaly, dobře vnímat psa, předvídat. I malé dítě může mít svého psa pod kontrolou. Psi respektují dětský hlas, vše záleží na přístupu. Fyzickou sílu děti mnohdy nemají (pomohou jim cvičitelé a vedoucí), ale jsou schopny jiným přístupem, motivací a hrou, docílit dokonalé spolupráce se psem, stejně jako dospělí.
Děti vykonávají se svými psy plnohodnotné zkoušky, které mají psi oficiálně přiznány, bez ohledu na to, kolik let je jejich pánovi. Obvykle se skládají zkoušky, podle kterých se cvičí na závodech, což jsou u mládeže IPO2 a ZV2. Na jednom mistrovství či kvalifikačních závodech probíhají soutěže současně ve 2 kategoriích, a to podle IPO2 a ZV2. Když už má pes tyto zkoušky složené, může si udělat i vyšší. Pravidla jsou malinko odlišná od soutěží dospělých. Například v mládeži může soutěžit i pes s vyšší zkouškou, než v jaké závodí na konkrétních kvalifikačních závodech. To znamená, že pes, který už má třeba zkoušky IPO3 může na těchto soutěžích závodit podle IPO2, což je v dospělé kategorii závodů podobné úrovně nepřípustné. Zdá se to být trošku nefér vůči těm, kteří začínají se svým psem od píky, ale pravidla jsou upravena hlavně z toho důvodu, že dítě nemusí mít vždy možnost cvičit se svým vlastním psem, ale má například psa rodičů a ten je už starší a zkoušky už má. Někdy je na závodě dívenka s devítiletým psem, a je zde jasné, že ho vycvičit nemohla. Nejde ale jen o samotný výcvik, dítě musí umět psa předvést, jeho kvality, jak se říká, prodat. Má to svůj význam, dítě získává zkušenosti a kynologie novou mládež.
Na druhou stranu si organice cenní těch mládežníků, kteří sami pracují se svým psem, cvičí ho od počátku. Na mistrovství republiky je udělována tzv. Čestná cena pro nejlépe umístěného mládežníka, který všechny složené zkoušky se svým psem vykonal sám. Naše mládež má na soutěžích dosti úspěchů, například z roku 2000 má mistryni republiky, v té době třináctiletou, Vlastu Kosterovou. Lze říci, že mládež ze Severní Moravy podává vždy skvělé výkony. A nesoutěží se jen u nás. Jezdí se například do Rakouska. I tam se čeští mladí kynologové také umí předvést a umístit. Například v roce 2004 Žaneta Chromčáková na 1.místě v kategorii IPO2, v roce 2005 Čestmír Kopřiva, Petr Křivan a Jakub Klečka na prvních třech místech v IPO2. S Rakouskem má Český kynologický svaz ujednány výměnné pobyty, které se pořádají každý rok, což je hodně zajímavý projekt. Ovšem ve srovnání s Rakouskem se u nás na tyto tábory posílají výhradně děti, které jsou členové, kynologii se hluboce věnují, mají zájem a výsledky a mají většinou služební plemena, či plemena, která jsou schopna vykonat nutné zkoušky. U našich sousedů jezdí na tábory děti s různými plemeny i kříženci. Často jsou to děti, které se o kynologii moc nezajímají. Ale i tak tyto pobyty jsou bezesporu přínosem a jsou velice žádané.
O vhodnosti a nevhodnosti plemen pro sportovní kynologii lze dlouze diskutovat, pravdou ale zůstává, že není vyloženě nevhodné plemeno pro mladého kynologa. Také nelze říci, které plemeno je to zcela nejvhodnější. Lze cvičit s kdejakým plemenem, fenou či psem, jen je důležité znát plemeno, přizpůsobit se jeho povaze, podle toho cvičit a výsledek se dostaví. Jsou plemena ideálnější jako například německý ovčák, neboť je patrně nejvšestrannější a plemena se složitější povahou jako rotvajler, ale s každým se dá pracovat. Co se týče stáří psa, zda je vhodné začít se psem starším, či úplně mladým, ani zde není žádná volba lepší. Je-li někdo v rodině, kdo pomůže dítěti se základní výchovou malého štěněte, pak není vůbec problém začít s úplně malým psem. Při výběru je potřeba zohlednit vše. Nevybírat jen podle toho co je a není služební plemeno, co je a není módní, protože ani takový labrador není pes jen na gauč. I labrador dokáže zvládnout obranu tak dobře a s patřičnou razancí, jako například německý ovčák. Dítě může začít i se psem, který se z počátku může jevit jako nevhodný. Při dobré spolupráci se z něj dá vycvičit pes dobrý nebo alespoň průměrný. Nízká váha a výška dítěte není překážkou pro výcvik psa, i když se často váhově rovnají. Není to běžný případ, ale stává se, že pes je svému cvičiteli v kohoutku po pas. Přesto se z těchto dvou mohou stát dokonalí partneři.
Výcvik se zaměřuje jen na obranu, stopu a poslušnosti. Děti by nebyly schopny časově zvládnout přípravu psa na předepsané zkoušky a závody a navíc cvičit např. na zkoušky záchranářů. Každá práce se psem přináší dětem spoustu dobrého, učí se trpělivosti, jsou otrkanější, sebejistější. Ke psům patří také figuranti. Děti si vzájemně figuranty nedělají, ale musí mít základní znalosti. Vědět jak postavit figuranta, umět mu vysvětlit co chce, znát systém obran a postupy dle ZŘ dobře ovládat. Není psa bez figuranta a naopak. Jedno s druhým je hluboce propojeno. Kynologie není koníček, je to kůň. Mnoho lidí ho neuznává, myslí si, že je to jen ztráta času. Opak je pravdou a děti často získávají bezmezné přátelství. Děkuji za spolupráci panu Mellarovi, který mi podal kvalitní a zajímavé informace.