Výskyt vnitřních (endo) parazitů je podobně jako u všech ostatních parazitóz důsledkem zanedbání hygieny a péče ze strany holubáře. Endoparazité si vybírají největší daň u mladých holubů a holoubat, kteří nejsou chováni v samostatném oddělení pro výletky a rovněž jim mimořádně svědčí omezený prostor voliérového chovu. V současných chovech okrasných a užitkových holubů se díky dlouholeté léčbě a prevenci setkáváme v podstatě již jen s napadením oblými střevními červy - škrkavkami a kapiláriemi.
Výskyt dalších endoparazitů jako jsou tasemnice, plicní červi, filárie apod. je pouze sporadický a nepřikládáme mu většího významu. Pro úplnost bychom mezi endoparazity měli zařadit i kokcidie a bičíkovce ze skupiny trichomonád způsobující onemocnění trichomoniázou, o které ve Fauně pojednával Josef Pešl a vzácněji i bičíkovce Spironucleus/syn. Hexamita/ columbae. Tento bičíkovec, jehož skutečný výskyt může potvrdit jen provedená pitva, žije skrytě ve střevech holuba, projev onemocnění, které vyvolává je velmi podobný jako u vnitřní orgánové formy trichomoniázy, se kterou je shodná i léčba. Podáváme přípravky ANPRODAZOLO, METROZOL - prášek rozpuštěný dle návodu v pitné vodě, nebo individuálně do zobáku holuba 1/4 tablety humánního léčiva ENTIZOL po dobu 4 dnů. Dříve oblíbený přípravek TRICHOBION tablety se již nevyrábí.
První z významných endoparazitů - ŠKRKAVKA HOLUBÍ (Ascaridia columbae, popsána již roku 1790) je oblý červ žlutobílé barvy, viditelný pouhým okem, dlouhý 3 - 5,5 cm a široký 1 mm. Škrkavky žijí v tenkém střevě (odkud čerpají živiny) zachyceny pomocí přísavek až jeden rok. Vývin škrkavek je přímý - uvolněná vajíčka odejdou z těla holuba s trusem, ve venkovním prostředí se asi za 2 týdny vyvine ve vajíčku larva (až toto vajíčko je pro holuby nebezpečné - schopné nákazy). Když holub při krmení spolu se zrním pozře vyvinuté vajíčko, dojde uvnitř těla k rozpuštění jeho obalu a larva z pozřeného vajíčka se uvnitř holuba vyvine v nového červa. Larvy škrkavek mohou pronikat do různých částí těla a způsobit i poškození nervového systému.
Při silné nákaze dochází k průjmům, holubi mají načepýřené peří, svěšená křídla a jsou vyhublí. Invaze škrkavek způsobuje malou průchodnost střev, jejichž obsah hnije a trus tak velmi zapáchá. Produkty metabolismu parazitů vyvolávají poruchy v koncentraci glukózy a bílkovin v krvi a snižují hladinu vitamínu A. Onemocnění postihuje zpravidla mladé holuby kolem věku 3 měsíců, dospělí jedinci bývají přenašeči škrkavek bez klinických příznaků. K léčbě askaridiózy byla vyvinuta velmi účinná látka piperazinum, která je aktivní složkou tabletového přípravku HELMIRAZIN. Podává se v dávce 1/2 tablety do zobáku na kus. Protože však výskyt škrkavek téměř vždy doprovází i výskyt dalšího z endoparazitů - kapilárií, používají se dnes k léčbě přípravky současně zabírající na oba tyto, ale i některé vzácnější parazity.
Druhé významné endoparazitické onemocnění, tzv. KAPILARIÓZU způsobují u holubů tyto dva druhy oblých červů: Capillaria obsignata a Capillaria caudinflata. Zatímco druh C. obsignata má přímý vývoj jako škrkavka holubí, vyznačuje se C. caudinflata vývojem nepřímým. K nepřímému rozmnožování je zapotřebí mezihostitel, v tomto případě dešťovka, ve kterém vajíčko dozraje do stadia larvy. K napadení holuba tímto druhem kapilárií může dojít jen tehdy, když pozře mezihostitele, ve kterém dozrálo vajíčko kapilárie. Doba zrání vajíčka je v případě přímého vývinu minimálně 7 dnů, u vývinu nepřímého se jedná o dobu minimálně 20 dní.
