S pejskem k moři

Nevím, jestli byla první myšlenka jet vystavovat do Chorvatska a Slovinska a potom tam strávit dovolenou nebo jestli jet na dovolenou a při té příležitosti vystavovat v Umagu a následně v Portoroži. Den, kdy jsme se vydali na cestu byl velmi horký a v neklimatizovaném autě to nebyl žádný med. Všechny hranice jsme projeli bez nejmenších potíží, aniž by někdo zjistil, že vezeme dva hafany. Cestou jsme několikrát zastavovali u vody, abychom zchladili naše psí miláčky.
Do Rovinje jsme přijeli pozdě v noci. Kempy již byli zavřené a na recepci jsme se dozvěděli, že se můžeme ubytovat až v 7 hodin ráno. Proto jsme zajeli do lesíka na pobřeží s rozhodnutím, že noc přežijeme v autě a ráno se ubytujeme v kempu. Prošli jsme se s hafany po pobřeží, pokochali jsem se nočním pohledem na moře a v polosedě jsme se uložili ke spánku. Nespali jsme ještě ani hodinku, když nás probudilo prudké světlo, které nám svítilo do očí. Klepání na okno, výhružný štěkot našich psů a příkaz abychom si vystoupili z auta nás dokonale probral. Chorvatská policie kontrolovala pobřeží a protože podle jejich zákonů se nesmí na pobřeží nocovat, dopustili jsme se přestupku. Kdo zná poměry v Chorvatsku ví, že odporovat je zcela zbytečné a pokud se začnete vzpírat zákonu, jste v mžiku u soudu. Prostě se tam s nikým nepářou a šup za katr!
Po té, co jsme jim vylíčili naši situaci, nám oba uniformovaní strážci pořádku oznámili, že se tedy máme přesunout k bráně kempu a tam počkat do rána. Psi nepříčetně štěkali a bránili si své. Nakonec mávli policisté rukou a nechali nás dospat do rána v lesíku na pobřeží.

Brzy ráno jsme se jeli ubytovat do kempu. V prvním kempu byl zakázán pobyt i pouhý vstup se psy. Ve druhém kempu nás pustili zcela bez problémů. Šli jsme se nahlásit na recepci a ejhle další problém! Se psy jsme do kempu sice mohli, museli jsme však chodit pouze po vyhrazených cestičkách a koupat se na určených plážích. To by nebylo tak hrozné, ale pozor! Nesměli jsme tam být s nimi přes noc. Takže přes den psi v kempu ano, v noci ne! Podle mě to zcela postrádalo jakoukoli logiku, ale co se dá dělat. Začali jsme tedy hledat ubytování v soukromí. Do hodinky jsme bydleli ve velmi příjemném přízemním apartmánu. Utrmácení psi se ihned uvelebili na příjemně chladné dlažbě a byli opravdu spokojení. Paní domácí nás ubytovala v přízemí zcela záměrně, protože k tomuto apartmánu patřila také prostorná zahrada s terasou. My jsme tam měli úplné soukromí a hafani volný výběh.
Moje prvotní rozhodnutí, že Akim smí do moře až po obou výstavách, vzalo rychle za své. Bylo 35 °C ve stínu a já jsem neměla to srdce umořit mého psího miláčka horkem. Čert vem srst, která nejenže nabude a zvlní se, ale ani sůl její kvalitu nijak nevylepší. A tak jsme vyrazili na pláž.
Naše šestiletá fenka Sally je zkušená cestovatelka, u moře byla již potřetí. Akim s námi byl poprvé, a tak jsme museli dát pozor, aby se nenapil slané vody, která by ho pěkně prohnala. Přesto, že jsme dali oběma psům dosyta napít, Akim musel ochutnat a prskal jako křeček.
Moře se oběma našim svěřencům moc líbilo. Sallynka tradičně celý den téměř z vody nevylezla a lovila rybičky. Chodila vodou, nechala malé rybky připlavat až k tlapkám a potom s loveckou vášní ponořila celou hlavu pod vodu. Rybky však byly rychlejší. To ji rozhodně neodradilo od dalších a dalších pokusů nějakou bělici ulovit.
Akimovi chyběl aport a práce, kterou trénujeme vždy, když jsme u vody. Od aportu jsem musela velmi rychle upustit, protože si náš chlapeček vždy pěkně lokl mořské vody a na problém bylo zaděláno. Zažívací potíže na sebe nedaly dlouho čekat. A nejenom ty. Než zapadlo žhavé jadranské slunce, pořezal si Kim packu o ostrý kámen. Po návratu jsme oba naše psí kamarády pořádně zbavili soli ve sprchovém koutě, ošetřili pacinky a uložili ke spánku. Před námi byl náročný horký den na výstavě v chorvatském Umagu. Zvažovala jsem, jestli vystavit nebo ne. Ráno jsem Kima prohlédla, proběhla a usoudila, že se jede.

