Malá veterinární příručka pro milovníky koní - díl 1.

Jste majitel koně či pracujete jako ošetřovatel? Jezdíte na koni nebo dokonce trénujete? Nebo jste se nedávno dostali ke koním a rádi byste se o těchto zvířatech dozvěděli co nejvíce? Pak vás mohu ujistit, že základní znalosti jejich zdravotní problematiky by měly patřit k vaší povinné vědomostní výbavě. Právě následující seriál by vás měl seznámit s tím, jak poznat, že kůň je nemocný, jak rychle a orientačně zjistit, zda jeho organismus pracuje správně, jak se zachovat v případě nemoci či úrazu a jak provést laickou první pomoc, jak po telefonu komunikovat s veterinářem a které informace mu poskytnout, aby se usnadnilo jeho rozhodování.
Rozhodně však následující texty nepovažujte za návod, jak svého koně léčit, vždy je třeba k problému zavolat veterináře! Tento seriál pouze rozšíří vaše obzory, možná vám i vysvětlí, že zjistit, co koni skutečně je, nemusí být ani pro studovaného odborníka jednoduchým úkolem. Na druhé straně – poučený laik je často vynikajícím pomocníkem veterináře a může svému koni v kritických situacích dokonce i zachránit život. Jen je třeba vědět, kdy a jak.
Než se začneme bavit o tom, jak koně vyšetřit či jak komunikovat s veterinářem, bylo by dobré zmínit se, jak vlastně poznáme, že kůň není zdráv.

• obr. 1: Kůň ležící zdánlivě bez života na boku – je zdráv nebo mu něco je? Je třeba vědět, jak se během dnes normálně chová váš kůň, abyste dokázali poznat první příznaky nemoci či nepohodlí.

Co je to zdraví a co nemoc
Pojem „zdraví“ a „nemoc“ lze definovat různě. Pro naše účely bude „zdravý“ kůň takový, který je ve fyzické a psychické pohodě, všechny jeho tělesné funkce pracují normálně a vnitřní ani vnější prostředí je nijak abnormálně nenarušuje. Naopak „nemocný“ kůň bude mít některou z tělesných funkcí poškozenou či pracující mimo rozsah normálu, došlo u něho k poruše vzájemných regulací jednotlivých funkcí, popřípadě došlo v jeho těle už k některým morfologickým změnám. Nebo jeho životní prostředí má natolik nepříznivé působení, že vyvolává abnormální změny fyzické a psychické činnosti jeho organismu. Za „nemocného“ tak lze považovat i koně, který se „necítí dobře“, protože životní prostřední nesplňuje požadavky jeho organismu na hladké a správné „fungování“. Pro ono „nepohodlí“ existuje ještě jeden pojem: distres.

• obr. 2: Akrobatické polohy koní při močení (zde valach) jsou u koní normální.

Pokud budeme mluvit velmi obecně, pak lze zdravého koně charakterizovat takto:
– přiměřeně reaguje na prostředí – na teplo, chlad (zdravá termoregulace), světlo (např. při normálním osvětlení nepřivírá oči), hluk (otočí se za zvukem, napřímí uši, zavětří apod.),
– má normální držení těla v klidu a při pohybu,
– v noci, mnohdy i po obědě si lehá, může ležet na „břiše“ ale i na boku s vyvrácenou hlavou a nataženými končetinami (to, kdy a na jak dlouho si lehne, závisí na individualitě koně i na jeho pocitu pohodlí či bezpečí, obr. 1),
– při vstávání se nejdříve zapře předními končetinami, potom se odráží zadními,
– jeho srst je rovnoměrně lesklá a přiléhavá (pokud není v zimní srsti nebo nemá pastevní odchov),
– sliznice jsou světle růžové, hladké a vlhké, oko jasné, živé, bez zákalu nebo výtoku, nemá ani výtok z nosu nebo jiných tělních otvorů,
– kůň si zachovává svoji výkonnost,
– má chuť žrát i pít (denně vypije podle počasí a práce 5–12 l vody na 100 kg tělesné hmotnosti), nehubne, normálně močí i kálí (obr. 2) (15–23 kg trusu za den, kálí 5–12 krát za den, 3–10 l moči za den, močí 5–7 krát denně),
– jeho dechová frekvence, puls i teplota jsou normální,
– hřebec má zájem o klisny (hodně záleží na výchově!), klisna má v sezóně pravidelnou říji.
Jak je vidět, příznaky zdraví jsou často dost individuální. To, co je pro jednoho koně projevem dobré pohody a pevného zdraví, může u jiného indikovat nějaký patologický proces v těle či reakci na nepřiměřeně působící vnější prostředí. Je třeba si také uvědomit, že každý kůň podle svého charakteru, genetických předpokladů, stupně trénovanosti i dosavadního způsobu života a životních zkušeností bude reagovat na různé patologické vlivy rozdílně. Přesný návod, jak poznat zdravého koně proto neexistuje. Lze dát jedinou obecnou radu: sledujte svého koně denně za různých situací, abyste se naučili znát jeho obvyklé životní projevy. Pokud pak dojde k nějaké změně, zbystřete, rozeberte si všechny možnosti, proč k této změně mohlo dojít a udělejte „podrobnější prohlídku“ koně.

