Výživa a krmení astrildovitých pěvců

Vitamíny

Jsou to živiny organického původu, které nemají žádnou energetickou hodnotu. Jejich funkce spočívá v regulaci a řízení různých biochemických pochodů v organismu. Nazýváme je také biokatalyzátory, stejně jako enzymy a hormony. Právě na rozdíl od enzymů a hormonů, které jsou vlastními produkty organismu, vitamíny musí být dodávány v krmné dávce.
Z pohledu chovu astrildů považuji vitamíny za zásadní limit úspěšnosti či neúspěšnosti chovu, pokud se zaměříme na výživu. Proč je tomu tak?
Jak již bylo uvedeno, vitamíny jsou katalyzátory, ale na rozdíl od ostatních minerálních látek, enzymů a hormonů, které mohou být uloženy do zásoby (většina min. látek) nebo si je organismus vyrobí sám (enzymy, hormony), vitamíny nemohou být vyrobeny ani skladovány (většina z nich). Proto musí být jejich přísun do organismu pravidelný a plynulý. A právě zde chovatelé často chybují. Nemá praktický význam podávat třeba i vyšší dávky vitamínů po delší periodě (1× za 10–14 dnů nebo měsíc). Je daleko účelnější dávkovat pravidelně (2× týdně – 1× denně, podle zátěže, potřeb a druhu vitamínu) malou dávku. Tím je jejich pravidelný přísun zabezpečen. Nicméně k tomuto problému se ještě dostaneme v další části našeho příspěvku.
Z hlediska rozpustnosti (což na první pohled nemusí být důležité, ale je) se vitamíny dělí na rozpustné v tucích (lipofilní) a rozpustné ve vodě (hydrofilní). Toto rozdělení je důležité především z hlediska metabolického, ale význam to má i pro chovatele.
Lipofilní vitamíny se, alespoň některé např. vit. A, mohou v omezené míře ukládat do zásoby. Z pohledu chovatele také u těchto vitamínů (A, D3) může vzácně dojít k předávkování, které ale v chovu astrildů, vzhledem k jejich potřebě, lze označit za výjimečné. Naproti tomu vitamíny hydrofilní – rozpustné ve vodě, se v organismu do zásoby neukládají, také jejich předávkování je prakticky nemožné (snad s výjimkou biotinu) a proto jejich pravidelný přísun musí zajišťovat krmná dávka.
 

Vitamíny lipofilní (rozpustné v tucích)

Vitamín A (retinol, axeroftol)
Má ve své molekule 5 dvojných vazeb, proto velmi lehce oxiduje. Do organismu se dostává ve formě provitamínu – B – karotenu. Ten má zhruba dvakrát delší řetězec. V játrech a tenkém střevě se přeměňuje na vlastní vitamín A za pomoci enzymu karotenázy. Funkcí vitamínu A je v organismu celá řada. Velmi důležitá je jeho úloha v obranyschopnosti organismu (ochrana sliznice). Dále je nezbytný pro funkci kůže, růst somatických buněk, činnost řady žláz. Velký význam má pro dobrou funkci oka (rohovky a spojivky). Denní spotřeba vitamínu A u astrildovitých je značně vysoká. R. Vít (Astrildovití pěvci, SZN, 1978) uvádí potřebu 40 000 m.j. To je značné množství, když si uvědomíme, že slepice potřebuje 1000–1200 m.j. Platí zde pravidlo, že čím menší teplokrevný organismus, tím vyšší spotřeba energie a tedy i „paliva“ – živin a společně s nimi i katalyzátorů. Toto je dáno poměrem mezi plochou a objemem těla, která je u drobných ptáků velmi nepříznivá pro „udržení tepla“ a proto musí být zabezpečen vysoký přísun energie.
Zdrojem vitamínu A, tedy jeho provitamínu, je zelené krmivo a velký obsah karotenu má mrkev.

