V přítmí teplého letního podvečera se mi nohy vytažené ze třmenů lehce pohupovaly v rytmu uvolněné chůze Westyny a spokojeně a klidně jsme spěli ke stáji. V myšlenkách oba vzdálení od prašné a kamenité polní cesty, která se vinula podél pastvin. Hloupé a nečekané škobrtnutí nás rychle vrátilo do reality. Ale takových drobností už bylo, říkal jsem si já a snad i ona. To kulhání se snad ztratí než dojdeme do stáje. Jenže se nic neztratilo ani po týdnu. Z běhavého torpéda se stal kůň, na kterého nikdo rozumný nesedá. Co dál, vždyť ona byla tak nadějná a výjimečná. Třeba jí pomůže předlouhý odpočinek, hormonální bouře březosti i porodu a hříbě navíc může být skvělé po ní.
Ať již jsou důvody chovatele k zapuštění klisny jakékoliv, její výživa a kondice vždy hrají velmi důležitou roli jak při zabřezávání, tak i při průběhu celé březosti. Tak jako vždy, i v tomto případě kvalita výrazně převyšuje kvantitu, což znamená, že nejlépe zabřezávají klisny v dobrém výživném stavu, tedy nikoliv ty nejtučnější. Samozřejmě ale ani ty vyzáblé, bez rezervních látek ve formě tuku a dostatečně vyvinuté svaloviny „nezůstávají“ dobře a snadno, to je jistě jasné všem. Podobnost s lidmi tu není jen čistě náhodná. V první třetině (trimestru) březosti má vyvíjející se zárodek poměrně malé, vlastně zanedbatelné nároky na množství živin, zejména energie a bílkovin. Mnohem důležitější než množství je jakost. Pokud klisna současně nekojí již porozené hříbě, je pro matku i plod ve většině případů zcela dostatečným zdrojem živin dobrá pastva, bez přídavků jádra. Toto řešení je nejen ekologické, ale i ekonomické. Dobrou pastvu ovšem nelze zaměňovat se zdupaným, prašným pláckem porostlým rmenem, turanem a několika lopuchy bojujícími o své místo na slunci mezi nesčetnými hromádkami trusu od nadměrného množství koní. Nakonec vhodnost pastvy velmi dobře ukáže zdravotní stav a kondice nastávající matky. Lesklá srst, jiskra v oku a dostatek energie při přiměřené hmotnosti dává předpoklad, že vše je nejspíš v pořádku. Ani vhodné pracovní zatížení s adekvátní dotací energie není na škodu, spíše naopak. V případě nepastevního odchovu je samozřejmě hlavním a podstatným zdrojem živin kvalitní objem, seno nebo senáž.
Přiměřený pravidelný přídavek minerálního doplňku je na místě, zejména pokud nevíme nic o půdním zásobení jednotlivými prvky a nemáme rozbor krmiv. Pokud nepoužijeme velmi účinné roztoky aplikovatelné do pitné vody (nejsou ovšem tou nejlevnější variantou), je vhodné sypký materiál doplňku vmíchat například do pšeničných otrub. Pokud klisna současně kojí své hříbě, je potřeba živin zcela jiná, nepoměrně větší a ta se v žádném případě nedá u kulturních plemen pokrýt pouze objemem. Kojení se v potřebě živin vyrovná tomu nejtěžšímu pracovnímu zatížení, jen nezatěžuje tolik psychiku koně a tím nepůsobí negativně na příjem krmiv. Více o krmných dávkách kojících klisen v příštím článku. V podstatě stejné nároky má klisna i po většinu druhého trimestru (třetiny) březosti. Dá se říci, že převaha klisen nemusí kvůli pokrytí nároků na energii a bílkoviny přijímat žádnou další energii z jádra až do konce tohoto období, to je do poloviny osmého měsíce březosti. Z důvodu postupného návyku intestinální mikroflóry (nebo u mnohých z jen dobrého pocitu, že jsme udělali maximum vhodného) lze postupně začít s přidáváním malého množství jádra. Vhodná doplňková směs, byť v malém množství (do 1 kg denně) je lepší než jakákoliv zrnina (oves, ječmen atd.), neboť doplňuje i makro a mikroprvky. V kvalitním seně nebo pastvě je vitamínů pro toto období dost a není je třeba dále doplňovat.
Poslední třetina březosti se liší nejen svými poměrně rychle stoupajícími nároky na kvantitu (množství) živin, ale zejména změněnými prostorovými poměry v dutině břišní vysokobřezí kobyly. Z důvodu výrazného zvětšování dělohy dochází i přes celkové zvětšení dutiny břišní k omezení schopnosti adlibitního příjmu krmiva a je nutné z části přejít ke koncentrovanějším zdrojům než je objem. Nicméně u zdravé klisny o běžné hmotnosti 500 kg před zabřeznutím se dávka jádra většinou pohybuje do 2 až 2,5 kg na den dle její tělesné kondice. Nastávající matka musí mít dostatek tělesných rezerv pro nastávající náročné období, ale vyloženým „otylkám“ hrozí více problémů, například ve formě ketózy. Ačkoliv to pro mnohé může znít nelogicky, je velmi nevhodné poslední dva měsíce před ohřebením přidávat minerální doplňky s vyšším obsahem vápníku (Ca), přestože vápník je pro vyvíjející plod velmi důležitý. Důvod? Pohodlnost organismu. Pokud v době poměrně malé potřeby se vyskytuje nadbytek vápníku, není organismus nucen jej pracně získávat z hůře dostupných vazeb a v případě náhlého přechodu na vyšší výdej v laktaci formou mléka začne nejprve odebírat tento prvek z kostí, aby pokryl jeho prudce rostoucí potřebu, místo využití méně dostupných forem vápníku v krmivu. V krajních případech může dojít až k fatálním následkům. V období před porodem je velmi vhodné podávat lněné semínko. Povařené nebo čerstvě šrotované, je mimo jiné bohatým zdrojem slizovitých látek, které příznivě působí nejen na stav a vzhled srsti, ale i na stav a kvalitu sliznic, tedy i těch, kudy se podere Vaše nová naděje na svět, aby jej učinila krásnějším a šťastnějším místem pro život.