Jak jsem dělal terárium

Jednoho dne se mi dostalo do rukou staré rádio. Když říkám staré, tak myslím opravdu staré, dřevěné gramorádio Opereta. Určitě taková rádia znáte, viděli jste je u babičky, možná se vám válí na půdě nebo je znáte ze starého filmu. Jen pro představu, rozměry takového gramorádia jsou 65×38×23 cm (š×v×h). No, a jako nadšeného teraristu mě hned napadlo, že z takové krásné bedničky by bylo ideální terárium. Aniž bych měl zatím představu jaké zvíře do terária umístím, rozhodl jsem se svůj úmysl realizovat a v poměrně krátkém čase se dostavil docela slušný výsledek.

• Původní otvor po reproduktoru využitý k větrání.

V následujícím textu se pokusím nastínit pracovní postup, který jsem použil.

• Větrací otvor zakrytý síťkou s rámečkem. Nalepená břidlice.

Co jsem potřeboval:
• běžné nářadí – šroubovák, kleště, pilku na železo, kladívko,
• kousek překližky,
• krátký silný a ostrý nůž,
• několik kamenů břidlice,
• vrtačku a sadu vrtáků,
• smirkový papír,
• mořidlo na vodní bázi,
• vodou ředitelný zdravotně nezávadný lak,
• štětec,
• 2 ks patron průhledného silikonu + pistoli na vytláčení,
• lepidlo Herkules,
• starý květináč,
• keramickou objímku na malou žárovku,
• 5 metrů dvoulinky,
• koncovku do zásuvky,
• žárovku,
• krátké vruty,
• polystyren,
• sklo,
• kousky laťky,
• síťku proti hmyzu,
• kousek linolea.

V první fázi jsem gramorádio rozebral. Zadní stěna je v dolní části tvořena jen silným papírem a celé dno je na pantech a je otevírací. Veškeré součástky, reproduktor, i přední sklo jsem odstranil. Unášecí talíř gramofonu jsem vylomil i s částí dřevěného držáku, ve kterém byl upevněn. Odstranil jsem vše co překáželo, až mi zbylo opravdu jen dřevěné šasi.
Dále jsem pomocí silikonu a polystyrenu vyplnil větrací otvory v horní části zadní stěny a servisní přístupy ve dně. Na celou úpravu jsem použil klasický průhledný sanitární silikon, nejedná se o žádné speciální lepidlo. Silikon jsem koupil ve slevě v jednom nejmenovaném obchodě pro kutily. Na celou úpravu jsem spotřeboval dvě patrony. Celá spodní polovina zadní stěny, která původně byla papírová, chyběla, tu jsem nahradil kusem překližky. Vsadil jsem ji do vyfrézované drážky, ve které před tím byl zmiňovaný silný papír a zajistil dvěma vruty. Vše jsem ještě pojistil pořádnou dávkou silikonu. Při pohledu zepředu, jsou na pravém boku vyfrézovány přímo ve dřevě mřížky pro reproduktor, ty jsem ponechal jako budoucí větrací otvor. Protože by jeden větrací otvor byl patrně málo, na protilehlém boku jsem vyznačil ještě jeden větrací otvor stejných rozměrů.

• Nově vytvořený větrací otvor v levé bočnici.

Pak přišel na řadu můj bratr truhlář, což mi celou věc dost zjednodušilo. Celé terárium jsem mu předal a on provedl následující úpravy.
Z terária odstranil i panty. Na boku na vyznačeném místě vyvrtal otvory tak, aby tvořily chybějící větrání. Okolo každého větracího otvoru umístil zevnitř rámeček z kousků latěk se síťkou proti hmyzu. Pak je celé obrousil, namořil a nalakoval. A pak pochopitelně dal panty zpět.

• Finální fáze. Už jen substrát a nájemník se může nastěhovat.

