Chov a rozmnožování v teráriu mládě po prvním svlékaní Tento poddruh se vyskytuje v severní a severovýchodní Austrálii a v západní polovině ostrov...
Chov a rozmnožování v teráriu
mládě po prvním svlékaní
Tento poddruh se vyskytuje v severní a severovýchodní Austrálii a v západní polovině ostrova Nová Guinea /Irian Jaya/. Pro svoji mírnou povahu, nádherné zbarvení a přijatelnou velikost je dost často rozšířená v našich terárií. Jedná se o poměrně štíhlou krajtu, která dorůstá až 400 cm, ale běžně v teráriu dosahuje 180 až 240 cm.
samec
Chovné trio jsem získal v létě roku 2004, jeden samec a dvě samice, údajně narozené v roce 2000. Samec měřil okolo 160 cm a byl mnohem štíhlejší, samice č. 2 měřila 180 a samice č. 1 190 cm, byly robustnější a velmi mírné, samec je divočejší. Od začátku jsem je choval jednotlivě v teráriích o rozměrech 90×90×60 cm (d×vך). Terária jsou zařízená obdobně a vyplňují je silné větve na šplhání, terasy, na kterých krajty často odpočívají a nádrže s vodou. Jako substrát používám hobliny nebo papírové utěrky. Zdrojem tepla je žárovka v krytu květináče. Teplota přes den je 25–30 °C, pod zdrojem až 35 °C. Přes noc klesá teplota na 20–22 °C. Terárium je roseno obden, v době svlékání denně. Jako potravu předkládám velké potkany. Samice dokáží spořádat až 4 na jedno krmení. Samci obvykle stačí 1 potkan. S potravou občas podávám Vitamin Rep a Reptisol. Většinu času krajty tráví na větvi nebo terase.
samice
inkubace vajec
Od konce listopadu roku 2004 začal samec odmítat potravu, neustále prolézal teráriem a byl velmi neklidný. Naposledy přijal potravu 15. 11. 2004. Dne 11. 12. 2004 se větší samice č. 1, svlékla a následující den byla přemístěna do terária k samci. Dne 13. 12. 2004 došlo v ranních hodinách ke spojení, které trvalo asi 6 hodin. Další páření jsem pozoroval 27. a 30. prosince a 3., 7., a 15 ledna roku 2005. Ke spojení docházelo většinou v ranních hodinách a hadi vždy po páření odpočívali společně. 8. 1. 2005 samice naposledy přijala potravu. Od začátku února bylo na samici již patrné zmohutnění zadní třetiny těla, byla méně aktivní a začala se více vyhřívat. Dne 1. 3. 2005 neočekávaně přijala potravu, což způsobilo pochybnosti o možné graviditě. Během několika následujících dnů zmohutnění zmizelo a ke snůšce nakonec nedošlo. Pravděpodobně se jednalo o falešnou březost, která je často popisována u krajt Python regius.
právě se líhnoucí mládě
Menší samice č. 2, se 15. 1. 2005 svlékla a 16. 1. 2005 byla přemístěna do terária k samci, kde ještě tentýž den došlo k páření. Dne 18. 1. 2005 byla samice navrácena zpět a nakrmena (1 potkan + vitamix rep), to bylo naposledy, kdy přijala potravu. Druhý den jsem ji opět přemístil k samci. Páření proběhlo 20. 1. 2005 v odpoledních hodinách. Další spojení jsem zaznamenal 21. 1. 2005, opět v odpoledních hodinách. Dále už o sebe zvířata nejevila zájem, a proto jsem je 5. února oddělil. Od konce února se chování samice výrazně změnilo, přestala přijímat potravu, stala se méně aktivní a celé dny a noci trávila na terase, kde si vyhřívala hlavně zadní polovinu těla. Také již bylo patrné zmohutnění zadní třetiny těla. Dne 12. 4. se svlékla a od 14. 4. se samice často otáčela na záda. Koncem dubna se její chování změnilo, byla velmi nervózní a neustále prolézala teráriem. Dne 9. 5. snesla celkem 18 vajec, o velikosti 30–40× ×50–65 mm. Kladení trvalo od 13 do 17 hodin. Tři vajíčka vykazovala typické patologické znaky neoplozených vajíček a byla ze snůšky ihned odstraněna. Jelikož jsem nemohl v teráriu zajistit optimální podmínky pro mateřskou inkubaci, ihned při kladení jsem vajíčka odebral a uložil do inkubátoru na drcený vlhký molitan při teplotě 30–32 °C a 100 % relativní vlhkosti. Samice po vykladení prolézala terárium a hledala svojí snůšku, ale po chvilce se uklidnila a věnovala se vyhřívání.
Od 5. dne inkubace (v té době měřil zárodek 52 mm) se na několika vajíčkách začala objevovat plíseň, proto jsem molitan každý den měnil za suchý. I přesto se plíseň dále rozšiřovala na ostatní vajíčka, zřejmě vlivem vlhkého molitanu. Proto jsem 30. den inkubace vajíčka přenesl na suchý vermikulit. Tím se již plíseň nerozšiřovala a k líhnutí zbylo 5 vajíček. Veškerou manipulaci s vajíčky jsem prováděl v chirurgických rukavicích. Napadení plísní bylo zapříčiněno vlhkým substrátem. Vhodnější je použít suchý nebo jen mírně vlhký substrát a tím zabránit vejcím začít mokvat a plesnivět. Je však zapotřebí v inkubátoru zajistit vysokou vzdušnou vlhkost. Dne 13. 7. (65. den inkubace) se prořízlo první mládě a 15. 7. (67. den) se vylíhla poslední krajtička. Celkem se vylíhlo 5 mláďat, která měřila 44–46 cm. Ke svlékání došlo po 12–16 dnech a potom začala sama přijímat potravu (holátka myší a potkanů). Podle sondování se jedná zatím o 2 samečky a 3 samičky. Při uchopení se nesnaží kousat a jsou zcela klidné. Jejich další odchov probíhal bez problémů.
mládě po vylíhnutí
Při získání zdravých jedinců a zajištění optimálních podmínek, jde o bezproblémové chovance a chov těchto nádherných krajt mohu každému vřele doporučit.
text a foto: Petr Benedek
Autor textu: Kolektiv autorů redakce iFauna.cz
Autor fotografií zdroj: Pixabay