Naučte se o nás starat

Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem 
•pokračování z Fauny č. 15.

Mládě krokodýla

Zakoupené mládě krokodýla krmíme podle jeho velikosti zpočátku hmyzem, rybkami, později myšaty, kuřaty, křečky, přes potkany a morčata až po králíky a slepice. Je-li to možné, volíme raději tuto potravu než kousky masa. V případě celých zvířat krokodýl využije i kosti a obsah zažívadel. Při krmení masem čas od času vyrobíme v soustu kapsu, kterou vyplníme vitaminovým a minerálním koncentrátem. Krokodýl potravu nekouše. Jako všichni rostoucí plazi jsou malí krokodýlové velice citliví na nerovnováhu nebo absolutní nedostatek vápníku, vitaminu D3 a ultrafialového záření. Dodáváme-li ho pomocí horského sluníčka, svítíme ze vzdálenosti minimálně jednoho metru nebo namíříme světlo ke stropu. Začínáme třiceti vteřinami a končíme pěti minutami denně nebo raději obden. Zjistíme-li jakékoli oční problémy, svícení přerušíme. Na trhu jsou již nyní běžně i méně drastické zdroje UV záření (výbojky).

Napadení

Při chovu více zvířat pohromadě může kromě zastrašování dojít až ke skutečnému napadení, které je však vzácné. Krokodýlové se mezi sebou obvykle nekoušou, ale tlučou okrajem zavřené tlamy. Výsledek není na povrhu krokodýlího těla viditelný, ale může dojít k vnitřnímu zranění a krvácení.

Rozmnožování

Krokodýlové se páří ve vodě, která musí mít minimální hloubku, aby k tomuto aktu mohlo dojít. Při páření se ozývají hlubokými, bučivými hlasy. Pokud mají krokodýlové k dispozici substrát, snaží se vejce do něj zahrabat nebo je nakladou přímo do vody. V obou případech je umístíme do líhně na plazí vejce, která není složitá. Vejce zkontrolujeme a případná poškození zalepíme voskem. Poté je v misce napůl zahrabeme do zvoleného substrátu, což může být vermikulit, kočkolit, rašeliník, písek, štěrk a další materiály. Substrát by měl být sterilní. Miska stojí na dně větší nádoby, ve které je voda a regulovatelné akvaristické topení. Teplotu udržujeme na 28 - 34 stupních podle druhu líhnutých plazů. Vejce zásadně neobracíme, pouze kontrolujeme a eventuálně vyřazujeme vejce plesnivějící. Víko větší nádoby musí být šikmé, aby kondenzující voda neodkapávala na vejce, ale stékala zpět po stěně. Inkubace plazích vajec trvá dlouho, 60 - 120 i více dnů. Při klubání se objeví ve stěně vejce jemná prasklina. Těsně před vylíhnutím se mohou malí krokodýlové ozývat kvákáním. Nemůže-li se zvířátko z vejce dostat samo, prasklinu opatrně rozšíříme, ale mládě ven nikdy nevytahujeme. Celý proces probíhá pod pozorným okem teraristy, jsou ale i případy zcela jiné. V berlínské ZOO chovali krokodýly ve velkém, přírodně zařízeném teráriu. V rámci jakýchsi oprav odchytli zvířata a vypustili z bazénů vodu. Když se chystali vyklízet zeminu, začali z ní vylézat malí krokodýlci, kteří to stihli na poslední chvíli. Ošetřovatelé ani nevěděli, že v teráriu došlo ke snůšce vajec.

•pokračování ve Fauně č. 17

(Výňatek z knihy Naučte se o nás starat,
připravované k vydání v nakladatelství DONA.)