Pionus menstruus (Linné, 1766)
Německy: Schwarzohrpapagei
Blaukopfiger Langflugelpapagei
Anglicky: Blue headed Parrot
Francouzsky: Parrot a te...
Německy: Schwarzohrpapagei
Blaukopfiger Langflugelpapagei
Anglicky: Blue headed Parrot
Francouzsky: Parrot a tete blue
Amazónek modrohlavý je chovatelům odedávna dobře znám, ale přesto mu není věnována pozornost, jaké by si zasloužil. Vedle vhodné velikosti (délka 28 cm) je třeba připomenout velice roztomilé chování a důvěrný vztah k lidem. Především pro děti a seniory je amazónek modrohlavý, ve srovnání s blízkými příbuznými a náročnějšími amazoňany, mimořádně vhodný
Popis
Samec i samice mají hřbet a spodinu těla, krovky a letky zelené, hlavu a krk modré, na uchu černé, na hrdle je červená skvrna. Spodní krovky ocasní červené, špičky per zelené, pera ocasní modrá u kořene zelená, na vnitřním praporu červená. Oko je hnědé, nahé okruží oka šedé, zobák černošedý, ozobí a nohy šedé. Průměrná váha je 265 g.
Jsou známé tři zeměpisné formy
Amazónek modrohlavý velký – Pionus menstruus m. (Linné)
Obývá pohoří Guayanské vysočiny, JV Kostarika, Panama, Bolívie.
Amazónek modrohlavý brazilský – Pionusm. Reichenovi (Heine).
Obývá pobřeží severovýchodní Brazílie.
Amazónek modrohlavý středoamerický – P. m. rubrigularia (Cabanis). Vyskytuje se od jižní Kostariky a Panamy po západní Kolumbii a západní Ekvádor.
Všude ho najdeme především na tropických lesních územích mezi 600 a 1500 m n. m. Zalétá dále na volná zemědělsky obdělávaná území, kde se živí vysévanými druhy zrní. Mimo dobu hnízdění se shromažďuje do hejn čítajících až 100 jedinců. Amazónek modrohlavý je ze všech druhů rodu Pionus ve vztahu k hnízdění biologii, výživě a sezónním přesunům, nejlépe probádaný druh.
Stavy v chovech jsou zřejmě zajištěny. Většina patří k nominátní formě, ale stejně platí, že forma rubrigularis se v chovech také vyskytuje. Poddruch reichenovi je nejhezčí a nejnápadnější. V Brazílii je endemický a mimo svoji domovinu byl dosud velmi vzácně chován. Držení v chovech je velmi snadné, jen je třeba sledovat přírůstky na váze. Proto se doporučuje, aby voliéry nebo závěsné klece měly nejkratší délku 3 m. Bidla nebo větve musí být upevňovány na protilehlých stranách, aby museli amazónci úsekem prolétávat a nejen šplhat nebo poskakovat.
Ve výživě nesmí převažovat zrniny s vysokým obsahem tuku, nejméně 40 % musí být ovoce a zeleniny. Nabídka se musí často měnit, aby nebyla jednostranná, ale pestrá. Suché zrniny podáváme jen omezeně, dáváme raději přednost granulím s nízkým obsahem tuku, které jsou pro zdraví amazónků nejlepší. Budeme-li amazónky krmit dvakrát denně, budeme moci krmiva cíleně rozdělovat. Např. časně ráno budeme podávat ovoce a zeleninu, např. jablka, celer, mrkev, hlávkový salát, salátové okurky, pomeranče nebo papáje. Tato krmiva poprašujeme pravidelně multivitamíny a mineráliemi. Brzo odpoledne všechno, co z ranního krmení zbylo, z voliéry či klece odstraníme a do nových čistých (nejlépe nerezových) misek dáme granulové krmení. V případě, že nejsou amazónci přetučnění a tudíž mají správnou váhu, můžeme ke granulím přidat trochu suchého zrní. Když zjistíme, že po ranním krmení máme pravidelně velké zbytky, budeme příští dávky snižovat.
Pitnou vodu denně vyměňujeme. Pokud si zhotovíme sprchovací zařízení, určitě tím amazónky moc potěšíme. Vytvoříme si tím prevenci před onemocněním dýchacích cest s nebezpečnými plísněmi, ke kterým amazónci inklinují. Stálá čistota bude zárukou a ochranou před uvedenými nemocemi.
Chov
Amazónci modrohlaví jsou již dlouhá léta pravidelně odchováváni. Výběr partnera a soudružnost páru je pro úspěch chovu rozhodující. Chovatel se nesmí divit, když v případě, že jsou amazónci příliš tuční, jsou jejich snůšky neoplozené. Hnízdní období začíná většinou v březnu až květnu, ale to může být částečně odvislé od prostředí, kde jsou papoušci umístěni. Jako vyhovující lze doporučit hnízdní budky kmenové o výšce 70 cm, o základě 30×30 cm s vletovým otvorem o průměru 12 cm. Hnízdo vyplníme vrstvou hrubých hoblin o výšce 10–15 cm. Snůška čítá 3–4 vejce, jsou nepravidelně oválná o průměru 38×28 mm. Doba inkubace je 26 dnů a začíná po snesení prvního nebo druhého vejce. Mláďata opouštějí hnízdo po uplynutí asi 70 dnů a jsou po dobu dalších 14 dnů rodiči dokrmována. Amazónci jsou spolehlivě hnízdící rodiče, kteří se o mladé bezvadně starají. Bylo již ověřeno, že pár amazónků je schopen s úspěchem odchovat mláďata jiných druhů papoušků. Umělý (ruční) odchov amazónků je shodný se způsobem odchovu jiných druhů rodu Pionus nebo amazoňanů. S ohledem na spolehlivost amazónků při odchovu mladých by neměl chovatel provádět umělý chov, jen snad v případě, že by chtěl dodávat krotké ptáky na trh.
Použitá literatura:
Vašíček M. – Papoušci Nového světa, Svépomoc 1980
Vít. R. Papoušci II. SZN Praha
Neff R. (3005) Der Schwarzohrpapagei, R. G. Sweeney, GW 2005/1