V prvním článku, který vyšel ve Fauně č. 4/2006, jsem nenapsal jednu důležitou věc: pokud máme podezření na kokcidiózu, tak králíka rozhodně nezařazujeme do chovu. To bychom se kokcidiózy nikdy nezbavili. Po vlastních zkušenostech jsem toto považoval za samozřejmé, ale jsou i dnes začínající chovatelé králíků, kteří takto chybují.
Přesvědčil jsem se o tom sám, když mně známý vykládal, jak mu uhynula samice i s mladými. Podle toho, jak průběh nemoci popsal, bylo jisté, že se jednalo o kokcidiózu. Chtěl začít chovat králíky, tak mu švagr dal samici. Zeptal jsem se ho, jestli si nevzpomíná, jaký měla hřbet, když ji třeba hladil nebo chytal. Potvrdil mi, že páteř byla hmatem znatelná. Samice tedy pravděpodobně kokcidiózu měla, po porodu zeslábla, kokcidióza naopak zesílela, přenesla se na mladé a bylo po chovu. Toto může i odradit od chovu králíků a je to také jeden z důvodů, proč ubývá chovatelů. Takového králíka je třeba s díky odmítnout, i když vám ho dává někdo zadarmo či levně. Je lépe si připlatit a chovného králíka koupit na výstavě, kde je i větší výběr, nebo u známého dobrého chovatele. Nejraději osobně, nekupovat jen po telefonu. Možná namítnete, že na výstavě jsou králíci jen tetovaní a takového nepotřebujete. Jsou to králíci ohodnocení, tzn. prohlédnutí a také jejich váha odpovídá požadovanému standardu. Králík v dospělosti má mít určitou stanovenou váhu pro dané plemeno. Jestli kupujete králíka, který má vážit v dospělosti např. 4,5 kg a ten, co se na něho díváte, má s bídou 2 kg, je někde již chyba. Rozhodně to není králík do dobrého perspektivného chovu, i když viditelně kokcidiózu nemá. Samozřejmě toto není stoprocentní záruka, že se kokcidióza ve vašem chovu neobjeví. Při špatných chovatelských podmínkách a špatné stravě se objevit může. Stravu je dobré vylepšovat granulemi pro králíky a kotec mít raději větší než menší.
Jestli jste již o králíky díky kokcidióze přišli a neodradilo vás to od chovu, tak je potřeba každý kotec mechanicky dobře vyčistit, každou skulinku vyškrabat. Louh sodný rozpustit ve vařící vodě a veškeré části králíkárny umýt pomocí kořínkového kartáče. Vřelým roztokem nakonec kotce opláchnout. Samozřejmě toto budeme dělat v rukavicích a s ochrannými brýlemi nebo štítem na očích. Necháme chvíli působit, potom vše opláchneme čistou vodou. Omyjeme i nádoby na vodu i na krmení. Když králíkárna dobře uschne, hodně podesteleme slámou a můžeme nastěhovat nové králíky.
Chtěl bych reagovat na článek z Fauny č. 4/2006. Souhlasím v podstatě se vším, co zde přítel Fojtl píše, ale chci příspěvek rozšířit o možnosti prevence a léčby.
V naší klimkovické organizaci již několik let objednáváme a kupujeme ACIDOMIT, který proti kokcidiím skutečně funguje. Cenově je dostupný (stojí asi 50 Kč/l) a dávkování je jednoduché. Podává se králíkům v pitné vodě, přesné dávkování je uvedeno v návodu. Medikovanou vodu musíme každý den obměňovat. Preventivně podáváme poloviční dávku acidomitu oproti léčebné kůře. Při podávání tohoto přípravku netrpí organismus králíka, je to přípravek šetrný.
Existuje ještě jiná, levnější metoda, jak likvidovat kokcidie. Tento parazit nesnáší kyselé prostředí, když do pitné vody dáme králíkům 8 % ocet, bude to účinkovat také. Ovšem ocet už není tak šetrný k organismu králíka. Ocet se podává v množství 2 ml / 1 l vody. Zvířata se zpravidla vyléčí, dorostou do jateční váhy, ale nedoporučuji je používat k další plemenitbě.
Dalším vhodným způsobem, který celkem spolehlivě odbourává kokcidiózu v našich chovech králíků, je podávání větviček vrby a vrby jívy. Králíci tento přírodní medikament velice rádi přijímají. Rozkousané větvičky vrby okyselí střevní mikroflóru králíka, kokcidie hynou a králík je vyloučí s trusem. Pochopitelně je nezbytné odstraňovat trus co nejčastěji. Králík požírá svůj vlastní měkký trus, který potřebuje pro lepší trávení, je to tzv. koprofagie. Tak se do organismu opět dostanou kokcidie, zpravidla už uhynulé, ale jejich vajíčka přežívají a celý kolotoč je tu znovu.
Všechno, co jsem uvedl, platí v případě, že králík ještě není ve finální fázi kokcidiózy, tj. těsně před uhynutím. Chtěl jsem se podělit o své zkušenosti a přeji všem hodně úspěšných odchovů v roce 2006.