Odměnu při výcviku je třeba dokonale načasovat. Čím kratší je časová prodleva mezi akcí a reakcí na ni, tím lepší. Na tom, ale nejenom na tom, je...
Odměnu při výcviku je třeba dokonale načasovat. Čím kratší je časová prodleva mezi akcí a reakcí na ni, tím lepší. Na tom, ale nejenom na tom, je založeno i pozitivní, tzv. „motivační“ odměňování s využitím klikru. Důležitým momentem změny v efektivitě výcviku je, když pes začne nabízet chování v naději, že si zaslouží kliknutí, které má spojené s odměnou.
Metoda výcviku zvířat s využitím klikru (The Clicker Training) je ve světě známá již dlouhou dobu. Její „objevení“, resp. zavedení do široké praxe, je přisuzováno Karen Pryor, která o tom napsala několik knih. V zahraničí lze sehnat i několik videokazet na toto téma. U nás o tom napsal hezký článek RNDr. Michal Krejčí, je uveřejněn na internetových stránkách
Border collie klubu (www.bcccz.cz). Je to metoda využívaná nejen při výcviku psů, ale i jiných zvířat (především delfínů). Například při výcviku pachových prací u psů tuto metodu popisuje Eva Čečilová (www.cadaver-k9.cz). Následující článek je zpracován s využitím jejich podkladů.
Výcvik psa pomocí klikru je metodou, která je pro psa daleko srozumitelnější než běžně používané klasické metody příkazu a odměny za dobře nebo trestu za špatně vykonaný cvik. Používá se tzv. klikr, což je cvakátko, kterému jsme za mého dětství říkali žabka. Při cvaknutí klikrem se spojuje zvukový efekt s chuťovou a slovní odměnou.
• Nejdříve je dobré nechat psovi klikr očuchat.
Výcvik pomocí pozitivní motivace vede obecně k tomu, že se libovolné, takto cvičené zvíře stává hravým, rozvíjí se jeho intelekt, je zvídavé a projevuje o svého cvičitele mimořádný zájem vedoucí k vytvoření velmi silného pouta. Jedním z hlavních efektů pozitivní motivace je to, že naučené cviky jsou velmi dobře zakotveny v paměti zvířete a téměř nevyžadují pravidelné opakování, tak, jak je běžně nutné při klasickém výcviku pomocí korekce chování. Jakmile jednou zvíře pochopí zásady výcviku pomocí pozitivní motivace, učí se velmi rychle a toto tempo se s dalším výcvikem zrychluje. Zvíře se učí rádo a na výcvik se přímo těší. Je pro něj zároveň zábavou i odměnou. Naprostá absence trestů je jednou z příčin této pozitivní vazby. Klikr trénink naprosto odmítá trestání jako nástroj výcviku.
Pravidla pro úspěšné zahájení a zvládnutí výcviku pomocí klikru
Nezačínejte tím, že se budete snažit odnaučit psa nějakému nežádoucímu chování. Začněte s něčím pozitivním a zábavným. Připravte se na každý výcvik. Napište si na papír, co chcete psa naučit a doplňujte záznamy o jeho pokroku. Odměňte sami sebe za jeho dosažené úspěchy.
1. Krátce stikněte volný konec péra klikru tak, aby vydal dvoutónový klik. Pak ihned psa odměňte. Odměna musí být malá (na jedno polknutí) a zejména zpočátku velmi chutná (kousky kuřecího masa, kousky tvrdého sýru, kvalitní kočičí granule, speciální bonbony pro psy).
2. Klikejte během požadovaného chování, ne po něm. Načasování je naprosto stěžejní. Nebuďte překvapeni, že po kliknutí dojde k ukončení chování. Je to tak správně. Klik označuje jeho konec. Pak odměňte psa. Na načasování odměny nezáleží.
3. Zvolte zpočátku chování, které se vám podaří snadno navodit (pohyb psa k vám, dotknutí ruky čenichem, zvednutí tlapky, průchod dveřmi, sednutí).
4. Klikejte vždy jen jednou! Jestliže chcete nějak zdůraznit své nadšení nad výkonem, zvětšete odměnu, ne počet kliků.
5. Cvičte často, ale krátce. Tři pětiminutové lekce jsou mnohem lepší než jedna hodinová.
6. Odstraňte nežádoucí chování tím, že budete klikat na chování, které požadujete. Klikněte, když se štěně vyčůrá na správném místě. Klikněte, když má pes tlapky na zemi a ne na vašem hostu. Bojujte proti tahání na vodítku tím, že budete klikat v těch vzácných chvílích, kdy je uvolněné.
7. Klikejte na náhodné pohyby směřující k provedení vámi zamýšleného cviku. Do chtěné pozice můžete psa nalákat, nikdy jej však netahejte za vodítko, nestrkejte, ani netvarujte rukama. Pokud možno se psa vůbec nedotýkejte. Potřebujete-li mít psa z bezpečnostních důvodů na vodítku, pak si je navlečte na ruku. Nepoužívejte vodítko jako nástroj výcviku.
8. Nečekejte, až vám pes předvede celé chování (cvik) v plné kráse. Klikejte a odměňujte už za drobné pohyby žádaným směrem.
9. Neustále zvyšujte laťku. Jakmile si pes začne spolehlivě sedat, klikejte za rychlost nebo výdrž.
10. Jakmile se pes naučí dělat něco za kliknutí (a případnou odměnu), začne vám toto chování nabízet v naději, že si zaslouží kliknutí. To je správný čas pro připojení povelu k tomuto chování. Začněte klikat pouze na chování, které nastane během nebo po vydání povelu. Ignorujete chování nabízené bez povelu.
