Láska prochází žaludkem - 2.část

Vůně podestýlky v předjaří, zadýchaná stáj, poklidný šramot a spokojené funění. Při hlídání příchodu nového člena stáda i rodiny, který zprvu připomíná mnohem více mokrého opilého pavouka než koně, se tato kulisa může opakovat až k chronickému nevyspání. Nikdo jiný než nastávající matka neví dne ani hodiny. Pro většinu z nich je porod na výsost soukromá záležitost, do níž nikdo a zejména člověk, nemá co nahlížet, natož pak zasahovat. A tak si s oblibou vybírají právě tu chvíli, kdy jako z udělání zvědavý, starostlivý, natěšeně dychtivý člověk není na blízku. Ani když jste sebevíc přesvědčeni, že vaše láska je vzájemná. Prostě do melounů a klisen se nevidí.

Ohřebení a porod

Ohřebení, jedno z velkých kouzel v životě koní a lidí, je významný milník, který sebou nese mnoho změn. Mezi ty důležité patří i velké změny v potřebě živin a tedy v nutnosti zásadního přepracování krmné dávky.
Porod a poporodní období je jedno z nejdůležitějších ve vývoji hříběte i životě klisny matky. Okamžitě po porodu je nutné zkontrolovat velikost lůžka (placenty), zda je celé. Pokud si nejste jisti, uschovejte jej a co nejdříve zavolejte zvěrolékaře. Zadržení třeba i jen malé části placenty znamená pro klisnu velké komplikace spojené s prudkým zánětem dělohy a následnou sepsí (otravou krve). Často je pro klisnu, na rozdíl od krávy, smrtelné.
Je také třeba celé lůžko odstranit z dosahu matky a tak zabránit jeho požírání. Placenta obsahuje sice velké množství účinných látek a minerálů v lehce vstřebatelné podobě, navíc v přírodě i býložravci většinou lůžko sežerou, mimo jiné z bezpečnostních důvodů, aby neupozorňovali predátory (dravce) na snadnou kořist. V běžném typu odchovů je však riziko zažívacích problémů po sežrání lůžka příliš vysoké.
Po zdařilém porodu je prioritou první sání. Hříbě se MUSÍ NAPÍT DO DVOU HODIN po ohřebení. Dokonce i v případě uhynu klisny, byť to může někomu připadat neetické, je nutné mlezivo oddojit a podat pomocí lahve nebo injekční stříkačky hříběti. Po dvou hodinách po porodu totiž prudce klesá schopnost sliznice tenkého střeva hříběte vstřebávat v mlezivu obsažené imunoglobuliny (bílkoviny s protilátkami), které jsou zcela nezbytné pro vývoj obranyschopnosti organismu.
V naprosté většině případů však je příroda mocná a dobrotivá. Hříbě během třičtvrtě hodiny až hodiny se dokáže postavit a alespoň chvíli udržet na nohou. Také okamžitě začíná hledat máminy struky, zprvu často i mezi předníma nohama. Netrpělivější chovatelé mohou pomoci, ale příroda si ví rady nejlépe a dokáže si pomoci sama.
Mlezivo se liší od zralého mléka především v podstatně vyšším obsahu výživných a účinných látek, hustší konzistencí, žlutou barvou a je hořkoslané. Má i mírně projímavé účinky, které pomáhají vypudit ochranný obsah střev hříběte – smolku. Ta má černou barvu a je prvním „bobíkem“ hříbátka. Je dobré zkontrolovat během prvního dne, že z hříbátka odešla a máme jistotu dobré průchodnosti střev i jejich správné funkce.
Během prvních tří dnů se mlezivo postupně přemění na zralé mléko, které je bílé a nasládlé chuti. Kvalitu a množství mléka můžeme kontrolovat pomocí hříbátka. Pokud je čilé a spokojené, je s největší pravděpodobností vše v pořádku. První znepokojení přichází mezi sedmým a jedenáctým dnem života hříběte, kdy náhle dostává průjem. Netřeba se toho obávat, jde o běžný fyziologický jev. V době říje má klisna poněkud jiné složení mléka a zažívání hříbátka na to reaguje tímto průjmovým způsobem. Pro chovatele zdravé klisny po bezproblémovém porodu je průjem hříběte signál, že může opět zapouštět.
Pokud si uvědomíme, jak vysoká je produkce mléka a současně s ní i velmi často další nároky na kvalitní ovulaci a zabřeznutí, víme, že musíme velmi výrazně změnit krmnou dávku.