S výskytem kapilariózy se v praxi setkáváme 3 x častěji, než s napadením škrkavkami. Vlastní kapilárie jsou drobní červi pouhým okem téměř neviditelní o délce asi 2,6 cm a o průměru pouhých 0,08 mm. Kapilárie žijí v tenkém střevě částečně zavrtané v jeho sliznici, kterou svým působením velmi poškozují. U napadených jedinců pozorujeme apatii, zaostávání v růstu, poruchy v trávení a s tím související vyhublost a průjem.
Vzhledem k tomu, že obecné příznaky vyvolávané invazí endoparazity jsou velmi podobné jiným onemocněním holubů a pouhým okem jsou viditelné věšinou jen dospělé škrkavky, necháme si provést u svého veterináře alespoň 4 x ročně parazitologické vyšetření čerstvého trusu. Toto vyšetření prokáže, kteří parazité a v jaké míře napadli náš chov. Při pozitivním nálezu endoparazitů zahajujeme po poradě s lékařem léčbu holubů. Ne každé antiendoparazitikum je možno aplikovat holubům. Nikdy nepoužíváme přípravky s účinnou látkou niclosamidum, mebendazolum a flubendazolum. Velmi opatrní musíme být v případě užití často doporučovaných přípravků ALDIFAL tablety, 1 tbl./ks, který se nesmí podávat v době hnízdění a u přípravku FENBION 2,5 %, který se nesmí podávat nejen v době hnízdění, ale i v době přepeřování. Velmi doporučitelné jsou přípravky s účinnou látkou současně likvidující i zevní parazity IVERMEKTINEM, o kterém jsme informovali v minulé Fauně a asi nejlepší a nejužívanější endoparazitika pro holuby jsou přípravky s účinnou látkou levamisolum. Dříve vyráběný přípravek Nilverm nyní nahradil produkt Biovety Ivanovice BIOVERM tablety a BIOVERM sol./roztok k podání do pitné vody po dobu 3 dnů/. Bioverm účinkuje nejen na oblé červy parazitující ve střevech, plících a jiných vnitřních orgánech, ale i na tasemnice. V holubářské praxi se využívá převážně tabletová forma, neboť někteří jedinci po celou dobu podávání tekutých antiparazitik odmítají léčebný roztok pít a jsou tak v dalším chovu nadále přenašeči těchto cizopasníků. Po podání přípravku Bioverm může ojediněle dojít k zvracení, které však nemá negativní dopad na výsledek odčervení.
Odčervovací přípravky je vzhledem k vývojovým cyklům cizopasníků nejvhodnější za týden opětovně aplikovat. Holuby odčervujeme nejlépe ráno nalačno, přičemž potravu jim můžeme předložit až dvě hodiny po podání přípravku. Druhý den ráno, když z holubů odejde většina parazitů, přistoupíme k jejich vypuštění z holubníku a tento důkladně vyčistíme a vydezinfikujeme, podobně jako při léčbě kokcidiózy. Odčervení představuje velký zásah do imunitního systému holuba. Mělo by tedy být prováděno vždy až na základě výsledků koprologického vyšetření a přesně předepsanými dávkami léků. Po léčbě, která vždy vyvolá hrubý zásah do trávicího traktu holuba, podáváme probiotika a vitamíny po dobu 5 - 7 dní. Úspěšná léčba posléze výrazně zvýší odolnost holubů a má pozitivní vliv na jejich tělesnou konstituci, tvorbu opeření a vitalitu. V dalším chovu se zaměříme na pravidelnou hygienu holubníku a vzhledem k tomu, že invazeschopná larva se vyvine ve vnějším prostředí nejdříve za 7 dní, přistupujeme k čištění a dezinfekci chovného zařízení pravidelně nejméně jednou týdně.
Za ochotnou pomoc, odborné konzultace a zapůjčenou zahraniční literaturu děkuji MVDr. Kuncovi a MVDr. Vítkovi z Hustopečí.