11. Nekomandujte příliš psa. Jestliže nereaguje na váš příkaz, není to proto, že je neposlušný, ale proto, že jste ho ještě tento příkaz dostatečně nenaučili.
12. Noste klikr s sebou a odchytávejte zajímavé situace. Můžete klikat za mnoho různých chování aniž byste psa spletli. Cvičíte-li zároveň více psů, oddělte je po dobu výcviku.
13. Jestliže se během výcviku rozčílíte, odložte klikr! Nezaměňujte klikr trénink se škubáním vodítkem a výcvikem pomocí korekcí (= trestů). Jediné čeho dosáhnete, bude ztráta důvěry psa ke klikru a možná i k vám.
14. Jestliže výcvik nejeví známky pokroku, znamená to, že pravděpodobně klikáte příliš pozdě. Načasování je velmi důležité. Dohodněte se s někým ať vás pozoruje, případně nafilmuje.
Formování chování
Motivovat jednání, které se buď čas od času vyskytuje, nebo je možné ho snadno navodit, není problém. Co ale s chováním, které samo nikdy nenastane? Formování spočívá v zachycení velmi malé tendence k požadovanému jednání a v postupném posouvání se v malých krocích směrem k jeho konečné podobě.
Deset pravidel pro formování chování:
1. Zvedejte požadavky v tak malých krocích, aby učící se měl vždy reálnou šanci uspět a zasloužit si odměnu.
2. V jednom okamžiku formujte pouze jeden parametr chování (rychlost, způsob, výdrž, ...).
3. Než zpřísníte nebo přidáte požadavky, použijte na dosaženou úroveň proměnlivé plánování motivace.
4. Při přidání nového kritéria na chování dočasně zmírněte požadavky na chování už naučené.
5. Mějte vždy náskok před učícím se: plánujte pečlivě výcvik tak, abyste byli připraveni na náhlý postup v učení a byli schopni odměnit jeho další krok.
6. Neměňte v průběhu učení trenéry. Trénovat jednoho psa může více lidí, ale zachovávejte zásadu: jedno chování = jeden trenér.
7. Jestliže jeden způsob formování nepřináší kýžený výsledek, vymyslete jiný. Je určitě spousta jiných možností, jak dosáhnout stejného cíle.
8. Bezdůvodně nepřerušujte výcvik. To se pro psa rovná potrestání.
9. Jestliže již jednou naučené chování vymizí, vraťte se zpět „do školky“ a velmi rychle zopakujte celý proces formování.
10. Každou lekci ukončete úspěchem. Poslední cvik, který uděláte, si pes bude pamatovat nejvíc. Skončete vždy, když se ocitnete příliš napřed.
• Po krátkém čase se naučí pes na kliknutí reagovat velmi rychle.
Pozornost
Jedním z nejdůležitějších kroků k úspěchu při výcviku psa, a to nejen u metody s využitím klikru, je upoutání jeho pozornosti. První co je psa nutné naučit, je aby upoutal pozornost na vás. Procvičování s využitím klikru může upoutávání pozornosti psa posílit. Po oslovení, nebo na dálku zavolání psa jménem, vám pes musí věnovat absolutní pozornost a mít s vámi zrakový kontakt. Každému je jasné, že absolutně zaručenou pozornost dostane ten psovod, od kterého pochází všechno, co má pes rád. Jídlo, hračky, pohlazení, pomazlení, procházky i hra s ostatními psy – to vše pochází od vás. Když pes chce dostat cokoliv z tohoto výběru, musí být ochotný hrát hru „něco za něco“, a jednoduše vyměnit odměnu za dobře provedený úkon. Když si například chce pes hrát s oblíbenou hračkou, musí nejdříve reagovat na povel sedni, a po 10 vteřinách sezení dostane hračku a pochvalu. Když pes pochopí, že jeho radosti a odměny pocházejí od vás, je mnohem jednodušší jeho pozornost získat a udržet.
Jak pomocí klikru cvičit pozornost?
Pamlsek, který máte v ruce, podržte psovi před nosem. Když o něj začne mít zájem, celkem rychle přemístěte ruku od jeho nosu k vašemu obličeji. Pes samozřejmě sleduje dráhu ruky s dobrotou, a zůstane tedy koukat na váš obličej. Moment počkejte, a když se vám pes podívá do očí, následuje klik a odměna. Prodlužujte dobu vizuálního kontaktu od jedné až na 3–4 vteřiny. Až se vizuální kontakt stane po několika cvičeních rutinou, začněte při pohybu ruky ke svému obličeji psa oslovovat jménem. Tímto způsobem nebude trvat dlouho a pes se při oslovení jménem bude automaticky dívat na vás, a očekávat další pokyny. Vizuální kontakt z očí do očí můžete nahradit tím, že pes bude sledovat pokyny dávané rukou nebo například koncem hůlky.
• Učit se může i starý pes.
Dodržovat posloupnost výcviku
Na závěr bych chtěl upozornit na doporučení Karen Pryor, metoda údajně funguje jen, když je dodržen předepsaný postup, který je podložen zkušenostmi a celoživotní prací mnoha odborníků, počínaje Konradem Lorenzem, držitelem Nobelovy ceny za práce studující chování psů.
text a foto: Ing. Radko Loučka