Magické slovo endurance – XV. Část

Typické počasí letošního léta, přátelská atmosféra a velmi milé, oproti minulým ročníkům komornější prostředí rodinného statku na vysočině s bezchybnou organizací a veškerým zabezpečením. To bylo sobotní ráno dvoudenního mistrovství republiky, to je Endurance.
Letošní mistrovství republiky se po dlouhé době konalo nikoliv v Zábřehu na Moravě u Kyselých, ale poprvé v Kozlově nedaleko Velkého Meziříčí na velmi úpravné farmě u Zoubků. Z důvodu zářijového Mistrovství Evropy juniorů v Zábřehu bylo poněkud dříve, než jsme zvyklí. Rodina Zoubkových opět potvrdila svou schopnost dotáhnout vše do konce a precizní organizace bez jakýchkoliv slabých míst jen potvrdila správnost rozhodnutí, svěřit tento významný svátek vytrvalostního ježdění právě sem. I dostupnost z různých koutů republiky byla mnohem snazší, než kdy dříve a možná tento důvod způsobil oproti loňsku mírný nárůst počtu soutěžících.

Mistrovství republiky aneb závěr dělá mistra

Společný start dvoudenního závodu vyslal na trať již v pátek ráno osm dvojic, které měly dost odvahy se postavit této výzvě. Ze současné špičky chyběl jen Emil Štefek mladší, který o týden dříve startoval velmi úspěšně v Polsku, kde zvítězil. Do cíle prvního dne se osmdesáti kilometry prokousalo pět dvojic, z nichž první čtyři seřazené v rozmezí čtyř a půl minuty měly reálnou šanci na titul. Jak se dalo i z minulých výsledků čekat, byly to Jaromír „Dag“ Široký s Manfredem, Helena Terberová s Korinou, Antonín Hrdina s Chositou a Petr Jadlovský se Sumikou. Pátá dvojice, Michaela Burdová s Gamblerem se s hodinovou ztrátou zjevně soustředila spíše na dokončení závodu.
Druhý den kopíroval průběh předešlého dne. Malé rozestupy v první čtveřici způsobené rozdílnou rychlostí zklidňování koní ve veterinárních uzávěrách, kde jednoznačně dominoval skvěle připravený „Maňas“ Jarka Širokého. Nicméně tento několika minutový náskok ostatní dvojice v průběhu následujícího kola vždy sjely.
A tak se skutečný thriller odehrál na závěr dostihů, zhruba čtyři sta metrů před cílem. Čtyři jezdci vyjíždí z úzké cesty na poslední širokou louku mírně, ale znatelně stoupající do prostoru cíle. V této chvíli se lámal chleba. Jezdec s nejlépe připraveným koněm a dlouholetými zkušenostmi z dojezdů v jezdectví i cyklistice „Dag“ vsadil na mistra finiše Petra Jadlovského se Sumikou a zavěsil se za něj, ostatní v dobré víře pominul. Helena Terberová s Korinou potvrdila, že platí staré známé přísloví, že v jednoduchosti je síla. Zvolila prudký nástup, na který ostatní nezareagovali včas a byť Maňas s Dagem stáhli její náskok z deseti délek na tři, projela vítězně cílem. Na třetím místě se pak s odstupem umístili loňští šampióni Petr Jadlovský se Sumikou, těsně před dotírajícím Antonínem Hrdinou s Chositou.
Pouze malou náplastí pro Jaromíra Širokého bylo následné ohodnocení Manfréda cenou kondice, kterou si vskutku zasloužil, byť to byl nejméně líbivý kůň ze zúčastněných. Pátá dvojice se stále narůstající časovou ztrátou závod úspěšně nedokončila, byla v závěrečné veterinární kontrole eliminována. Výrazným kladem letošního mistrovství byla nejenom vyrovnanost čtyř nejlepších dvojic a tím neskutečně napínavý závěr v čestném souboji kdo z koho, ale zejména způsob, jakým se všichni úspěšně dokončivší aktéři mistrovství předvedli.

Průběh závodu

Na poloviční trať, než na jaké se jel mistrovský závod, nastoupily pouhé tři dvojice. Těžko říci, zda konečný výsledek je jen shodou nepříznivých okolností nebo dokumentuje vysokou obtížnost závodu, případně přecenění svých současných schopností a možností, nicméně je smutnou skutečností, že závod úspěšně nedokončil nikdo. Také závod stupně obtížnosti L měl velice napínavý závěr, když Zuzana Ernestová s Dolarem v lítém souboji o vítězství porazila o hlavu Václavu Bidmonovou se Salemem. Třetí dojely Blanka Studýnková s Laidy. Sedm dvojic otestovalo náročnost trati mistrovského závodu, byť ve čtvrtinové délce. Ani zde nedokončily všichni, do cíle úspěšně dorazilo dvojic pět. Zvítězila Denisa Benešová s Trávou, před Renatou Vaněčkovou se Silverem. Třetí, mladinká Martina Drásalová, se ve svém prvním životním závodě přesvědčila, že ani skvěle připravený kůň a devítiminutový náskok při vjezdu do závěrečného kola neznamená vítězství v souboji s motivovanými a zkušenými soupeři. Tradičně nejvíce soutěžících se sešlo na kvalifikačním předkole, kde není třeba ani licence a přiměřené tempo stanovené pořadateli nenutí žádného ze závodníků, aby opravdově prověřil schopnosti svého koně. Přesto i zde je cítit ta vzrušující atmosféra dostihů a pocit „být při tom“. Doufejme, že právě tyto předstupně závodů povzbudí nové jezdce ke složení zkoušek, prohloubení teoretických znalostí o správném treninku a jeho fyziologické podstatě a tím i k lepšímu treninkovému efektu. Novou, zdravě soutěživou a erudovanou krev naše vytrvalost nutně potřebuje.

Závěr

Sláva vítězům, čest poraženým, velké uznání pořadatelům. V tomto duchu probíhalo celé mistrovství. A proběhlo dobře, ke všeobecné spokojenosti všech zúčastněných.