Testudo horsfieldii a Testudo hermanni Před konečným rozhodnutím, zda si pořídit právě toto zvířátko se zamyslete nad tím, co všechno potřebuje a...
Před konečným rozhodnutím, zda si pořídit právě toto zvířátko se zamyslete nad tím, co všechno potřebuje a jaké nároky klade na svého chovatele. Přestože jsou tito tvorečkové skromní a jejich správný chov vcelku jednoduchý, některé věci jsou pro ně nutností. Řekněte si popravdě, zda jste schopní zajistit želvě takové podmínky, ve kterých bude dobře prospívat. I vybavení vás bude něco stát. Uvědomili jste si, že pro chov těchto plazů potřebujete větší terárium? Želvy jsou dlouhověké, budete schopni postarat se o ně i za 5 let? A co za 10 či 30 let? Bude tady někdo, kdo se bude moci o želvičku postarat v případě vaší dovolené? Máte možnost chodit denně ven shánět čerstvou potravu nebo možnost vlastní zahrádky pro vybudování letního venkovního výběhu? Jste ochotni věnovat péči o želvy několik minut či hodin ze svého volného času? Jste schopni zajistit želvě zazimovací podmínky nebo alespoň dostatečný přísun potravy v zimním období?
Na tyto a další otázky si prosím odpovězte upřímně. Není nic horšího nežli zvíře, které nám překáží a je zanedbávané, protože na něj nemáme čas. Pokud jste se opravdu pevně rozhodli pro koupi, gratuluji.
Želvy patří k jedněm z nejstarších plazů na světě. V současné době je známo přibližně 250 odlišných druhů této skupiny plazů. Ne všechny mají svá česká jména a tak se běžně setkáte s jejich latinskými názvy. Já bych se s vámi ráda podělila o zkušenosti s chovem Testudo hermanni (
Želva zelenavá) a Testudo horsfieldii (
Želva stepní, čtyřprstá).
Nyní se podíváme trochu blíže na výjimečnost těchto tvorů:
dlouhověkost je jedna z mnoha předností. Ve vhodných životních podmínkách se běžně dožívají 60–70 let i více. Želvy jsou vybaveny zkostnatělým krunýřem, podle kterého je snadno od jiných živočichů rozeznáme. Krunýř vznikl srůstem páteře, žeber a kostěných destiček. Každý druh želvy má svůj specifický tvar, velikost i zbarvení krunýře. Detailní kresba a sytost barev na štítkách krunýře je jedinečná. Závisí na bohatosti výživové složky potravy a množství slunečních paprsků. Platí zde pravidlo, že s přibývajícím věkem ubývá různorodého pigmentu a naopak převládá dominantní zbarvení jedné, maximálně dvou barev.
• Testudo horsfieldii – želva stepní „čtyřprstá“
Krunýř rozdělujeme na 2 části. Vrchní klenutější část nazýváme karapax a spodní plošší část plastron. V dospělosti podle plastronu rozeznáváme samičku od samečka.
• Testudo hermanni – želva zelenavá
Sameček: téměř vždy je vzrůstově menší nežli samice. Má delší a u kořene mohutnější ocásek. Kloaka je umístěná dále od plastronu. Plastron je zde poznávacím znamením. Samci jej mívají v zadní části vypouklý dovnitř. Tato prohlubeň má svůj specifický význam při páření. Při samotném aktu mohou na sebe těsněji naléhat krunýře obou želv.
Samička: ocásek bývá drobnější a kratší. Kloaka je umístěná blíže plastronu.
POZOR! V nedospělém stavu se všechny želvy jeví jako samičky. Prohlubně na karapaxu jsou dobře viditelné a rozlišitelné až v dospělosti.
Obecné postavení v zoologickém systému
Želvy spadají do třídy PLAZŮ Reptilia, následuje řád ŽELVY Testudinates, podřád Pleurodira SKRYTOHLAVÍ a Cryptodira SKRYTOHRDLÍ, dále se dělí na čeledi, rody a druhy.
