Zelené krmivo z naší přírody

Rád bych čtenářům přiblížil velice důležitou složku výživy chovaných ptáků – zelené části některých našich rostlin. Chovu ptáků jsem se věnoval více jak 70 let a s touto tématikou jsem se velice sblížil. První informace jsem získával při návštěvách známých chovatelů, další pak z odborné literatury. Postupně jsem svůj obzor rozšiřoval, počáteční nedostatky odstraňoval, až jsem dosáhl vytýčeného cíle.
Vysoce je ceněna kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Při jejím sběru jsou problémy, velice pálí a proto musíme používat rukavice. Kopřivy byly známé už dávno před naší dobou (přesněji po narození Krista) jako výborná léčivka a byla používána ještě našimi předky. Moderní léky stále potvrzují močopudné účinky kopřivy. Kopřiva obsahuje více vitamínů, především C, ale také B a K, jakož i různé minerálie, např. vápník a draslík. Přisušené kopřivy vezmou s chutí koně, králíci i slepice. Já jsem svým agapornisům od jara do podzimu stříhal denně zelené listy kopřivy na malé kousky a přimíchával jsem je do vaječné míchanice. Znal jsem chovatele, který v době plného růstu a květu nasekal celé lodyhy kopřiv, které usušil, potom je najemno rozmačkal a během zimy je přimíchával své drůbeži do zrní a navlhčeného chleba.
Všem druhům ptákům, které jsem střídavě choval, ať to byli pěnkavovití, astrildovití, agapornisové, papouščíkové a australští papoušci, jsem dával podle situace v přírodě např.: heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), ptačinec žabinec (Stellaria media), kokoška pastuší tobolka (capsella bursa pastoria), vratič obecný (tanacetum vulgare), sedmikráska chudobka (Bellis perennis), rdesno ptačí (Polygonum aviculara), smetánka lékařská (taraxacum officinale), řebříček obecný (Achilleamillefolium), mléč rolní (Sonchus arvensis), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), šťovík lékařský (Rumex crispus), čekanka obecná (cichorium intybus), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) aj.
Při sběru kterékoliv druhu rostlin je třeba důsledně sledovat, zda nejsou napadeny chemikáliemi používanými proti plevelům. Sběr poblíž silnic, kde mohou být rostliny znečištěny výfukovými plyny nebo v těsném sousedství hromad hnoje, je třeba odmítat. Kopřivy mají také velký ekologický význam. Mnoho druhů nočních motýlů (např. babočka síťkovaná – Araschnia levana) snáší svá vajíčka na sazenice kopřiv. Pokud neohrozíme plný růst kopřiv (např. vytrháváním celých sazenic s kořeny) učiníme pro naši přírodu to nejlepší.
Na závěr mého dnešního krátkého příspěvku uvedu, že kromě zeleného z naší přírody můžeme ptákům dávat různé druhy ovoce, které jsou m.j. také výborným zdrojem vitamínů. Nejsou-li ptáci na ovoce zvyklí, zpočátku vše odmítají a musíme je postupně na neznámé krmivo navykat. Rovněž zdravá je zelenina, mezi jiným např. cibule, celer i petržel. Tyto druhy mají nahořklou chuť, ale přesto, jak uvádí von Homberger (1989), uvedené druhy zeleniny papoušci rádi konzumují. Osobní zkušenosti v tomto směru nemám. Já jsem s úspěchem vyzkoušel podávání čerstvé zelené pažitky. Pažitka je bylina s listy ve tvaru trubiček, které mají příjemné aroma. V naší kuchyni je velice oblíbená. Stříhal jsem čerstvě utržené rostlinky na velmi malé kousky a ty jsem zamíchával do vaječné míchanice nebo do naklíčeného zrní a ptáci měli o vše zájem. Můžeme zkusit podávat červenou papriku, brokolici, kukuřici ve stavu mléčné zralosti. Nabídka je stále široká a chce to jen se správně rozhodovat.
A ještě krátce o mineráliích. Nepochybuji, že je každému chovateli jasný význam aplikace celého sortimentu minerálií. Připomenu drobný říční písek, sepiovou kost, preparované skořápky ze slepičích vajec, vápníkový doplněk z obchodu s vitamínem D. Aby spolehlivě fungovaly enzymy, je nutno dávat tyto stopové prvky: zinek, železo, jód, mangan, síra, selen, kobalt, molybden. V současné době nabízí trh široký sortiment vyzkoušených produktů, které nám usnadní aplikaci a mají pozitivní výsledky.

Použitá literatura:
Gef.Welt 8/2005 Dr.P. Wolf + Dr. Kamphues
Gelf. Welt 10/2005 P. Hoff
Gef. Welt 2/1991 č.52 R.Vít