Ty jsi ale střevo!

Tohle úsloví občas slyšíme a občas použijeme směrem k potomkovi, abychom dali najevo, že je NN neboli neschopný nešika.
Jenže strávit krmení tak, aby bylo tělu ku prospěchu, to je celá věda a nikdo nešikovný by to nedokázal. Být střevem to znamená být především pohotový, pracovitý a neúnavný.
Pes nejdříve krmení ucítí a uvidí. Mozek zavelí: „K žrádlu připravit!“ a na tento povel se začnou dít věci. V tlamě se začnou vylučovat sliny. U masožravců mají jediný úkol, „promazat“ hrdlo a jícen, aby potrava snadno vklouzla do žaludku. Zuby pes krmený doma příliš nevyužívá, protože jako šelma je zvyklý neztrácet čas a polykat velké kusy. Kdo ve smečce zaváhá, … V přírodě zuby slouží k ulovení kořisti a k trhání kusů, ne k pečlivému rozžvýkání. Zlobit se na psa, že hltá, „když mu to nikdo nebere“, je zbytečné, má to v krvi.
Po spolknutí spadne sousto do žaludku. Tam se začne vylučovat silná žaludeční kyselina (solná neboli chlorovodíková). Ta je součástí obranného a trávicího systému. Brání tělo před vstupem bakterií (doslova je vyleptá) a aktivuje trávicí enzym zvaný pepsin, který umožňuje nastříhání dlouhého bílkovinného řetězu na menší kousky. Škroby a tuky na své nůžky teprve čekají. Nastříhání bílkovin v žaludku trvá 3–5 hodin. Žaludek ale postupně pouští natrávenou potravu dále do tenkého střeva.
Tenké střevo je dlouhá a pečlivě smotaná hadice. Stěna hadice je tvořena svaly, které mají za úkol střevem různě houpat a hýbat, aby se uvnitř obsah pěkně promíchával a pohyboval. Zevnitř je tato stěna pokrytá tzv. enterocyty, což je cizí název pro neuvěřitelně výkonné pracovníky. Posílají do boje další enzymy-střihače. Tentokrát nejen na bílkoviny, ale i na tuky a škroby. Úkolem enzymů je rozložit jednotlivé živiny na malé kousky, které se snadno vstřebávají přes střevo do krve. Tak zodpovědný úkol nelze nechat jenom na jednom orgánu. A tak pomáhá i slinivka břišní se svou pankreatickou šťávou, což je opět enzymatický koktejl. V dutině tenkého střeva se tak objeví enzymy trypsin, peptidáza, lipáza, amyláza, sacharáza, maltáza a spoustu dalších „áz“ (to je poznávací znamení enzymů, končí na -áza). Jejich vylučování se spustí už v okamžiku, kdy se s potravou ještě pere žaludek.
Stranou nezůstávají ani játra, která posílají do střeva žluč. Ta působí na tuky jako jar. Utvoří z nich malinkaté kuličky a střihači pak mají snadnou práci.
Společnými silami žaludku, tenkého střeva, jater a slinivky jsou bílkoviny, škroby i tuky nastřihány na malé kousíčky. Bílkoviny na kousky o 2–3 aminokyselinách, tuky na glycerol a mastné kyseliny a škroby na jednotlivé cihličky glukózy.
A opět se hlasí ke slovu enterocyty, které dychtivě čekají na ústřižky. Lapají je z natrávené kaše a posílají do krve. Zní to jednoduše, ale jsou to stovky reakcí během jedné vteřiny. Něco enterocyty vybírají naprosto cíleně podle objednávky těla (třeba minerální látky), něco vstřebávají bez omezení. Něco už před odesláním zpracují, třeba opět skládají tuky. Jsou to vlastně takové malé továrničky.
Krev z oblasti střev přechází do jater. Játra pak mají za úkol celou tu hromadu ústřižků roztřídit, opětovně poskládat na bílkoviny – tuky – škrob, škodliviny zneškodnit a poslat do odpadu. Mají toho na starosti tolik, že si zaslouží samostatnou kapitolu.
A co nám po takové řeži v tenkém střevě zbude? Nestravitelný balast (vláknina, celulóza) a voda. Vodou ovšem zvíře musí taky šetřit. Proto se naředěný balast přesouvá střevem tlustým, kde se voda vstřebá zpět a ven pak vychází pouze lástky nestravitelné. Proto je množství trusu ukazatelem stravitelnosti krmiva. Ale pozor, stravitelnost krmiva má své hranice. Pokud se mají zbytky potravy posunovat směrem ven, musí se tlusté střevo hýbat. A právě vláknina čili balast střevo lechtá, a tím ho uvádí do pohybu. Navíc na sebe váže vodu nutnou k naředění zbytků, aby je břišní svaly byly schopny vytlačit Proto v přírodě pes žere svou kořist celou, včetně obsahu střev a žaludku, aby potřebný balast získal ( žere hlavně býložravce, kteří mají vnitřnosti plné trávy).
Zdálo by se, že tlusté střevo oproti svému tenkému příbuznému má snadný život. Jak se to vezme. Prostor tlustého střeva je totiž polem bitevním. Celé střevo obsahuje hodně bakterií, ale zejména v tom tlustém jich je víc než dost. (Proto nám odmala vštěpovali, že si máme po WC mýt ruce). Napadlo vás někdy, proč si je tam tělo drží? Zajistit, aby ve střevě nebyly, je v přírodě nemožné (jen si vzpomeňte, že nejvíc psovi chutná shnilá myš), a tak tu vznikl kompromis: ve střevě bakterie žijí ve vzájemném souladu a v určitém počtu, aniž by škodily. Dalo by se říct, že ty hodné (třeba laktobacily) drží na uzdě ty zlé. Navíc jsou schopné občas ustřihnout nějaký kousíček ze zbytků potravy, kterými se pak buňky tlustého střeva živí. A přítomnost bakterií má ještě jeden význam. Celé tlusté střevo je úplně protkané policejními stanicemi bílých krvinek, které mapují terén a brání vstupu nepovolaným bacilům. Na základě jejich zprávy tělo vyrábí obranné látky (hezky česky protilátky). Přítomnost bakterií v tlustém střevě tak umožňuje organismu osahat si protivníka ještě před bojem a připravit si dostatek munice.