Konkurence na výstavě nebyla veliká, vzduch byl teplý a příjemně vlhký. Schow probíhala přímo na pobřeží v překrásném prostředí přímořského letoviska. Kruhy byly umístěny pod vysokými borovicemi, které vrhaly tolik potřebný stín. Kim se od rána tvářil, jako že se ho to netýká. Když se předváděl tak kulhal, nekulhal. Těžko říct. Chvílemi běžel v pohodě, chvílemi kulhal. Rozhodčí si toho pochopitelně všiml a tak jsme skončili na třetí příčce. Z Umagu jsme se vraceli po pobřeží, abychom mohli naše svěřence odměnit za to co se nepovedlo pořádnou koupelí. S nadějí, že zítra bude lépe, jsme se všichni uložili k zaslouženému odpočinku v chládku našeho apartmánu.
V neděli jsme brzy ráno vyrazili do Slovinska, kde probíhala výstava v přímořském letovisku Portorož. Schow se odehrávala v halách, kde bylo opravdu velmi těsno. U našeho kruhu již nebylo místečko, a tak jsme se rozložili venku před halou, která vrhala trošku stínu. Když jsme se doslova prodírali ke kruhu, museli jsme projít uzounkou uličkou mezi vzteklými a uřvanými teriéry. Bylo to velmi nepříjemné a našemu Kimovi, který by potřeboval přidat na sebevědomí i temperamentu to rozhodně neprospělo. Naše výstavní mise skončila s ohodnocením V2 Res. CAC a konečně začala vytoužená dovolená.

Akiim sklízel na pláži veliký obdiv. Plaval v moři a jednoduše poklízel po neukázněných dvounožcích. Vytahoval z moře všechno co tam nepatřilo a co vlny vzaly s sebou z pláží do moře. Vynášel igelitové pytlíky, plechovku od piva a v jeden moment to vypadalo, že vyvleče na břeh i potápěče. Koupání s oběma nebylo vůbec jednoduché. Což o to, Sally plave tak, aby nikomu neublížila a nikoho ani drápkem neškrábla, ale Akim, to je opravdický halama. Hned jsem ho měla na zádech, hned mě drápl na ruce nebo noze. Než jsme si našli techniku, jak spolu plavat a nebýt samá modřina, tak jsem samá modřina byla. Naštěstí mě slunce rychle opálilo, a tak nebylo brzy téměř nic vidět. Koncem dovolené si i naše princeznička ošklivě pořezala přední tlapku o ostrý kámen. Určitě ji to muselo velmi bolet a ve slané vodě štípat, ale neodradilo ji to od nepřetržitého číhání na svou kořist.
Dovolená utekla jako voda a my se vydali na zpáteční cestu domů. Tentokrát jsme kvůli obrovskému vedru vyjeli pozdě večer. Nová dálnice v Chorvatsku i Slovinsku velmi zrychlila provoz a tak jsme dorazili za necelých osm hodin. Oba naši pejsci až na malou výjimku celou cestu spali.
Společně strávená dovolená u moře se líbila nejenom nám, ale i našim chlupáčům, kteří byli evidentně spokojení. Je nutné se smířit s jistými omezeními, které vás na cestách čekají, ale stojí to za to.

