Toto plemeno patří do skupiny bubláků vyšlechtěných v Německu. Jeho bublání patří k nejhlasitějším a zdá se mi, že má nejlepší zvuk ze všech bubláků. Nemá žádné pernaté ozdoby, asi proto se u nás tak málo chová. Je to však pěkný holub. Tělo má středně velké, s vysokým vyklenutým čelem. Oči jsou perlové. Je výborným polařem, ale dá se chovat i ve voliérách. Jeho přednostmi jsou vysoká plodnost a starostlivost o svá mláďata. Pokud se k nim dobře chováme, je velmi krotký. Z vlastních zkušeností je mohu doporučit jako chůvy některých náročnějších plemen. Když je chován volně, je velmi ostražitý vůči predátorům.
• Bublák červený, černý, modrý, kapratý modrý.
Tyto holuby jsem začal chovat asi před 20 lety. Viděl jsem je na výstavě, byli žlutě plaví a zvláště mě upoutalo jejich hlasité bublání. Proto jsem je chtěl mít ve svém holubníku. Tenkrát jsem choval modeny, norimberské skřivany, hýly a damascény.
V časopise Chovatel jsem našel inzerát chovatele z Katovic v Čechách, který nabízel černé a černé tygry. Poslal mi nepříbuzný pár, vcelku pěkného samečka a černobílorezavou samičku. Za dobu asi 15 let jsem od nich dostal černé, červené a červeně plavé tygry. Od přítele Mory jsem koupil modré a žlutě plavé, u přítele Majera jsem sehnal holubici žlutě kapratou, která měla načervenalé oči. Tak jsem dostal modré kapraté a žluté kapraté, dalším křížením se mi podařilo vylepšit i oči u žlutých kapratých. Bubláci žlutě kapratí byli na výstavě v Litoměřicích dobře hodnoceni.
• Bublák žlutý kapratý, damascén.
Mnoho chovatelů v České republice mělo ode mě tyto holuby různých barev. V roce 1999 jsem musel z rodinných důvodů zrušit chov holubů i drůbeže. Nyní opět zvítězila láska k chovu holubů, proto prosím chovatele, kteří mají altenburské bubláky z mého chovu, aby mi pomohli znovu se k nim vrátit (tel.: 605 405 967). Chovu zdar!