Rozlišujeme 3 základní skupiny:
Tyto jednotlivé typy želv se od sebe liší velikostí, uzpůsobením a tvarem končetin i krunýře, místem ve kterém žijí a potravou, jíž se živí. Některé želvy jsou masožravé, jiné býložravé nebo všežravé. (To ovšem neznamená že býložravá želva nemůže čas od času sežrat nějaké bílkoviny v podobě masa a naopak, že masožravá želva nežere například vodní rostliny nebo řasy.)
Suchozemské želvy: mají silné sloupovité nohy s drápy. Nohy jsou uzpůsobeny k chození a hloubení jam. Tento typ želv má vyklenutý robustní krunýř.
Vodní želvy: nohy jsou veslovité s blánami, uzpůsobeny k plavání. Krunýř je plošší a ne tak robustní.
Bahenní želvy: tyto želvy mají od obou typů trochu. Nohy s drápy, mezi kterými jsou plovací blány.
• vodní
Želvy patří mezi studenokrevné živočichy. Jsou závislé na okolní teplotě. Nedokáží si vytvořit vlastní teplo a tak přejímají teplotu z okolí. Jejich aktivita tedy souvisí s teplotou. Proto v zimním období přečkávají nepříznivé podmínky ve stavu hlubokého zimního spánku hibernace. Během zimního spánku se želva může jevit jako mrtvá. Je naprosto prokřehlá a ztuhlá. Nepřijímá potravu ani ji nevylučuje.
Jako většina plazů jsou i želvy vejcorodé. Vylíhnutí samečka či samičky je však ovlivnitelné teplotou. Každý druh má své ideální teplotní rozmezí, při němž se mláďata dobře vyvíjejí. Při okrajových teplotách se vylíhne sameček. Při středních teplotách to bývají samičky.
Želvy stejně tak jako lidé dýchají plícemi. Protože krunýř se při nadechování nemůže roztahovat, pomáhají si speciálními dýchacími pohyby: mírné nadzdvihování předních končetin jim umožňuje lépe nasát vzduch.
CITES
Díky pytlákům a nezákonnému pašování želv ze země původu nastala situace, kdy řady druhů želv stojí před vyhynutím. Jedinou šancí zůstala úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Tato úmluva Cites se snaží regulovat export, import a re-export ohrožených živočichů tak, aby neohrožoval jejich přežití v přírodě. Seznamy Citesu se každé dva roky doplňují a aktualizují podle změn, které u jednotlivých druhů v přírodě nastaly.
Podle stupně ohroženosti vytvořil Cites 3 skupiny:
1. skupina: druhy kriticky ohroženy vyhubením. Obchod s těmito druhy je prakticky nemožný. První skupina zahrnuje například všechny druhy mořských želv.
2. skupina: druhy, které nejsou přímo ohroženy vyhubením, ale mohlo by se to stát, pokud by obchod s nimi nebyl regulován. Sem řadíme většinu želv rodu Testudo.
3. skupina: druhy, které jakýkoli smluvní partner Citesu chrání a požádal o pomoc při regulaci s jejich mezinárodním obchodem.
U nás je povinná registrace těchto tvorů na krajských úřadech daných regionů od roku 1997. Koupě či prodej bez dokladů Citesu je považována za porušení zákona, jež může být následně pokutováno. Před koupí želvy se na doklady informujte u prodejce. Pokud želva doklady nemá, jedná se pravděpodobně o černý trh, a tak si rozmyslete, zda od koupě raději neustoupíte.
Varování! Zvířata odchycená ve volné přírodě jsou z pravidla plná roztočů a jiných škůdců a navíc jsou náchylnější k nemocem. Želvy vylíhnuté v naší republice jsou o něco málo odolnější vůči prostydnutí, neboť jsou přivyklé na naše podnebné pásmo.
(Pokračování příště.)