Po získaných zkušenostech se svými psy u moře se s vámi chci podělit o pár praktických rad co si vzít s sebou a na co si dát u moře pozor.

Co vzít k moři s sebou
1. Kapky do očí, vodu na výplach očí.
2. Kapky do uší.
3. Vatové tyčinky na čištění uší, tampóny.
4. Elastické, speciální, vodě odolné obinadlo.
5. Krém na tlapky.
6. Léky proti průjmu a alergii.
7. Léky proti nachlazení.
8. Zásyp na rány.
9. Pinzetu na klíšťata a pinzetu na střepy pro případ úrazu tlapky.
10. Desinfekční prostředky: peroxid, ajatin apod.

Několik rad na cestu
1. Při výběru dovolené u moře je vhodné si předem ověřit, zda ve vámi vybraném kempu, hotelu či soukromí je možné ubytování se psy. Při plánování dovolené s cestovní kanceláří si v každém případě nechte vašeho pejska zapsat do „VOUCHERU“.
2. Pes musí být vybaven pasem a musí být identifikovatelný, tzn. tetování nebo čip. Pes musí být řádně očkován proti vzteklině a musí o tom být záznam v pase nebo v očkovacím průkaze. Očkování nesmí být před vycestováním mladší jednoho měsíce a starší jednoho roku. Je vhodné si zjistit, jestli v oblasti, kde plánujete dovolenou není nějaké zvláštní veterinární nařízení pro vstup do země.
3. Před cestou je vhodné informovat se o tom, jestli v oblasti vámi plánované dovolené nemají specifická rizika pro vašeho psa. Před cestou je vhodné provést preventivní antiparazitální ošetření proti cizopasníkům. Neméně důležité je také ošetření repelentními prostředky proti kousavému a bodavému hmyzu. Nezapomeňte vzít s sebou pro každý případ vhodné protialergické léky. Nezapomeňte vašeho pejska po návratu z dovolené odčervit, protože si z ciziny mohl přivést také nějaké cizopasníky.
4. Před cestou pojistěte psa proti případným škodám, které může způsobit.
5.Nejvhodnější denní čas na delší cestování se psem je brzy ráno nebo pozdě večer, kdy ještě není tak horko.
6. Nenechte pejska cestovat u úplně otevřeného okna, abyste mu tak nezpůsobili zdravotní potíže. U citlivějších jedinců může dojít k zánětu očí nebo uší.
7. Pejsek musí mít stálý přístup k čerstvé vodě, proto mějte misku vždy pohotově po ruce.
8. Cestou dělejte dostatečné množství zastávek, při kterých pejska vyvenčíte, proběhnete a dáte mu napít vody. Případně udělejte delší pauzu a pejska můžete vykoupat (pozor ale, aby přehřátý pejsek neskočil do ledové vody). Je-li veliké horko, můžete pejskovi polít hlavu a krk odstátou vodou a tak ho zchladit.
9. Před delší cestou a po celou dobu jízdy pejska nekrmte.
10. Nikdy nenechávejte pejska zavřeného samotného v autě! A to ani na chvíli! Teplota v autě rychle stoupá a to až na 60°C. Pejsek má omezenou schopnost termoregulace a pobyt v takovémto prostoru mu může velmi ublížit. Pes se totiž nepotí jako jeho pán celým tělem, jeho obranou je pouze zvýšená dechová frekvence.
11. Zjistěte si ihned po příjezdu, kde je nejbližší veterinární lékař, pro případ akutního stavu.
12. Počítejte s tím, že v zahraničí může mít váš pejsek zdravotní potíže nebo úraz a proto si sebou vezměte přiměřený finanční obnos jako rezervu. Ošetření v zahraničí je velmi drahé.
13. Je nutné vzít také větší množství sáčků na psí exkrementy. Nedělejme to nám pejskařům ještě těžší tím, že si po psech neuklidíme. Okolí nás potom toleruje s velikou nevolí a nedivme se. Nikomu z nás by se nelíbilo mít na pláži palec v …
