Kokcidióza

V časopise Fauna č. 3 / 2006 popisuje pan Vítek parazitární onemocnění trávicího ústrojí střev a jater – kokcidiózu. Tímto příspěvkem bych chtěl článek doplnit o moje praktické zkušenosti s prevencí proti tomuto onemocnění.

Občas se vyskytne jedinec, který je nosičem parazitů, vypadá zcela zdráv, přesto onemocnění přenáší na méně tělesně zdatné jedince. Tento přenos postihuje převážně ptačí samičky, které jsou náchylnější, případně vyčerpané z předešlých hnízdění. Není proto divu, když samičky ve věku čtyř až pěti let hynou, třeba i na hnízdech. Otázka zní: jak tomu předcházet?

Předcházet tomuto onemocnění lze především čistotou chovných zařízení, pomůcek i místností. Dezinfekce by se měla provádět často, nejen v chovných obdobích. To je základ, který by se měl důsledně dodržovat. Nabízí se mnoho tekutých i práškových materiálů. Každý chovatel má jistě svoji oblíbenou značku kterou používá. Já používám chloramin, běžné domácí prostředky i Savo. Mám pouze dřevěné bednové klece a tak častá dezinfekce musí být. Minimálně po chovné sezóně, tyto „bedny“ nejdříve řádně omyji, po oschnutí obnovím nátěry latexovou nebo podobnou barvou. Potom pomocí rozprašovače na květiny prostory beden vystříkám, nechám oschnout, postřik pak opakuji ještě jednou.

Mimo jiné provádím „koupání“ ptáků pomocí Biokillu. Každého jedince samostatně „namočím“ tak, že do doby oschnutí peří ptáci nemohou vůbec létat. Tuto Biokillovou aplikaci provádím před hnízděním, potom v letním období několikrát, jak na starších, tak i na mladších kusech. Přípravek není nebezpečný, zdravotní stav neohrožuje, může se ředit vodou. Bidélka obměňuji za nová nebo starší vyvařuji. Misky, napáječeky a koupelny dezinfikuji horkou vodou. Každé hnízdo před použitím také dezinfikuji Arpalitem, někdy i vícekrát, než samičky zasednou na hnízdo. Každé nové hnízdění tuto proceduru opakuji. Mám jistotu, že různí roztoči nemají šanci se v hnízdě usadit. Arpalit rozprašuji někdy navečer i v chovné místnosti, když je vyšší teplota. Ptactvu to prospívá k dýchání.

Čas od času se v některé snůšce objeví velmi malá vajíčka. Právě ta mohou být již předzvěstí kokcidiózy (nakažená). Pokud nejsou od prvně hnízdících samiček, tak tato malá vajíčka většinou likviduji. Tato malá vajíčka, pokud jsou oplozená (pátý den po zasednutí samičky dělám kontrolu prosvícením), lze odebrat a podložit pod jiný pár, pokud mám možnost. Jsou-li pouze s náznakem plodu, také je likviduji. Za dobrý plod považuji, je-li embryo alespoň v polovině vajíčka. Malá vajíčka, podle mé praxe, obsahují většinou plod samiček. Není vhodné ponechávat v hnízdě společně malá a velká vajíčka. Z větších vajíček se líhnou větší, životaschopnější samci, které rodiče přednostně krmí a malá „samičí“ mláďata často hynou. Podaří-li se odchovat tyto samičky spolu se samečky, nikdy nejsou úplně zdravé. Mají špatnou fyzickou kondici, minimální vitalitu a nikdy nedorostou do velikosti samečků. Jsou více náchylné na nemoci, kokcidióza zde má „živnou půdu“, proto se tyto samičky nehodí do chovu.

Omezit onemocnění můžeme také tím, že nebudeme chovat ptactvo v blízkosti drůbeže, holubů, králíků. Není vhodný chov ve voliérách beze střech. Každému, kdo si ode mne odebírá nějaké ptactvo, doporučuji aby je choval samostatně, mimo prostory ostatních druhů.