Když si beru 8 týdnů staré štěně, není moc brzy? S kolika týdny máte zkušenosti vy? Odpovědi a názory:
Všechna štěňata s PP se tetují v sedmi týdnech a potom jsou schopná odběru. Záleží na názoru, ale já malá plemena (chovám čivavy) prodávám až v osmi týdnech a více. Nechávám je po otetování alespoň týden doma. Ale je to různé, podle chovatelského řádu to je sedm týdnů. Takže v osmi týdnech bych se nebála, beru jako samozřejmost, že je štěně očkované, odčervené. Vyžádejte si krmení, na které je štěně zvyklé a mělo by to být v pohodě. Přeji hodně štěstí.
Chovatelský řád stanoví minimální věk 7 týdnů. To se samozřejmě týká psů s PP. Chovatelé kříženců a psů bez PP nejsou ničím omezováni a mohou štěňata prodávat v jakémkoli věku – setkala jsem se s případem, kdy bylo štěně odebráno již ve 4 týdnech! Osobně si myslím, že ideální věk k odběru štěněte je 8–12 týdnů, přičemž já se spíše přikláním k té horní hranici. 12-ti týdenní štěně je již (mělo by být) plně socializované, je nezávislé na matce a „bezproblémové“. Není pravda, že čím mladší (menší) štěně si pořídíte, tím je to lepší. Štěňata ve věku 6–8 týdnů jsou ještě závislá na matce, teprve se vyvíjí jejich psychika a v případě laického přístupu pak odběr takhle malého zvířátka může působit problémy. Navíc štěně v 6–8-mi týdnech ještě nemá ukončenou vakcinaci (měl by mít protilátky proti psince, parvoviróze, příp. hepatitidě), neboť vakcinovat proti leptospiróze je doporučováno až ve stáří 3–4 měsíců (v případě aplikace inaktivované živé vakcíny je mladší organismus ohrožen). Tím, že si vezmete štěňátko ve věku 10–12 týdnů o nic nepřijdete, naopak dle mého názoru je to lepší.
Plně souhlasím s více než 8 týdny. Máme fenku branou v 8-mi týdnech a asi by bylo lepší asi tak v 10-ti, protože jsme zanedbali socializaci a teď, jako dospělá, se pořád bojí psů. Nechodili jsme s ní v období 8–12 týdnů mezi psy, na radu veterináře (dokud nebyla kompletně naočkovaná) a teď vím, kde se stala chyba, ale už je pozdě. Zvyká si jen těžko a nás to mrzí.
Mám dotaz: kdyby jste si vzali štěně později, je možné, že by ho za Vás socializoval chovatel? My jsme si štěně odebírali až v devíti týdnech. Píšu až, protože naše plemeno se doporučuje odebírat velmi brzy. Fenku jsem ihned vzala mezi psy i když ještě nebyla komplet naočkovaná, právě kvůli socializaci. Doporučuji to všem. Slušní majitelé mají psy očkované i slušně se chovající a vychovávající štěňata, takže riziko nehrozí. Myslím, že pozdě není nikdy. Když se domluvíte s majiteli normálně se chovajících a hrajících si psů a tvoje fenka se s nimi bude stýkat, zjistí, že jí nikdo sníst nechce.
Nemohu souhlasit s tvrzením, že „od psů očkovaných riziko nehrozí“. I vakcinovaný pes může být nositelem různých onemocnění, které se však u něj – právě díky aktivní imunizaci vakcínou – neprojeví, zatímco vaše nové štěně, které vakcinované není vůbec, eventuelně nekompletně či není revakcinováno, je k patogenům daleko vnímavější. Navíc si uvědomte, že každá změna (prostředí, majitele …) znamená pro zvíře stres a stres se projevuje mimo jiné i sníženou obranyschopností organismu – a tím ke zvýšenému riziku nákazy infekční nemocí apod. Nevím, proč se obávat toho, že u chovatele by socializace štěněte neproběhla v pořádku. Slušný chovatel se plně věnuje zdravotnímu stavu své chovné feny a samozřejmě se pečlivě stará o odchov. Pokud bych měla podezření, že „chovatel“ je „lempl“, tak od takového si v žádném případě štěně nevezmu ani brzy, ani později.
Jak se během pár návštěv u chovatele zjistí, jestli štěněti ukázal auto, lidi, další zvířata? Doporučujete tedy nedovakcinované štěně držet mimo další psy? Nehrozí nákaza i z okolního prostředí?
Myslela jsem spíše, aby bylo štěně alespoň o týden až dva déle se sourozenci a s maminou. Já jsem se bála vzít jí nenaočkovanou mezi psy. Je to můj první pejsek a asi bych to příště řešila jinak. Dala jsem na radu veterináře, ale fence je teď rok a bojí se stále, i když má přístup jen k hodným pejskům. Utíká a pak poslední dobou se přikrčí a na ty opravdové dotěry cení zuby. Nehrozí že by někoho rafla, je maličká (1,7 kg), ale je škoda, že si nikdy nehrála s pejskem. To mě strašně mrzí. Teď mají sousedi druhým týdnem pejska (taky jorka), a tak by možná stálo za pokus je skamarádit. Jenomže ona za psem i jde, ale když si jí začne všímat, tak se bojí a prchá nebo se krčí u země.