Vitamín D (kalciferol)
Chemickou strukturou patří mezi steroly. Z celkem asi 10 derivátů sterolu, mají význam dva provitamíny – ergosterol a 7–dehydrosterol.
V rostlinách obsažený ergosterol je ultrafialovými paprsky aktivován na ergokalciferol, tedy vitamín D2, který ale u ptáků nemá velkou účinnost (tu má především u savců). Mnohem účinnější je cholekarciferol, tedy vitamín D3, který vzniká působením ultrafialového záření na 7–dehydrocholesterol, který je produkován endogenní syntézou v kůži a kožních sekretech. Tento typ – vitamín D3 – je pro ptáky důležitější, protože je několikanásobně (udává se i 30 – 40násobně) účinnější nežli vitamín D2.
Vitamín D3 především ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu. Je také důležitý pro optimální složení krve.
U drobných astrildů je potřeba vitamínu D3 také hodně vysoká, až 6000 m.j. (R. Vít). Tato potřeba ale může klesat či stoupat podle jednotlivých stádií ročního biologického cyklu. Například v době snůšky je výrazně vyšší.
Pokud u některého vitamínu může dojít k předávkování, mohlo by to být snad u vit. D3. Potřeba tohoto vitamínu nemusí být standardní, pro astrildy jako celek. Například u rudoušků se zdá potřeba tohoto vitamínu výrazně nižší a jeho dávkování běžné pro ostatní astrildovité, by zde mohlo vést až k úhynu. Nicméně pro chovatele těchto typů astrildů je jednoduché řešení, pokud podávají multivitamínový preparát (Supervit apod.) stačí podat model ne pro ptáky, ale pro savce, kde bývá jediným rozdílem právě typ vitamínu D (zde D2). Vzhledem k výrazně nižší účinnosti vitamínu D2 nedojde k nežádoucímu předávkování.

Rudoušek karmínový – samice

Vitamín E (tokoferol)
Chemicky je tokoferolů několik typů (označují se řeckými písmeny), s rozdílným biologickým účinkem.
Vitamín E zasahuje do základních metabolických procesů glycidů, nukleových kyselin. Velmi důležitá je jeho antioxidační schopnost, která chrání tuky před oxidací. Tím zlepšuje využití především vitamínu A, ale i ostatních lipofilních vitamínů. Vitamín E má velmi úzký vztah k funkci Selenu. Zdá se, že působí souběžně a vzájemně se doplňují, především při ochraně tuků před oxidací. Bylo zjištěno, že pro organismus jsou některé mastné kyseliny (linolová, linolenová, arachidonová) nepostradatelné (esenciální). Při jejich nedostatku dochází k poruchám metabolismu, ale i základních životních funkcí (tuková degenerace parenchymatozních orgánů). A právě ochrana těchto nenasycených mastných kyselin před oxidací je důležitou funkcí vitamínu E (a snad i selenu).
Další funkcí vitamínu E je jakási „obrana“ proti stresu (někdy se mu říká antistresový vitamín). To může být způsobeno jeho působením na hypofýzu a následně pak na kůru nadledvinek.
Naopak se zdá, že jeho kladné působení na plodnost, které bylo v minulosti tak často zdůrazňované, je velmi výrazně nižší. Pokud je jeho nedostatečnost delší, projevuje se především na líhnivosti, ne tak na oplozenosti.
Zdrojem vitamínu E jsou zelené rostliny, semena – především klíčky.

Vitamín K (fylochinon)
Je nezbytný pro normální srážlivost krve. Pro ptáky je velmi důležitý, protože na rozdíl od mnoha jiných zvířat jej nemohou syntetizovat ve střevech (nebo pouze velmi nedostatečně).
Zdrojem jsou zelené rostliny (např. kopřivy, kapusta apod.).

Vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní)

Vitamíny skupiny B
Vitamín B1 (tiamin, aneurin)
Účastní se metabolismu glycidů, zvláště ovlivňuje ukládání glykogenu v játrech a přeměnu kyseliny pyrohroznové, která je přechodným produktem při odbourávání cukrů. Velmi důležitý je pro správnou funkci nervové soustavy.
Tento vitamín se v přírodě vyskytuje poměrně hojně v zeleném krmivu (vojtěška), zrnu, bohatým zdrojem jsou kvasnice a otruby.

Vitamín B2 (riboflavin)
Vyskytuje se ve všech tělních buňkách. Má význam pro metabolismus fosforu. Zlepšuje využitelnost krmiv. Podílí se na různých metabolických procesech. Jeho hlavní význam je pro správnou funkci kůže a opeření.
Vitamín B2 se vyskytuje v zeleném krmivu a kvasnicích.

Vitamín B6 (pyridoxin)
Je nezbytný pro normální činnost nervové soustavy. Je významným faktorem v anabolických a katabolických reakcích aminokyselin a bílkovin. Velmi důležitý je pro tvorbu hemoglobinu. Ovlivňuje činnost kůže. Příznivě působí na růst mláďat.
Vitamín B6 se vyskytuje v kvasnicích, semenech – zvláště jejich klíčcích, méně v zeleném krmivu.

Kyselina pantotenová
Účastní se metabolismu glycidů, lipidů a bílkovin. Příznivě ovlivňuje činnost nervové soustavy kůže, žláz s vnitřní sekrecí. Má vliv na růst mláďat. Vyskytuje se v zeleném krmivu (vojtěšce), otrubách a kvasnicích.
Kyselina nikotinová (PP, nikotinamid)
Kyselina nikotinová je nezbytná pro zajištění metabolických procesů, především glicidů a bílkovin. Při metabolismu aminů (bílkovin) působí detoxikačně na některé jejich štěpné produkty.
Zdrojem jsou kvasnice, semena – především klíčky.

Amadina pruhovaná

Cholin
Účastní se metabolických procesů. Jako součást fosfolipidů umožňuje využití mastných kyselin v játrech. Účastní se také metabolismu aminokyselin s obsahem síry (např. metionin).
Zdrojem jsou obilní klíčky, kvasnice, vajíčka ap.

Biotin
Působí zejména na správnou funkci kůže, mazových žláz a kožní pigmentaci. Má také kladný vliv na nervovou soustavu. Podílí se na metabolismu glycidů a lipidů. Ve větším množství je přítomen v klíčcích zrnin a kvasnicích, v menším v zeleném krmivu.

Kyselina listová
Stimuluje růst mláďat a také opeření. Podílí se na tvorbě červených krvinek. Příznivě ovlivňuje funkci sliznic a trávicího ústrojí.
Zdrojem jsou zelená krmiva a kvasnice.

Vitamín B12 (kobalamin)
Je považován za velmi aktivní faktor anabolie (tvorby látek, tvořících živou hmotu z látek jednodušších). Zasahuje do všech hlavních metabolických procesů v organismu. Napomáhá lepšímu využití aminokyselin, snižuje jejich obsah v krvi a urychluje jejich zapojení do molekul bílkovin. Tím se aminy lépe využívají a zvyšuje se jejich obsah v plazmě. Má velmi důležitou úlohu při obnově červených krvinek. Je nezbytný pro optimální průběh reprodukce, růst mláďat, má vliv na snášku a líhnivost. Zasahuje do přeměny nukleových kyselin.
Je obsažen v kvasnicích.

Vitamín C (kyselina L-askorbová)
Vitamín C je důležitý pro intermediální výměnu kyslíku (buněčné dýchání), metabolismus bílkovin a glycidů a tvorbu ochranných a obranných látek. Usnadňuje také hojení poranění sliznic trávicího ústrojí.
Vitamín C je obsažen v zeleném krmivu, ovoci, zelenině.

Tolik tedy k jednotlivým živinám, které astrildovití pěvci potřebují ve své krmné dávce, více či méně, pravidelně podávat.
(Pokračování příště.)