Papoušek senegalský červenobřichý

O chovatelství se zajímam již řadu let, choval jsem snad všechno, co se dalo, ale krásné exotické ptactvo mě lákalo nejvíce. Choval jsem papoušky všech kontinentů, ale nebylo to pořád ono,stále jsem něco hledal. Myslím, že teď jsem to našel – je to Afrika a senegalci.
Každý chovatel Afriky ví, že Papoušek senegalský má tři formy, ale právě o formě Versteri se ví málo. Chybí také popis a rozlišovací znaky těchto nejhezčích senegalců. Jak se vlastně odlišují od oranžovobřichých (Mezotypus)? Tak tuto otázku slyším nejčastěji, a to nejen od laiků nebo začátečníků, ale i od zkušených chovatelů. Myslím, že je to dost smutná skutečnost. Prvního papouška. senegalského Versteri jsem si koupil v roce 2000 z importu. Bylo mi řečeno, že je to první dovoz do ČR?! Byli a jsou to krásní ptáci a za rok nasedli a odchovali 3 mláďata (2,1). Dnes mám čtyři páry versteri a z toho tři páry chovné. Je zajímavé, že jednu sezónu nasednou jedenkrát ročně a druhou dvakrát, a tak se to střídá. Perfektně sedí a starají se o potomstvo na 100 %. Snůšky mají 3–4 vejce, a co vejce to mládě. V tomhle směru jsou bez problémů. Já si ani nemůžu na žádný problém s nimi stěžovat. Mají své nároky, ale který druh je nemá.

generace F1

Versteri generace F1–F2

Teď to nejdůležitější:
1,0 – hlava, záda tmavší, prsa sytě červená – skoro jako „krev“, pod křídlem stejná, ale v dospělosti se ztrácí, pod ocasem čistě žlutá.
0,1 – hlava, záda tmavší, prsa méně červená – v rozsahu i intenzitě, pod křídlem stejná, zůstává po celý život, pod ocasem jen zelená.
Mláďata – celkově matnější, jinak jsou zbarvena jako samičky. V pohlaví je rozdíl ve velikosti hlavy a zobáku, barva na prsou po prvním přepelichaní,to je za tři měsíce, je již krásně červená – viz foto.

3 měsíce

generace F2

Takže důležitý a zásadní rozlišovací znak u formi versteri je červená barva pod křídlem, sytě červená prsa a jsou celkově tmavší. Ostatní zbarvení je stejné jako u jiných forem. Nejlepší je porovnat mláďata versteri a mezotypus, již na první pohled je rozdíl znát a je jasný. Ten, kdo tohle nerozezná, má buď potíže s určováním nebo to rozeznat nechce. Lidská závist tu jistě hraje svoji roli. Mnozí chovatelé tuto vlastnost jistě zažili, stejně jako já, na vlastní kůži. Někteří chovatelé popisují, že forma mezotypus 0,1 je pod ocasem také zelená, ale já jsem mněl 0,1 u této formy pod ocasem žluté – sice matnější, ale žluté. U versteri musí být 0,1 pod ocasem jenom zelená a je přepojena až se zeleným klínem na prsou a nesmí chybět červená barva pod křídlem! Jistě není žádným tajemstvím, že čas od času se objevují senegalci žluté straky a také skořicoví – podle mých zkušeností se nejedná o žádnou novou mutaci, neboť se zatím nikomu nepovedlo tyto zvláštnosti ustálit v genech. Navíc jsem zjistil, že všechna vajíčka od žluté straky i od skořicové jsou čistá. Byly měněny samice, použil jsem i vlastní chovné, bohužel výsledek se opakoval – ani jeden zárodek, tak nevím … Doufám, že někdo jiný bude mít víc štěstí, sám bych si to moc přál, protože jsou to moc krásní ptáci.
Kdo by si myslel, že odchovávat senegalce je jednoduché, tak je na omylu. Připomenu pár nezbytných pravidel pro očekávaný úspěch:


• menší stinný prostor, – klid, – teplota a světelný režim,
• kvalitní a pestrá výživa (50 % zrnin + 30 % ovoce + 20 % zeleniny),
• hygiena celého prostoru (doporučuji čističku vzduchu).

ovocno–zeleninová směs 365 dní v roce

Krmení si míchám sám a také kaše na ruční odchov. Je to dost nákladné a náročné, ale za kvalitní a zdravý chov a odchov to stojí.
Skrblíkovský přístup není na místě. To si každý musí uvědomit. Lepší je problémům předcházet než je pak pozdě a bezvýsledně řešit. Za celou dobu odchovu jsem neměl žádný problém – mláďata perfektně prospívají a chovní ptáci jsou také v pohodě – důkazem jsou pravidelné odchovy. Nabízeným krmivům a kaším, kterých je nyní na trhu hodně, nedůvěřuji, ale to je jen můj názor. Senegalce jsem si zamiloval a uvažuji, že se na ně budu specializovat. Jsou cenově nejdostupnější pro každého zájemce. Jen by si měl každý uvědomit, že ručně dokrmený, ochočený senegalec (a také každý jiný druh) bude asi jinak ceněn, než papoušek odchovaný u rodičů (přirozeně) nebo dokonce z importu. Často slyším překvapení ze strany zájemců, kteří nemají žádnou představu o náročnosti ručního odchovu. Já radím každému – získejte co nejvíce informací od více chovatelů, je to lepší, než si myslet o někom, koho většinou neznáte, že vás chce ošidit. Chovám ještě papoušky konžské, papoušky žlutotemenné (meyeri), plánuji kapské, ale je pravda, že senegalci jsou mi nejmilejší. Jsou klidnější = klidné vytvoření páru, to je opak meyeri, ale každý druh má „něco do sebe“, něco, čím nás přitahuje.
Přikládám také fotografie mých dřívějších úspěchů.Bohužel, je to již jen krásná vzpomínka na jiné druhy.

Doufám, že pozorný zájemce o chov těchto krásných senegalců našel něco, co by mohlo pomoci rozšíření chovu a udržení opravdu čisté formy papouška senegalského červenobřichého (Versteri). Přeji každému chovateli mnoho úspěchů a hodně trpělivosti.

text a foto: Jaroslav Zappe