Křeček zlatý (syrský) - Mesocricetus auratus

Popis:
měří 18 cm a váží 100–150 gramů. Počet mléčných bradavek 12 až 17. Zbarvení divoké zlatohnědé, břicho šedavé, uši z vnitřní strany bílé.

Výskyt:
Turecko, severozápadní Sýrie.
Chová se jako laboratorní zvíře i jako domácí mazlíček. Byla vyšlechtěna celá řada barevných i jiných mutací. Známí jsou dlouhosrstí i krátkosrstí, černí, krémoví, skořicoví, žlutí, dvoubarevní i tříbarevní. Dožívají se obvykle kolem 2 let.

Ubikace:
skleněné nádrže, klece, plastové nádrže pro chov laboratorních hlodavců. Na dno dáme hoblovačky, na hnízdo seno. Teplota pro chov 18–24 stupňů. Při teplotách pod 10 stupňů upadají v zimní spánek. Chováme samce i samice odděleně, vyhneme se tak šarvátkám mezi zvířaty. Říje u samice se opakuje ve čtyřdenních intervalech. Na páření dáváme samici k samci, po páření je oddělíme. Březost je nejkratší za všech savců – 16 dní. Odstav mláďat 21. den.

Krmení:
kukuřice, pšenice, oves, ječmen, proso, slunečnice, tvrdý chléb, tvrdý rohlík, piškoty, psí a kočičí granule, tvaroh, libové hovězí a drůbeží maso, granule pro hlodavce. Na napájení voda, březí a kojící samice mohou dostat mléko. Dále zelenina a ovoce.

Při dobré péči přinesou křečci zlatí chovateli hodně radosti.

Tomáš Hart