14. Každý den večer pejska důkladně vysprchujte čistou sladkou vodou, abyste zbavili srst soli.
15. U moře působí teplota vzduchu díky vlhkosti od moře na pejska příznivěji, než suchozemská vedra. Umožněte vždy pejskovi, aby se mohl schovat do stínu, pod slunečník nebo pod stromy. To, jestli se bude pejsek chtít schovat do stínu nechte na něm, on ví co mu dělá dobře. Můj pes se do stínu schovává, fenka se ráda vyhřívá na sluníčku.
16. Nedovolte svému pejskovi volně pobíhat po pláži, kempu nebo něco ničit a mějte ho vždy pod kontrolou. Dejte pozor na to, aby neobtěžoval okolí. Jak dobře víte, když pejsek vyleze z vody musí se otřepat. Uhlídejte si ho, aby to nedělal v bezprostřední blízkosti opalujících se. Takové chování budí u lidí nevoli a dochází ke zbytečným konfliktům. Uvědomme si, že jsou mezi námi lidé, kteří nemají psy v lásce a nebo se jich bojí.
17. Vyhledávejte málo obsazené pláže či zákoutí. Na veřejné a hotelové pláže pes stejně velmi často nesmí. Hlavně u větších ras je vhodné zeptat se vašich slunících se sousedů, jestli jim váš pejsek nebude vadit. Je to slušné a většina lidí to ocení. Dosud se mi nestalo, že by mi někdo řekl, že mu moji pejsci vadí.
18. Je vhodné denně natírat packy mastným krémem. Pejsek často běhá po rozpálených cestách, písku a sůl z moře polštářky také vysušuje. Proto je nutné je pravidelně ošetřovat, abyste tak předešli bolestivým prasklinám.
19. Dříve než pejska pustíte do moře, dejte mu pořádně napít. Slaná voda má velmi projímavé účinky. Předejdete tak zažívacím potížím, průjmům a zvracení.
20. Pravidelně kontrolujte oči a uši. Můj pes se často a rád potápí. V tomto případě je nutné propláchnout mu oči oční vodou a vytřít uši.
21. Zvolte potravu, která rychle nepodléhá zkáze. Nejvhodnější pro tento případ jsou granule. Pokud na ně není pejsek zvyklý, je nutné ho v dostatečném předstihu před dovolenou na ně zvykat. Konzervy jsou v tomto případě nevhodné a vařená strava je také riziková a vás zatěžuje její příprava.
22. Je zcela nevhodné brát s sebou pejska na nákupy a dlouhé výlety po kulturních památkách. Dopřejte mu dostatek odpočinku i spánku. Co myslíte, že doma dělají celý den, když jste v práci?

Nebezpečí u moře – přehřátí (úpal, úžeh)
Typickým příznakem úžehu je intenzivní těžké dýchání, velmi často doprovázení funěním a sliněním. Umístěte pejska do chladnějšího prostoru. Pozor na to, aby to nebyl extrémně studený prostor, protože velký teplotní rozdíl je riskantní s ohledem na srdeční činnost. Místnost větrejte, ale dbejte na to, aby nebyl pejsek na průvanu. Dopřejte mu dostatek vody. Nejvhodnější je odražená. Pozor, nesmí být ledová. Nechte ho, aby se napil sám, k pití ho nenuťte, jen ho povzbuzujte. Nepokoušejte se do něj vodu jakkoli dostat, hlavně mu ji nenalévejte do krku. Hrozí riziko vdechnutí. Má li pejsek potíže s dechem, vrávorá, nedaří se mu postavit na nohy, je nutné polévat mu hlavu a krk chladnou vodou. Do chladné vody mu namočte také tlapky. Rychleji ho tak zchladíte. Stabilizovaného pejska je vhodné dopravit k veterinárnímu lékaři. Pokud se vám podaří pejska zchladit a přesto je jeho teplota kolem 40 °C, je veterinární ošetření nezbytné.