V dnešní době existuje mnoho nejrůznějších plemen psů lišících se délkou srsti, výškou, váhou a nespočtem dalších parametrů. Mezi těmito různorodý...
V dnešní době existuje mnoho nejrůznějších plemen psů lišících se délkou srsti, výškou, váhou a nespočtem dalších parametrů. Mezi těmito různorodými plemeny naprosto vyčnívají plemena, která nemají srst a ne zrovna nejdokonalejší chrup. Jedná se o plemena
Čínský chocholatý pes, mexický a
Peruánský naháč. Posledně jmenované plemeno je pozoruhodné v tom (na rozdíl od dvou ostatních plemen), že existují tři varianty: malá s výškou 30–40 cm, váhou do 8 kg, střední s výškou do 50 cm a váhou 8–12 kg a poslední velká varianta s výškou 50–65 cm v kohoutku a váhou 12–25 kg.
Tato rasa byla vyšlechtěna dávno před příchodem Španělů do Jižní Ameriky a pravděpodobně na jeho vzniku nemají zásluhu ani Inkové, ale historie sahá ještě dál do minulosti. Starodávnost a oblíbenost tohoto plemene dokazují četné podobizny na keramice předkolumbovských indiánů. Inkové tuto rasu měli zřejmě v úctě a pravděpodobně byli tito psi používáni i při obřadech.
Tito nazí psi mají stejnou teplotu jako ostatní rasy, ale kvůli naprosto holé kůži se může zdát, zvláště, když tito pejsci spí, že mají teplotu vyšší. Proto je možné jich využít, stejně jako za dávných časů, k vyhřívání postelí, které jsou jejich velmi oblíbeným místem.
Plemeno Peruánský naháč (Inka Orchid Dog, Peruvian Hairless, Perro sin Pelo del Peru) je velmi různorodé nejen co do velikostí, ale i zbarvení. Barvy mohou být od bílo-hnědé přes rezavou až po slonově šedou nebo tmavě hnědou.
Historie peruánského naháče velkého v ČR:
v roce 1999 byl do České republiky dovezen z Německa první potomek po velkých rodičích Dahn-Diamond vom Birkenzweig. Tento pes přivezl do ČR novou krev, která byla využívaná především při krytí fen střední velikosti. Díky spojení velkého psa (Dahn–Diamond vom Birkenzweig) se středními fenami, začaly odchovy (i přes drobnou stavbu těla) dorůstat výšky v kohoutku nad 50 cm. Další krev byla zavedena do ČR chovnou stanicí Pazzda, která v r. 2000 nakryla fenku (Deianeira Panky) v zahraničí velkým peruánským psem (Win-Hil´sBlack Nugget). I z tohoto spojení se narodila štěňátka, která v dospělosti dosáhla výšky nad 50 cm v kohoutku. Poměrně velký krok kupředu v chovu peruánských naháčů v ČR znamenal import dvou fen peruánského naháče velkého (Encantada Delfino Can, Flor Delfino Can) z Peru,v listopadu 2002. Tyto dvě fenky dovezly do střední Evropy naprosto nepříbuznou krev, která byla umocněna vynikající stavbou těla a divokostí, kterou feny získaly při venkovním chovu v Peru, kde žily bez jakéhokoliv omezování v pohybu. Po nakrytí těchto fen v roce 2003 jedním z potomků česko – německého odchovu – psem Buddy Měsíční květina (otec: Dahn–Diamond vom Birkenzweig matka: Aša Měsíční květina), který při výšce 53 cm vážil pouze 15 kg, se z těchto dvou spojení narodila štěňata, která měla výbornou povahu (nebojácná), byla enormně životaschopná, měla vynikající kostru a do té doby naprosto nadprůměrnou výšku a váhu. Z 11 štěňat byla všechna v dospělosti vyšší než 53 cm v kohoutku a hmotnost byla vždy nad 17 kg. Po těchto vrzích se začalo dařit chovu peruánských naháčů velkých v České republice přece jen lépe a dnes již patří jejich chov u nás k nejlepším v celé Evropě.
Povaha a stavba těla:
peruánský naháč je silně nedůvěřivý. Od přírody je v peruánských naháčích zakořeněna silná nedůvěra k cizím lidem a ta z nich udělala skvělého strážce, zcela oddaného své rodině.
Peruánští naháči jsou štíhlí, elegantní psi, mají měkkou, na dotyk příjemně teplou pokožku. Tělo je naprosto holé, u některých jedinců se na hlavě vyskytuje velmi řídká čupřina, která se neupravuje, to znamená, že není nutno ji holit. Kůže nepotřebuje zvláštní péči. Peruánský naháč je pes jako každý jiný, jeho kůži příroda vybavila tak, aby se lehce nepoškodila a když se tak stane, tak se kůže rychle zhojí. Chlupatý pes se kartáčuje, nahý se občas natře nejlépe olivovým olejem, případně domácím sádlem. Chlupatý pes se občas koupe, nahý také, ale ne často, samozřejmě pokud nespává v posteli.
Peruánský naháč je pes, který v létě miluje slunce a v zimě sníh. Je to plemeno nenáročné, už proto, že pochází z jihoamerických And. Není nutno jej oblékat do teplot okolo nuly.
Má několik zvláštností:
– rozestavění zubů, zřídka mají zuby třeňové, měl by mít špičáky,
– vrh peruánských naháčů má asi 25 % osrstěných štěňat,
– stále se jim přisuzují léčivé účinky – snížení krevního tlaku, vliv na revmatické bolesti, pozitivní působení na psychiku,
– je-li chován na venkově, zdokonaluje svůj lovecký instinkt,
– pohybuje se velmi lehce, je to dobrý a vytrvalý běžec, dosahuje vysokých rychlostí.
Na závěr ještě něco z historie chovu peruánských naháčů v tehdejším Československu. V roce 1977 při přátelské návštěvě předala kubánská delegace bývalé NDR jako oficiální dar párek peruánských naháčů. Protože se o ně nikdo nezajímal, byli pejskové dáni do berlínské ZOO. Tam je žádný ráj nečekal. Chovatelé chrtů se rozhodli k činu a zachránili několik jedinců. Dva sourozence střední velikosti darovali dr. Pacltové do Československa. V roce 1981 byli zaregistrováni do České hlavní plemenné knihy.