Proč si všechno musí vystavovatelé nechat líbit?

Nejsem zvyklá psát kritiku na úroveň pořadatelů výstav, ale prostě mi to nedá, abych nenapsala pár řádek k výstavě Intercanis v Brně. Já jsem se jí jako vystavovatel zúčastnila v sobotu 24. 6. 2006. Na tuto výstavu jsem se velmi těšila, protože po dlouhé době byli nominováni rozhodčí – chovatelé retrívrů, což je poslední dobou, bohužel, na výstavách v ČR spíše výjimka.
V propozicích byly přislíbeny pavilony B a D, ale skutečnost byla jiná. Naše kruhy byly sice prostorné, což na výstavách v ČR pro plemeno Zlatý retrívr také nebývá zvykem, jenom se nenacházely v těch dvou klimatizovaných halách podle propozic, ale před nimi, na rozpáleném asfaltu. A kdo tam v tu sobotu byl tak ví, že teploty sahaly hodně přes 30 stupňů. Na mnoha místech byl asfalt horkem rozteklý a bylo třeba dávat pozor, aby psi do něj nešlápli. Nám lidem to tak nevadí, my máme boty, tak po nás zůstane jen otisk, ale psi boty nemají. To asi pořadatelům uniklo.
A udržet psa ve výstavním postoji na tak rozpáleném asfaltu, to bylo opravdu umění. O korektním předvedení se v pohybu ani nemluvím. Pro mne to hraničilo s týráním psů. Ale pokud potřebujete ještě jeden titul a máte zaplaceno 700 Kč nebo 900 Kč při druhé uzávěrce, tak přece jen přemýšlíte, zda to risknete a vystavíte. Já jsem to riskla a vystavila oba psy. S mladým jsme získali CAJC a se druhým se mi podařilo vyhrát třídu otevřenou a získat CAC. Ale radovat se z toho moc nedokážu. Nevím, jestli jsem měla své psy nutit běhat na takovém povrchu. Bohužel se mi stala ještě jedna velmi nepříjemná věc. Seděla jsem ve stínu s oběma psy u nohou a na vodítku. Najednou bez jakéhokoliv varování přiběhl volně pobíhající dalmantin a našemu staršímu psovi ošklivě prokousl ucho, které se mu bude ve vedrech velmi špatně hojit. Za neukázněnost vystavovatelů pořadatelé nemohou, ale za to kam rozmístí kruhy, za to odpovídají pouze oni.

Letošní Intercanis pořadatelé nezvládli. Nesledovali předpověď počasí, protože jak si jinak mohu vysvětlit, že nás nechali běhat na tak rozpáleném asfaltu. Také by mne zajímal klíč, podle kterého umísťovali některá plemena do klimatizovaných hal a některá, zřejmě ta odolnější, se posuzovala venku.
Dosud jsem červnovou výstavu v Brně vždy ráda navštěvovala, ale jestli pojedu i v příštím roce, to opravdu nevím. Snad se pořadatelé nad sebou zamyslí, sjednají nápravu a příští rok se všichni vystavovatelé vejdou do klimatizovaných hal.