Průměrná produkce mléka klisen o hmotnosti 500 kg:

Měsíc laktace	1	2	3	4	5	6
Produkce mléka v l	14,8	17,4	17,8	16,7	15,7	12,7

Z tabulky je zřejmé, že klisna je velmi výkonný výrobce mléka. Navíc její vemínko zdaleka nedosahuje rozměrů vemene kravského a vlastně nevypadá větší ani než vemeno kozí. Je to proto, že hříbě saje ve velmi krátkých intervalech téměř nepřetržitě 24 hodin denně. Jakékoliv odloučení je nejen těžkým psychickým stresem pro oba, ale může zapříčinit i komplikace v sekreci (tvorbě a vylučování) mléka.

Období laktace

Laktace je živinově nejnáročnější období, kterému se vyrovná pouze intenzivní práce dostihových koní. Podle toho také musí vypadat příjem živin. Základem je, tak jako vždy, kvalitní objem. Ideální je celodenní pastva nebo alespoň neomezený přístup ke kvalitnímu senu nebo senáži. Jadrné přídavky v tomto období, na rozdíl od březosti, nejsou jen symbolické. Vhodné jsou vyvážené krmné směsi určené pro tuto kategorii, z ekonomických či ortodoxně konzervativních chovatelských tradic se hojně využívá i klasika: oves, ječmen, otruby a podobně.
Protože výkon klisny je opravdu vrcholový, musí tomu odpovídat i množství jádra, které se pohybuje pro kobylu o hmotnosti 500 kg od pěti do osmi kilogramu. Toto množství samozřejmě není možné zkrmit v jedné dávce, ale tak, aby příjem jádra nebyl vyšší než dva kilogramy na krmení. Nejvíce živin vydává klisna (vrchol laktace) ve druhém a třetím měsíci kojení. V tomto období většinou, i přes kvalitní a množstevně dostatečný příjem krmiva, kojící matka mírně pohubne. Jde-li o úbytek váhy vyšší než dvacetpět až třicet kilo, je třeba zjistit příčiny a odstranit je.
Na konci laktace, při odstavu hříběte, musíme prudce omezit podávání jádra, aby nedocházelo k další tvorbě mléka a tím k nebezpečí vzniku zánětů vemene (mastitídám). Omezení příjmu vody, jak doporučují někteří chovatelé, je pro organismus přílišnou zátěží a není vhodné.
Hříbě kromě mléka, které je z počátku jeho jediným, posléze hlavním zdrojem živin, začíná zkoumat a ochutnávat vše, co žere máma. Jako zvídavé mládě samozřejmě ochutnává i to, co by jeho máma nikdy nežrala a proto je nutné z jeho dosahu odstranit veškeré předměty, které může ožužlat, sežmoulat a polknout. Naopak třeba na první pohled nechutná koprofagie (požírání výkalů) je důležitá a užitečná činnost, při které si hříbátko osidluje svůj zažívací trakt nezbytnou mikroflórou (bakterie, kvasinky, houby, viry a prvoci) úspěšně odzkoušenou a prověřenou ve střevech mámy.
Pokud má klisna dostatek mléka a hříbě pěkně roste a přibývá na váze, není třeba mu dodávat žádná speciální krmiva. Z důvodu postupného přivykání na tuhou stravu ale musí mít přístup k tomu, co žere klisna. Buď krmný žlab a krmivo v něm je pro hříbě dostupné a klisna ho neodhání, nebo ještě lépe mu přidělte jeho vlastní krmítko či žlábek.
V době odstavu v šesti měsících má mít zdravé hříbě o zhruba 180 kg více než při narození, tedy musí nabrat každý den jeden kilogram přírůstku.