Postoje hříbat a jejich korektury Hans Castelijns opět v Čechách

O korekturách hříbat již bylo mnoho odpřednášeno na různých seminářích a přednáškách. Naprosto však chyběla pro podkováře velmi důležitá praktická část. Většina podkovářů se může přesvědčit, že teorie je jedna věc a praktické řešení velké variability postojů hříběcích končetin, je věc druhá, pro podkováře naprosto nepostradatelná. Protože se hříbata rodí nejvíce v jarním období, byl nejvhodnější čas tyto praktické vědomosti podkovářů doplnit. Vzhledem k tomu, že nejdokonalejší teoretickou přednášku o postojích hříbat a možnostech jejich nápravy jsme vyslechli od veterináře a podkováře Dr. Hanse Castelijnse, požádali jsme ho o odborný výklad při praktickém semináři. Tento seminář uspořádalo Živnostenské společenstvo podkovářů ve dnech 15.–16. dubna 2006 v areálu hřebčína v Měníku. K dispozici zde bylo 19 letos narozených hříbat ve stáří od 5-ti dní do 14 týdnů, což byla dostatečně velká skupina pro praktické využití.

• Seminář na Měníku s lektorem Dr. Hansem Castelijnsem.

Seminář překvapivě nezačal posuzováním hříběcích končetin, ale doslova lekcí správného chování ke hříbatům. S odstupem času všichni zúčastnění zhodnotili tuto část jako velmi důležitou, protože pomocí klidného a nenásilného přístupu k držení hříbat se podařilo končetiny všech 19-ti pacientů bez problémů ošetřit. Tento postup byl velice netradiční, zvláště pro českou chovatelskou veřejnost a pro ošetřovatele koní. Pokud by chovatelé a ošetřovatelé postupovali při výchově hříbat a mladých koní stejným způsobem, pravděpodobně by odpadla tradiční rodea při korekturách jejich kopyt.

• Dr. Hans Castelijns při práci.

Teprve potom přistoupil Dr. Castelijns k posuzování hříběcích končetin a metodám opravy odchylek jejich os. Zdůrazňoval především úzkou souvislost mezi stářím hříbat a účinností opravných opatření. Za nejdůležitější období považuje druhý až desátý týden stáří hříběte. V této době ještě nejsou uzavřeny růstové zóny dlouhých kostí a osy hříběcích končetin lze velmi dobře vyrovnat vhodnou korekturou nebo nalepením ortopedických extenzních botiček. V pořadí důležitosti hned na druhé místo, postavil pravidelnost v péči o hříběcí končetiny. Vzhledem k tomu, že hříběcí kopyta rostou téměř dvojnásobně rychleji, než kopyta dospělého koně, lze považovat za optimální interval korektury nepravidelných postojů hříbat 5–10 dní. Každé hříbě bylo individuálně posouzeno a jeho postoj byl přirovnán k postoji matky. Bylo až překvapivé, kolik problémů bylo geneticky přeneseno z matky na potomstvo. Na tomto místě je vhodné si uvědomit, že některé genetické vady lze na koňských končetinách vhodnou korekturou opravit, nikoliv však z genetického základu budoucích plemenných klisen a hřebců odstranit. Všechny poznatky a uplatněná nápravná opatření byly zapsány do karty hříběte. Takto vedené poznámky jsou při korekturách hříběcích končetin velmi důležité, neboť slouží mezi jednotlivými intervaly k vyhodnocení účinnosti nápravných opatření.

• Nalepení extezní botičky.

První dvě hříbata řešil Dr. Castelijns sám, další pak pod jeho dohledem ošetřovali přítomní podkováři. Každý podkovář nejprve sám zhodnotil končetiny přiděleného hříbátka a navrhl postup při korektuře. Správnost jeho názoru byla prodiskutována přítomným fórem a teprve potom bylo vše prakticky provedeno. Účelem takto zvolené vyučovací metody bylo získání co možná nejvíce praktických zkušeností. Všichni přítomní podkováři se nakonec shodli na názoru, že nejobtížnějším momentem v celé problematice, je získat správný pohled na hříběcí končetiny a nakonec provést ve správný čas správné opatření. Veškeré problémy hříběcích končetin neleží svým řešení pouze na podkováři, ale i na chovateli. Začíná výběrem zdravých rodičů s korektními postoji a zdravou rohovinou, pokračují správným odchovem a výživou.

• Rovnováha hříbátka se po nalepení botiček zlepšila.

Tento seminář lze považovat za počátek spolupráce mezi podkováři a chovateli koní a doufejme, že se bude i nadále rozvíjet. Za jeho zdařilý průběh chceme poděkovat všem zúčastněným, organizátorům a zejména pak panu MVDr. Žertovi za jeho vysoce odborný překlad.