Kdy může nastat během trávení problém? Jak jste si všimli, celý proces je taková řetězová reakce. Jednotlivé kroky na sebe navazují. Pokazí-li se něco hned na začátku, je to špatně celé. Pokud se vylučuje třeba u starších psů málo kyseliny v žaludku, jsou špatně nastříhané bílkoviny a navíc přežijí bakterie. Do střeva se pak dostanou větší kusy bílkovin než obvykle a to je na četu střihačů příliš velké sousto. Celý proces trávení je narušený, protože zbývají větší kousky, než jsou schopny buňky střevní sliznice ulovit. A ty větší kousky u sebe drží vodu a střevo je z toho všeho celé nepokojné, hýbe se velmi rychle, protože se toho chce zbavit a na světě je bolení břicha a průjem.
Stejně to dopadne, když je porucha v játrech, slinivce nebo střevech. Játra mohou vylučovat málo žluči, slinivka i sliznice střeva může být postižena zánětem a tak nevytváří enzymy-střihače a potrava je natrávena pouze částečně a spěchá z těla ven. Tady je pak skutečně nezbytné dbát rady veterinárního lékaře, který vždy doporučí buď hladovku nebo dietu, ať už rýži-mrkev nebo nějakou speciální, podle zdravotního stavu.
A velkým nebezpečím jsou bakterie ve střevě. Jak již bylo řečeno, ve zdravém střevě existuje rovnováha, kdy střevní bakterie žijí ve vzájemném souladu a v určitém počtu.
Pokud ovšem tuto rovnováhu zvrátíme, některé bakterie toho využijí, namnoží se, zdivočí a napadnou střevní buňky. Výsledek na sebe nedá dlouho čekat - špatné trávení a průjem, tělo se snaží zbavit se nezvaných hostů co nejdříve. Ke zvratu rovnováhy stačí poměrně málo, třeba náhle změnit krmení. Nemluvě o krmivu zkaženém nebo mírně řečeno pro psa neobvyklém (třeba zmrzlina nebo zákusek se šlehačkou). Někdy stačí hladovka, někdy je nutné vyčistit střevo antibiotiky a začít znovu osidlovat a osazovat bakterie. Můžeme tomu rychle napomoci živou jogurtovou kulturou, protože obsahuje laktobacily, které jsou hodné a ostražité. Neškodí a drží ostatní zkrátka.
Deset rad pro dobré trávení:
• krmte kvalitním krmivem, až příliš často platí, že co ušetříte za krmení, utratíte za veterinární zákroky,
• nepodávejte zbytečně velkou denní dávku, pokud se odchylujete od doporučení výrobce o 20 %, zvolte jinou kategorii (vyšší zátěž),
• krmte pokud možno ve stejnou dobu a nezapomeňte na čistou vodu k pití,
• po nakrmení nechte psa v klidu ( což není tak snadné, často má pes po krmení velmi dobrou náladu a nenechá nikoho a nic na pokoji),
• pokud je pes rozrušený nebo unavený, počkejte s krmením, až se zklidní nebo si odpočine, 24 hodin bez potravy ještě nikoho nezabilo ( většinou se ozve moudrá matka příroda a unavený nebo rozčilený pes prostě nežere, ale neplatí to vždycky),
• pokud pes jednorázově zvrací nebo má průjem a nemá teplotu ani není nějak skleslý, nechte ho 24 hodin jen o vodě, dalších několik dnů pak denní dávku rozdělte na 2–3 porce, můžete přidat lžíci živého jogurtu,
• pokud pes čas od času zvrací nebo má průjem bez teplot a skleslosti, zamyslete se nad každým soustem, které mu dáváte a ukázněte sami sebe (to by člověk nevěřil, kolik a co z nás pes jen tak nenápadně vyloudí),
• pokud je bez teplot a skleslosti, ale má delší dobu řidší stolici, změňte značku krmení, pokud to nepomůže, zkuste kvalitní krmení typu senzitiv,
• každý přechod ze značky na značku musí být postupný: doporučuji 5–7 dnů, kdy na jedné straně ubíráte starého krmení a na druhé straně přidáváte nové ( jinak je veta po rovnováze ve střevě),
• pokud pes zvrací nebo má průjem a k tomu teplotu nebo dává najevo, že nemá náladu na nic a na nikoho, stopněte první auto k veterinárnímu lékaři. Zejména u onemocnění slinivky břišní je třeba co nejdříve odborně zasáhnout,
• nepřekrmujte!, doporučení výrobce je pouze orientační. Každý měsíc psa buď zvažte nebo mu nahmatejte žebra: nesmí být vidět, ale musíte je bez námahy najít. Z vlastní zkušenosti určitě víte, že hubnout není jen tak, mnohem lepší je vůbec neztloustnout. A obezita je vstupenkou do klubu nemocných, dříve nebo později to začnou vzdávat játra a k nim se solidárně hned přidá i slinivka břišní. A pak ledviny a srdce a klouby a nakonec celý pes.
Jestli dobře počítám, tak to bylo 10 + 1 rada. Ale ta poslední, ta byla nejdůležitější.
(Zpracováno pro Vývojové a chovatelské centrum Fitmin.)

MVDr. Renata Popelářová