pořádané Klubem chovatelů loveckých slídičů
Klubové zkoušky se konaly ve velmi pěkném prostředí nedaleko Vyškova. Počasí bylo horké a předpověď s...
pořádané Klubem chovatelů loveckých slídičů
Klubové zkoušky se konaly ve velmi pěkném prostředí nedaleko Vyškova. Počasí bylo horké a předpověď slibovala vysoké teploty.
Speciální zkouška z vodní práce retrieverů – SZVPR je zkouška, při níž prokazují retrieveři vyšší stupeň výcviku a upotřebitelnosti pro práci při lovech vodní zvěře. Vodní práce je doménou pro všechna plemena retrieverů.
Zahájení proběhlo s nepatrným zpožděním před chatou mysliveckého sdružení. Po zahájení jsme se přesunuli auty k nedalekému rybníku. Švábenický rybník není příliš velký, ale pro účely zkoušek dostačující. Voda, s ohledem na trvalá horka, nebyla nic moc, to se však ovlivnit nedá. Zkoušky probíhaly vcelku plynule, rozhodčí posuzovali přísně, ale korektně. Z pohledu nezasvěceného diváka mohly prováděné disciplíny působit jednoduše, protože psi pracovali opravdu pěkně. Skutečnost byla taková, že psi v naší zkoušené skupině byli velmi dobře připravení a málo co jim bylo možno vytknout.
Rákosí v této oblasti není sice ideální, ale pro zkoušky také dostačující. Pes se při jeho prohledávání pohybuje jak na suchu, tak v nízké vodě. Naše skupina rákosí zvládala velmi dobře.
Poslední disciplína byl klid na stanovišti a nám vůdcům tato volba maximálně vyhovovala, protože většina horkem a prací znavených hafanů byla zcela klidná.
Po návratu na chatu nás čekalo chutné občerstvení, tombola a ve finále vyhlášení výsledků.
Při závěrečném vyhlášení apelovali organizátoři na vůdce, aby se druhý den dostavili na sraz s předstihem a lesní zkoušky tak začali přesně, jelikož jsou časově náročné.
Druhý den probíhaly lesní zkoušky – LZ, které kvalifikují retrievry k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné i spárkaté zvěře.
Jejich průběh a posuzování rozhodčích mělo stejně dobrou úroveň jako den předešlý. Naše skupina pracovala opravdu celý den v lese, který nám poskytoval alespoň trošku stínu v tomto parném dni. Druhá skupina však skládala první část zkoušky na poli pod žhavým prázdninovým sluncem. Použitá zvěř byla ještě teplá a psi pracovali s náramnou chutí. I dnes měla naše skupina velmi vysokou úroveň. Musím pochválit organizátory za barvu, na které všichni psi pracovali spolehlivě a přesvědčivě. Lesní zkoušky díky změnám ve zkušebním řádu jsou časově náročnější. I tyto skončily poměrně pozdě. Většině účastníků zkoušek to příliš nevadilo, protože celý den probíhal v příjemné atmosféře a především v rámci zdravé rivality. Navázali jsme nová přátelství s lidmi, kteří mají jedno společné, a to lásku ke psům, přírodě a myslivosti.
Předměty zkoušek
Paměť k aportu – marking – zkouší se na poli nebo louce s porostem, který má odhozenou zvěř lehce zakrývat. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce. Současně s výstřelem je asi 40 kroků před psem vyhozen do výšky jeden kus zvěře. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný. Na pokyn rozhodčího, asi po 10 vteřinách, vyšle vůdce psa pro zvěř. Pes si má zapamatovat místo dopadu zvěře a nejkratší cestou běžet pro zvěř.
Vodění psa – vůdce se psem projdou určenou trasu, asi 50 kroků, jedním směrem na řemenu a zpět volně. Během zkoušky nesmí vůdce držet vodítko a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout.
Chování po výstřelu – před každým psem musí být vystřeleno tak, jak to požadují jednotlivé disciplíny. Pes se má po výstřelu chovat korektně. Střelba nesmí psa ovlivnit tak, že uteče nebo se zdráhá pracovat.
Poslušnost a ovladatelnost – pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vůdce. Nereaguje-li pes ihned na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti, která se posuzuje po celou dobu zkoušek.
Chování na stanovišti v lese – vůdci se psy se rozestaví nejméně 50 kroků od sebe jako při obstavené leči. Honci s obvyklým lomozem nahánějí zvěř. Časový limit je 10 minut a každý vůdce po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem. Při naháňce v lese má být pes na stanovišti naprosto klidný.
Chování na stanovišti u vody – vůdci se psy se rozestaví asi 20 kroků od sebe jako při obstavené leči. Časový limit je 10 minut, každý vůdce vždy asi po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem. Pes na stanovišti musí zůstat naprosto klidný.
Odložení – volně odložený pes, přivázaný na rozvinutém barvářském řemenu nebo odložený volně u známého mu předmětu, musí zůstat klidně na určeném místě 5 minut. Přitom se vůdce vzdálí z jeho dohledu. Po uplynutí této doby se vůdce vrátí pro psa. Ten se musí nechat v klidu upoutat na vodítko.