Odběr štěněte záleží významně i na zvoleném plemeni. Socializační fáze u štěněte probíhá od 7 do 12 týdne a je velmi významným obdobím pro začlenění zvířete do běžného života. Víme, že existují plemena, která inklinují spíše ke kontaktu s ostatními psy než lidmi. Pokud ovšem štěně takového plemene odebereme od smečky v ranné fázi socializace, vytváří si pevnější vazbu na člověka. Tato praxe je běžná například u československých vlčáků. V případě ostatních plemen se přikláním spíše k odebrání od 8. do 10. týdne. V té době jsou štěňata již nezávislá na matce, ale zároveň snadno přivyknou na nové prostředí i novou smečku.
Obecně je doporučován věk štěněte pro odběr mezi 8.–12. týdnem stáří. Proti určení této věkové „hranice“ rozhodně není možné nic namítat. Někdo řekne: „týden sem týden tam“, ale to rozhodně není pravda. Čas velmi rychle ubíhá, štěně stárne a vnímá „po svém“ okolí. Já osobně bych se přikláněla ke spodní hranici, tedy k 8 týdnům, kdy je (mělo by být) štěně naočkováno a odčerveno, štěně není závislé pouze na matce a sourozencích a je svým způsobem soběstačné a samostatné. Poté totiž není již příliš mnoho času na (zde již zmiňovanou) socializaci, která je téměř výhradně na novém majiteli. Bohužel, je velmi, velmi málo chovatelů, kteří by se starali o řádnou a podrobnou socializaci svých odchovů a už vůbec ne jednotlivě a cíleně. Tedy v žádném případě nelze očekávat, že každé štěně (bohužel téměř žádné!), které putuje od chovatele k novému majiteli bude plně socializované. Socializace štěněte by měla probíhat (přibližně) od věku 8 týdnů do 12, maximálně 16 týdnů věku štěněte.
Pokud je socializace v tomto období zanedbána, či přímo odsunuta do pozadí, štěně je nejen ochuzeno a u nového majitele se bude chovat jako Alenka v říši divů, ale také novému majiteli vzniknou nemalé starosti a „dohnání“ socializace ho bude stát velmi mnoho času a nervů. Jestliže bude mít štěstí a zanedbání socializace se již na štěněti nepodepíše … Tedy i období do 8 týdnů věku je možné nazvat fází ranné socializace či prvotní socializace apod., ale častěji je toto období známo jako vtiskávací fáze a je zaměřeno (mělo by být!) na chování k sourozencům – „vlastním“ psům, na dotyky lidí, zvuky – v rámci možností … . Zkrátka jakýsi základ vlastní socializace, zaměřené na okolí „bydliště“ štěněte. Zkráceně řečeno: věk 8 týdnů = odběr, mě přijde jako ideální. Já bych doporučila odběr nejlépe v 8 týdnech věku štěněte, případně 9 či 10 týdnech. Následně musí přijít opravdu cílená socializace. Spoléhat na to, že chovatel štěněti dopřeje řádnou socializaci, nedoporučuji. Tedy pokud to není opravdu Váš známý nebo chovatel, kterého velmi dobře znáte. Trvejte na tom, aby štěně bylo odčerveno a mělo za sebou první očkování. Samozřejmě také záleží na plemeni, dokonce i početnosti vrhu. U jedináčků, některých teriérů a československého vlčáka se obecně! doporučuje odběr dříve než-li v 8 týdnech (tím je myšleno v 7 týdnech a jen zcela ve výjimečných případech v 6 týdnech). Ještě musím dodat: je rozdíl „socializace“ a „dobře se starat o fenu a o vrh“! Málokterý chovatel je schopen (byť chce) poskytnout dobrou socializaci každému štěněti z vrhu.
Neodpustím si ale něco dodat k jedné předchozí odpovědi. Cituji: „Máme fenku branou v 8 týdnech a asi by bylo lepší až tak na 10-ti, protože jsme zanedbali socializaci a teď – dospělá se pořád bojí psů.“ Ano, zanedbali jste socializaci, to však nemá nic společného s odběrem štěněte. To, že by štěně zůstalo s ostatními sourozenci (pokud by však již nebyli u nových majitelů) ještě neznamená, že se nebude bát psů! Sourozenci, to je „jeho smečka“, tedy pohled štěněte na tato štěňata a cizí psy je zcela jiný. Ke hrám štěněte je třeba vyhledávat nejen štěňata různého věku a „plemen“, aby si hrálo, ale i dospělé psy, aby se začlenilo do psí společnosti a umělo se v ní správně chovat. Kdyby pisatelka od 12-ti týdnů poskytla svému štěněti dostatek psí společnosti a jejich her, problémy by nenastaly. Do věku 12 týdnů se mohla věnovat socializaci v jiném směru (ruchy, zvuky, cestování v dopravních prostředcích, lidi …). Je to škoda jak pro psa, tak majitele. Trvejte prosím vždy na očkování štěněte před odběrem (před 8 týdny věku). Ušetříte si spoustu starostí a času potřebného k socializaci. Od neočkovaného vrhu odejděte.