• obr. 3: Na vždy rovných a suchých nohách koně se najednou objeví „bulka“. Jistý příznak toho, že něco není v pořádku.

Pokud už „máme v oku“ vzhled a chování svého koně, projevy případného onemocnění či distresu pak můžeme shrnout do těchto bodů:
1. změněné chování
– zpočátku si můžeme všimnout snížené výkonnosti, což však často člověk přehlédne,
– je apatičtější než obvykle, stojí se svěšenou hlavou, má roztažené uši a nereaguje na podněty (zavolání), při ježdění se mu „nechce“,
– nebo může být naopak neklidnější, nervóznější, chodí po boxe dokola, pod sedlem začíná „zlobit“,
– více než obvykle si lehá, nebo si lehá a hned vstává, kope, hrabe,
2. změněný vzhled
– může mít výtok z očí, nosu, tlamy, či jiných tělesných otvorů, bývá u něj například zarudlá spojivka,
– na těle koně můžeme vidět otoky, rány, boule, lysá místa či jenom neupravenou a zježenou srst (obr. 3),
– neobvyklé pocení či mastná nebo suchá srst, šupiny, vnější parazité,
– také opožděné línání může být příznakem nějakého onemocnění,
– může dojít k celkové změně kondice, kdy kůň hubne, někdy je viditelný úbytek svalů, propadá se mu hřbet, roste břicho, vylézají žebra, páteř a kyčelní hrboly (obr. 4),
– kůň kašle, špatně se mu dýchá, chrčí či vydává různé pískavé zvuky,
3. nefyziologické postoje a změněný pohyb
– příznakem různých onemocnění jsou i tzv. nefyziologické postoje, kdy si kůň ulevuje na některou končetinu nebo ji má nepřirozeně vytočenou, stojí zakročený nebo stále leží, má končetiny ztuhlé a napnuté (obr. 5), má hlavu neustále nakloněnou na jednu stranu apod.
– také můžeme pozorovat změny v pohybu, jako je například kulhání, ztrnulé chody, celková slabost, ochrnutí některé končetiny nebo jen některých svalů,
4. změna příjmu potravy a tekutin a jejich vylučování
– snížený či zvýšený zájem o žrádlo a pití či problémy při žraní a nebo pití, průjem či zácpu, problémy s močením, změněná barva, konzistence, množství moči / trusu, příměsi krve apod.

• obr. 4: Propadlý hřbet, vylezlé kyčelní hrboly i žebra, senné břicho – kůň i při řádném krmení vypadá hubeně. V tomto případě je příčinou dlouhodobý a těžko léčitelný problém se špatnými zuby.

Laická prohlídka koně
Pokud u koně sledujete nějaký z výše uvedených příznaků „nemoci“, můžete s trochou cviku provést s pomocí vlastních smyslů a několika „nástrojů“ jednoduchou, orientační, avšak velmi cennou prohlídku základních životních funkcí svého koně.
K čemu je?
– můžete se ujistit, zda skutečně dochází k nějakým patologickým změnám v organismu koně nebo zda kůň není v distresu (horko, špatný vzduch, nesprávný trénink apod.),
– pokud byste telefonovali veterináři a žádali ho o radu, na základě vámi provedeného vyšetření mu poskytnete potřebné informace o závažnosti situace, o dalších opatřeních a o možné léčbě či prevenci,
– pokud došlo k úrazu, můžete se na základě tohoto vyšetření rozhodnout, zda máte dost času provést laickou první pomoc nebo rovnou a ihned zavoláte odborníka (např. zda je kůň v život ohrožujícím stavu nebo se lze pokusit o řešení situace svépomoci),
– pokud máte koně nemocného nebo v léčení, můžete průběžně monitorovat jeho stav (zda se zhoršuje či zlepšuje, zda je kritický nebo naopak se kůň z krize dostal),
– pokud budete toto vyšetření používat během tréninku, pomůže vám průběžně hodnotit schopnost koně přizpůsobit se zátěži, změně prostředí apod., patří k metodám zjišťování trénovanosti a ukáže časné problémy spojené s přetrénováním.

• obr. 5: Odlehčené špičky předních kopyt, váha přenesená na zadní nohy. Tento postoj se dá považovat za klasický příznak schvácení, ale není tomu tak vždy. Někdy stačí nadměrné vystrouhání nebo otlaky předních kopyt.

Nepotřebujete nic víc, než vlastní oči, uši, ruce, fonendoskop a teploměr, popřípadě baterku pro lepší osvětlení některý hůře přístupných míst.
Co budete sledovat?
– trias (dech, tep, teplota),
– tělní otvory,
– sliznice,
– srst a kůži,
– mízní uzliny,
– střevní peristaltiku,
– stav hydratace (CRT, kožní elasticitu),
– pohybový aparát v klidu i pohybu.

V příštím díle se podíváme na to nejzákladnější vyšetření zdravotního stavu koně – na takzvaný trias.