Máme volný víkendový den, dlouho trvající horka jsou pryč, prudce se ochladilo, obloha je již pár dní zatažená a více či méně prší. Naši psi konečně...
Máme volný víkendový den, dlouho trvající horka jsou pryč, prudce se ochladilo, obloha je již pár dní zatažená a více či méně prší. Naši psi konečně ožili a mají nadbytek energie.
Dlouho jsme se nerozmýšleli a vydali se na celodenní výlet do Lednice. Lednický zámek se zahradou a parkem je součástí krajinného celku Lednicko – valtického areálu, prohlášeného v roce 1996 za památku UNESCO.
Auto jsme zaparkovali na hlídaném parkovišti nedaleko zámeckých zahrad, za překvapivě lidovou cenu 30 Kč na celý den. S mírnými obavami, že narazíme na ceduličku s přeškrtnutým psem, jsme se blížili ke vstupní bráně. Mimo zákazu jízdy na kole však na bráně jiný zákaz nebyl.
Lednická francouzská zahrada nás nadchla pečlivou úpravou a rozsáhlý krajinářský park nám umožnil dostatečně proběhat naše dva psy. Oba nakonec skončili, jak jinak, než v jezírku. Po většinu procházky byli puštěni volně a nikomu to nevadilo. Nesetkala jsem se s jediným náznakem nevole od kolemjdoucích. Spíše naopak. Návštěvníci Lednice si je chtěli nejen hladit, ale hlavně se s nimi chtěli fotit. A proč ne. Naši psi pózují před fotoaparáty s nadšením a rádi se nechali zvěčnit do rodinných alb. Oba hafani byli velmi hodní, poslušní a jako ukáznění návštěvníci běhali po vyhrazených cestičkách.
Do zámeckých komnat naše psí společníky samozřejmě nepustili. Zatím co zbytek mé rodiny šel na prohlídku zámku, my jsme zůstali v parku. Nebyla jsem tu poprvé a tak mi to nevadilo.
Když přišla doba oběda, usadili jsem se v zahradní restauraci přímo uvnitř zámeckého parku. S ohledem na polohu Lednice, ležící nedaleko hranic s Rakouskem, jsme počítali s evropskými cenami. Omyl. Ceny byly příznivé, porce slušné, jídlo velmi chutné, obsluha příjemná a rychlá. Průměrná cena oběda s pitím se pohybovala kolem 100 Kč.
Občerstvení a spokojení jsem si šli prohlédnout prodejní výstavu exotické zvěře. Přiznám se, že dojem z této výstavy byl slabší. Akvária s exponáty byla ušmudlaná, jejich umístění na různě květovaných ubrusech leguánům, hadům, štírům a dalším exotickým „příšerkám“ také nepřidalo na kráse. Připadala jsem si jako na burze, ne na výstavě.
Pravý opak se dá říci o prohlídce obrovských akvárií, ve kterých bylo možné pozorovat nádherně zbarvené ryby všech velikostí a zajímavých tvarů. Do těchto prostor měli naši společníci vstup zakázán a tak jsme se prostřídali.
Od zámku k minaretu je to pěšky půl hodinky. Můžeme si zaplatit koňský povoz, ale psům by se to asi moc nelíbilo a tak přidáme do kroku. Ukazatele slibují, že bychom cestou měli narazit na ukázky lovu s dravci. Na obloze se objevily hrozivé mraky a začalo pršet. Déšť sílil a změnil se v pořádný slejvák. Nakonec nám nezbylo, než se otočit a prchnout k autu.
Ale nevadí, neviděli jsme všechno a máme důvod se brzy vrátit. A vám můžeme dát tip na příjemně prožitý volný den ve společnosti vašich čtyřnohých kamarádů v nádherném zámeckém parku v Lednici na Moravě.