Magické slovo endurance – XIII. Část

Rychle žloutnoucí obilí a tráva vypálená slunečním žárem do běla. Těžký vzduch a neschnoucí pot. Vděčné vzpomínky na zimu a mráz, před kterým je úniku. Slunce již není ten dobrotivý dárce života, ale krutý vládce, oslepující a spalující. Vzdorovat mu, vítězit nad dálkami a únavou mohou jen ti nejsilnější. Ti, kteří si věří a navzájem pomáhají. To jsou bojovníci s horkem, žízní a vlastní slabostí, to je Endurance.

Rakvice ve vlastní šťávě

Čtyři týdny po mistrovství republiky v Kozlově se konaly tradiční a oblíbené závody v Rakvicích pořádané JK Rakvice manželů Nachtigalových. První, brzce jarní vytrvalostní dostihy zde překazily záplavy, tyto druhé byly stejně jako vloni, kdy nejteplejší květnový víkend za posledních dvě stě let nepěkně potrápil všechny účastníky, opět poznamenány nebývalým vedrem.
Trať závodu, tedy dva okruhy, jeden dlouhý dvacet šest kilometrů a druhý devatenác, vedla po téměř absolutní rovině, místy po loukách kolem Dyje, místy po zpevněných cestách mezi poli a dokonce tu byly i dva úseky lesem, bohužel však oba kratší než dvě stě metrů. Takže stínu a chládku pomálu, naopak tvrdost podkladu byla v rozmezí stupnice topas, korund, diamant. Ačkoliv organizace i trať byly výtečně zajištěné, dlouhotrvající vedro a úmorné slunce závody výrazně ztížily ať už pro koně, tak pro jezdce, rozhodčí i veterináře. Požehnáním pro všechny byl dostatek vody na chlazení koní a možnost osvěžení v blízkém občerstvení.

Šedesát čtyři a dost

Přestože nejdelší závod byl vypsán na osmdesát kilometrů a měl být zároveň i oblastním přeborem jižní Moravy, z důvodu malého počtu přihlášených se nekonal. Proto byl závod na šedesát čtyři kilometrů nejen nejdelším dostihem dne a oblastním přeborem juniorů a mladých jezdců, nýbrž i přeborem seniorů. V brzkých ranních hodinách, kvůli vedru o dvě hodiny dříve než byl původní rozpis, proběhl start. Stejně odstartovalo jen devět dvojic, což je vzhledem k základně jezdců v oblasti málo. Jistou omluvou pro absolutní špičku ( Jaromír „Dag“ Široký, Emil Štefek) mohou být nadcházející reprezentační povinnosti na Světových hrách v německém Aachenu a nutnost optimální přípravy, nicméně takové kvalitě zázemí a tradici, jaká je v Rakvicích, by slušela vyšší účast. Na druhou stranu, historie se nikdy neptá, kdo a proč nemohl a zná jen jména úspěšných.
Po prvním kole měřícím dvacet šest kilometrů, kdy skončil Jakub Kyselý s Bejrutem, se sice startovní pole natáhlo, nicméně čtyři jezdci stále mohli pomýšlet na vítězství. Další dva devatenáctikilometrové okruhy již jen zcela jasně vyprofilovaly ty nejlepší a schopné úspěšně odolávat vražednému parnu. Zaslouženě zvítězili Martina Drásalová s valachem Salem Aleppo, kteří toho dne posbírali vše, co mohli. Tedy nejen vítězství v nejdelším dostihu dne, ale i titul přeborníků oblasti v kategorii juniorů a cenu kondice.
Druhá skončila taktéž juniorka Naďa Pospíšilová s velmi zkušenou ryzkou Lavinou a až na třetím místě se po roční závodní pauze zaviněné zdravotními problémy umístila hnědka Kasr el Nil s jezdcem Miroslavem Drásalem, který se tím, jakožto první senior, stal také oblastním přeborníkem.
Čtvrtá byla Eva Machková s Charlotou II a pátá zástupkyně pořádajícího oddílu Kamila Nachtigalová s Tramínem 1. Šestou a poslední dvojicí, která úspěšně dojela, byla Vendula Jajtnerová s Čiko3. Kateřina Kyselá s Borodinem byli eliminováni po druhém kole a Daniel Burda se Sethi sice celý závod dojeli, ale překročili časový limit a byli taktéž eliminováni.

Chudobná pětačtyřicítka

O tomto dostihu platí snad ještě více to, co bylo uvedeno výše. Málo jezdců, pouze tři dvojice na startu a dvě úspěšně v cíli. Zvítězila Poláčková Olga s líbivým strakáčem Velvet 3, před Kristýnou Markovičovou s Quimem.
Nejvyšší účast byla jako již tradičně na trati kvalifikačního předkola, kterého se mohou účastnit i jezdci a koně bez licence, aby vyzkoušeli své momentální možnosti a mohli okusit atmosféru závodů. Z jedenácti dvojic jich deset úspěšně dokončilo a prvenství získal Vlastimil Rejl s Zar al Hakimem, před Ivanou Filakovskou s Nerem a Kamilou Vobrovou se Šošonem