Slídění s dohledávkou – tato disciplína se provádí na prostoru 30×150 kroků s porostem do 20 cm. Do úseku od 100 do 150 kroků se z boku hodí jeden kus pernaté. Pohození zvěře nesmí pes vidět. Vůdce vyšle psa z výchozího bodu ke slídění a pomalu postupuje za slídícím psem. V době, kdy pes dosáhne zálomku, který označuje 100 kroků, vůdce jedenkrát vystřelí a rovněž dojde k zálomku, kde zůstane stát. Pes pokračuje ve slídění tak, že prohledává úsek od 100 do 150 kroků a dohledává pohozenou zvěř. Slídění musí být provedeno proti větru.
Přinášení vlečené pernaté zvěře – pes musí přinést kus pernaté zvěře na vzdálenost 150 kroků s přibližně s jedním pravoúhlým hákem v přehledném terénu nebo na volném poli. Vlečený bažant se nechá na konci vlečky.Vlečka má být založená v nízkém porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět. Vůdce přiloží psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být pes veden na vodítku, potom musí být volně vypuštěn k přinesení.
Přinášení vlečené srstnaté zvěře – vlečka se zakládá obdobně jako s pernatou, divokým nebo domácím králíkem na vzdálenost 200 kroků a je dvakrát obloukovitě lomená.
Přinášení kachny z hluboké vody – vůdce stojí se psem tak, aby pes viděl vhazování kachny na zrcadlo. Na pokyn rozhodčího imituje vůdce výstřelem skutečný lov a rozhodčí současně vhodí kachnu do vody asi 10–15 metrů daleko, potom je pes vypuštěn k přinášení. Retriever musí dokázat, že pro kachnu jde s chutí, dobře plave a kachnu odevzdá vůdci do ruky.
Přinášení dvou kachen z hluboké vody – handling – rozhodčí vhodí do hluboké vody dvě střelené kachny do vzdálenosti 10–15 metrů tak, že spolu svírají přibližně úhel 90 stupňů. Vhození kachen do vody nesmí pes vidět. Potom je pes vůdcem naváděn a musí obě kachny, v časovém limitu 6 minut, postupně přinést. Pes musí být ve vodě ovladatelný a reagovat na pokyny vůdce.
Práce v rákosí – pes má radostně prohledávat rákosí a slídit po zvěři. Časový limit je 5 minut. Vůdce postupuje po břehu kolem vodní plochy zarostlé rákosím nebo jiným vyšším porostem, který má pes prohledat a snažit se nalézt a zdvihnout vodní zvěř. Při slídění se nesmí vyhýbat hluboké vodě, má ji přeplavat a prohledat. Na závěr slídění, před slídícího psa, vhodí rozhodčí střelenou kachnu za rákosí tak, aby kachna byla na hluboké vodě a neviděl to pes ani vůdce. Pes musí při slídění kachnu najít a bez povelu přinést
Dohledávka pohozené kachny v rákosí – rozhodčí vhodí do vzdálenosti asi 5 metrů od břehu do rákosí střelenou kachnu. Vůdce ani pes ji nesmí vidět. Rozhodčí potom zavede vůdce se psem asi 50 m od pohozené kachny. Vůdce vypustí psa s povelem „hledej“ k dohledání kachny.
Přinášení zvěře – hodnotí se po celou dobu zkoušek. Pes musí zvěř rychle uchopit do plné mordy, bez těžkostí přinést, odevzdat buď vůdci do ruky nebo s ní před vůdcem usednout.
Následování – zkouší se na lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa apod. Vůdce postupuje velmi pomalu, pes jde neupoutaný nebo upoutaný na vodítku, za ním nebo vedle jeho levé nohy. Pes musí myslivce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát nenápadným tichým povelem zastavit a stejným způsobem uvést do pohybu. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, vyčká na místě 30 vteřin, pes musí sedět nebo ležet. Potom se opět rozejdou a asi po 50 krocích se oba zastaví, pes si sedne nebo lehne a vůdce vystřelí. Pes musí zůstat naprosto klidný.
Práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře – zkouší se na uměle pobarvené, 500 kroků dlouhé stopě spárkaté (zpravidla srnčí) zvěře. Asi v polovině barvy se založí pobarvené lože a řádně se označí. Celkem je stopní dráha 2 krát lomená. Na jejím konci musí vždy ležet kus spárkaté zvěře. Na založení jedné stopy se použije 0,3 litru barvy (vepřová nebo ovčí krev, případně jakákoliv barva spárkaté zvěře). Pes se nasadí na stopu do 1 hodiny po jejím založení. Pes může barvu vypracovat jako vodič na řemeni, oznamovač, hlásič.
Nos – kvalitu nosu posuzují rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Jemný nos se ukáže rychlým nalezením zvěře, rychlou reakcí při navětření zvěře, rychlým zareagováním při ztrátě stopy na vlečce a jejím rychlým znovu nalezením.