Hemitheconyx caudicinctus (eublepharinae)

Gekončík africký je jedním ze dvou rodových zástupců afrického kontinentu. Dříve byl často importovaný do naší země a hojně chovaný. Dnes se opět do našich chovů znovu vrací. Není nikterak náročný na chov a při dobré péči se dočkáte i odchovů. Musíte mu vytvářet období dešťů a sucha, která se v Africe střídají. Tím je chov trochu náročnější a odlišný například od chovu asijských nebo amerických gekončíků. Je to velmi klidný gekončík a doufám, že si ho zamilujete stejně tak jako já.

Výskyt
Hemitheconyx caudicinctus žije v západní Africe, hlavně v Senegalu, Kamerunu a Somálsku. Žije nočním životem v savanách, řídce porostlých skalnatých oblastech. Přes den je schovaný pod kameny, ve skalních puklinách a jiných prohlubních. Na lov se vydává až později po setmění.

Popis
Gekončík africký je středně veliký gekon dorůstající velikosti 22–24 cm. Tělo je robustní a delší než ocas. Asi 2/3 délky připadá na tělo. Hlava je mohutná a dobře oddělená od těla. Zbarvení je dáno barvou šupin. Základní zbarvení je tmavě žluté až do světle hněda. Za hnědě zbarvenou hlavou se nachází dva výrazné tmavě hnědé pruhy olemované jednou řadou bílých šupin. Pruhy jsou vykreslené do špičky spojující se u páteře. Někdy se vyskytují i jedinci s bílím pruhem táhnoucím se po páteři od hlavy až ke kořeni ocasu. Není to žádná barevná mutace, v přírodě se toto zbarvení vyskytuje běžně. Také jsem viděl dvojí zbarvení podkladové barvy – světle hnědé s nádechem do žluta a tmavě hnědé. Tlapka má pět prstů bez přísavných lamel. Velmi často se vyskytuje regenerace ocasu, hlavně u zvířat z odchytu.

terárium

Chov
Chovám skupinku 1,3 ve stáří 2–3 roky. Používám dřevěné terárium o rozměrech 70×40×30 cm. Výbavu tvoří kamenný úkryt, miska s vodou a vitamíny, květina Scindapsus, kladiště a kousky kůry. Jako substrát mi posloužil upečený a vyčištěný říční písek. K vytápění a osvětlení používám wolframovou žárovku 25–40 W zavěšenou v květníku. Ke krmení se dobře hodí cvrčci (Acheta domestica), švábi (Bauptica dubia), občas červi (Zophobas morio) a myší holata. V letních měsících zkrmuji smýkaný hmyz. Veškerý hmyz obaluji vitaminominerální směsí. Vždy při koupi nového jedince jsem měl problém s rozkrmením, z počátku přijímali jen červy, později se přeorientovali na cvrčky a šváby. Jiné problémy při krmení jsem nikdy neměl. Jsou to velmi žraví ještěři. Asi jednou za dva měsíce se svlékají z pokožky, kterou následně sežerou. Mláďata se svlékají častěji.

Rozdílnost pohlaví
Pohlaví se dá určit asi v 5. až 6. měsíci života, dříve je to veliký problém. Samec má řadu preanálních pórů a vystouplá pouzdra hemipenisu u kořene ocasu. Dále má větší hlavu a mohutnější tělo.

vajíčka

Období dešťů a sucha
Tropické podnebí rovníkové Afriky má dvě základní období. Období sucha (květen až říjen) a období tropických dešťů (listopad až duben). V období sucha je teplota kolem 30–35 °C a je velmi sucho. V tuto dobu gekončíci zalézají do nor a pod kameny a víceméně nevylézají. Potravu přijímají zřídka. V období dešťů se teplota zvýší, všude je enormní vlhko a nastává čas k páření. V terarijních podmínkách nastavuji tato období tak, že od počátku července do konce září nerosím, nechávám jen vodu v misce, krmím zřídka a vytápím 25 W žárovkou. Od listopadu do dubna vydatně rosím, krmím a vyměním žárovku za 40 W. V tomto období se gekončíci páří a dochází ke snůškám.

samice / samec

Odchov
Po zdařilém páření je samice asi 3–4 týdny březí, v těle se vytvářejí vajíčka. Po době, která je potřebná pro vývoj zárodku v kožovitém obalu, nastane čas snůšky. Samice vyhledává vhodné vlhké místo, kde posléze vyhrabe jamku, do které naklade a zahrabe jedno nebo dvě vejce. U kladení jsem vypozoroval toto: je li kladiště menší, klade samice vejce slepená k sobě – což je nevýhoda, ale pokud má větší kladiště, klade vejce hezky položená vedle sebe a tak můžete inkubovat každé zvlášť. Nejmenší velikost, do které kladli gekončíci po dvou vejcích vedle sebe je 12×15 cm. Pokud měli větší kladiště, kladli vždy vejce oddělená, bylo-li kladiště o trochu menší, kladli vejce slepená k sobě. Když jsem vložil dvě kladiště různě velká, samice si vybrala to menší. Vejce jsou podlouhlá o rozměrech 3–3,5×1–1,5 cm. Po nakladení musíme vejce přenést do inkubátoru, kde se při teplotě 28–30 °C rodí mláďata po 48–60 dnech. Mláďata jsou přesnou zmenšenou kopií dospělců. Měří asi 7 cm a brzy po vylíhnutí se svlékají. Potravu přijímají po dvou až třech dnech.
Při odchovu těchto gekončíků jsem měl problém s malou líhnivostí vajec. Po 48 dnech se vejce kazila a po otevření byly již zárodky plně vyvinuté, ale nebyly životaschopné. Vyřešil jsem to snížením počtu samic ve skupině. Další zajímavost se mi stala u vajec snesených 24. 2., která rostla, ale 9. 4. se začala kazit. Po otevření jsem zjistil, že nebyla oplodněná. Je zajímavé, že vydržela jeden a půl měsíce a až potom zplesnivěla a propadla se. Růst vajec si umím vysvětlit, ale že neplesnivěla již několik dnů po snůšce, to je mi divné. Tentýž případ se mi stal později i u E. macularius 49. den inkubace.
Mláďata pohlavně dospívají ve 2 letech života. Samci jsou schopni pářit i dříve, ale je vysoké procento neoplodněných vajec.

Použitá a doporučená literatura:
Vergner Ivan (2001): Ještěři, biologie, chov, Gekoni 1
Kraus Richard, Kocián Miroslav (2000): Chameleóni a gekoni
Klátil Lubomír (1999): Obrazový atlas gekonů

text a foto: Jaroslav Forejt