Já jsem následně pokračoval úpravou zadní a bočních stěn polepením břidlicí, za pomoci již zmiňovaného sanitárního silikonu. Dva větší kusy břidlice, které jsem dostal od kamaráda akvaristy, jsem za pomoci krátkého silného nože, kladívka a notné dávky trpělivosti rozbil, rozkouskoval a rozebral na větší velmi tenké plátky, malé odštěpky a spoustu drobného smetí a prachu. Zužitkoval jsem téměř beze zbytku všechno. Následné lepení bylo docela zajímavé a určitě by vydalo na delší povídání. Tuto práci nedoporučuji nikomu se slabšími nervy a nedostatkem času. Ze začátku jsem se, asi jako každý, snažil si břidlici nejdříve naskládat a pak postupně lepit na místo. Věřte mi, nejde to. Chce to jen mít k dispozici dost plátků a odštěpků a trpělivost. Postupně jsem přišel na to, že nejlepším způsobem je nanesení kousku silikonu na břidlici a přilepení na stěnu. Postupoval jsem tak, že jsem nalepil větší, ale tenký plátek a po celém jeho obvodu jsem částečně pod něj podsunoval drobné odštěpky tak, aby když vedle nalepím další plátek, tak v mezeře byly vidět jen ony odštěpky. Jak už jsem zmínil, celý postup je pomalá a titěrná práce. Chce si to na ni udělat čas a mít chuť, jinak ji odfláknete. Nalepené stěny si žádají den nebo dva schnutí.
V čase mezi schnutím jsem si nachystal květináč, kterým budu vytápět a přisvěcovat. Starý menší hliněný květináč jsem na několik hodin dal do kýblu s vodou. Pak jsem asi čtvrtinu podélně od hrdla až po dno uřízl. Řezal jsem klasickou pilkou na železo, jak nedávno poradili v jednom kutilském pořadu. Ostrou hranu jsem srazil stejným nožem, kterým jsem loupal břidlici. Pak jsem do květináče vlepil (opět silikonem) keramickou objímku na malou žárovku. Do objímky jsem už před vlepením namontoval dvoulinku a protáhl spodním otvorem ven. Po zaschnutí silikonu jsem květináč zvenčí natřel řídkou směsí lepidla Herkules a prachu z břidlice. Na natřený povrch jsem pak naskládal drobné odštěpky a posypal to celé prachem a drobnými částečkami břidlice. Celý postup jsem několikrát opakoval, až byl povrch květináče dostatečně pokrytý břidlicí. Mezi jednotlivými operacemi je pochopitelně potřeba určitý časový odstup, nutný pro zaschnutí lepidla. Když bylo vše hotovo, pokryté břidlicí a řádně vyschlé a vytvrzené, vlepil jsem květináč do terária. Na strop a zbylou část přepážky u unášecího talíře gramofonu jsem nanesl silikon a květináč nalepil. Silikon mi opět dobře posloužil. Zaschlý silikon, který vylezl a byl vidět, jsem částečně odřezal a částečně opět pokryl břidlicí jako u květináče.
Když byl květináč nalepený, přesvědčil jsem se, že pevně drží a pokračoval dnem terária (rádia). To bylo stále ještě volné a na pantech. Po obvodu zavírání jsem nanesl vrstvičku silikonu a dno jsem zavřel. Vyvrtal dva otvory, zahloubil větším vrtákem a dno zajistil k příčné laťce dvěma vruty. Plochu dna jsem si pečlivě přeměřil a z kousku zbylého linolea vyřízl plochu dna zmenšenou o několik málo milimetrů. Celé dno jsem pokryl vrstvou silikonu, na ten přiložil linoleum, vyrovnal a důkladně přimáčkl. Na okraje, tj. místa kde se přibližovalo linoleum stěnám, jsem nanesl „housenku“ silikonu a prstem namočeným v Jaru zahladil dočista. Pak přišla opět fáze schnutí. Tentokrát důkladného.

• Celkový pohled na terárium.

Celé terárium jsem nechal týden řádně proschnout a vyvětrat. Na úplný závěr jsem do přední části, kde se dříve zobrazovalo jaká stanice je naladěná, umístil kousek běžného okenního skla.
Po několika pokusech jsem ještě musel vymyslet, jak zajistit horní otevírací přístup, který ležel na povrchu jen vlastní vahou. Řešení se ukázalo jednoduché. Použil jsem magnetku, tedy magnet a protikus z kovu, který se používá k zavírání starších skříněk.

text a foto: Petr Totek