Průvodce westernovým sportem – díl IV.

Telefon v jezdeckých potřebách: dobrý den, máte prosím Vás čojsky? Ale potřebuji zelené, k navachu. Nebo jinou barvu, ale to bych si koupila k nim rovnou i šouped. Nejlépe jednobarevný, ale může být i s černým vzorem, aby se mi to hodilo k čapsům. Mohl by být dole s kůží a končem, aby to ladilo k bolu a k řemínkům od šporen. Mám hnědé s basketem, ale na tom netrvám. Jé a ještě jsem se chtěla zeptat, máte šoušín? Nějaké menší balení, aby se to vešlo do pucajku.

Pokud by před více než deseti lety někdo takto zavolal do jezdeckých potřeb, asi by se mu kloudné odpovědi nedostalo. Jenže dnes je poptávka po westernových doplňcích na denním pořádku. O tom svědčí i rozšiřující se počet prodejen, kde nabízejí veškerý nebo alespoň některý sortiment pro westernový sport. V minulém díle jsme si povídali o westernovém slangu, kterým vládnou závodní jezdci. Vaše znalosti by však byly neúplné, pokud byste si nemohli před samotnou účastí na soutěži nakoupit potřebnou výstroj pro sebe nebo svého koně. Pokud se k tomu nechystáte, alespoň budete rozumět tomu, o čem si jezdci nebo prodejci v zákulisí povídají. Ona westernová móda jde totiž s dobou jako každá jiná. A sladit takovou košili s podložkou pod sedlo a jinými doplňky bývá mnohdy problém.
Klobouk
Kloboukem prý začíná celá výstroj jezdce a něco na tomto tvrzení bude pravda. Klobouk je to první, čeho si rozhodčí na jezdci všimne. Měl by mít nejen dobrý tvar, ale také dobře vypadat a sedět na hlavě. Klobouky se liší kvalitou dle tvrdosti – čím více mají křížků, tím tvrdší. Zde bych se však nerozepisovala o kloboucích v cenách s pěti a více ciframi, spíše se zaměřme na ty běžnější. Tím nepopírám, že luxusní klobouk není dobrou dlouhodobou investicí (kupte si však k němu rovnou obal). U nás jsou běžně k mání klobouky z králičí a jiné srsti různé tvrdosti, cenově dostupnější jsou klobouky, kde je srstí potažena vnitřní laminátová kostra. Tyto klobouky zdálky vypadají dobře, ale budete se v nich potit a nejdou tvarovat. Kožené klobouky na závodech vidíme málokdy, spíše se používají do přírody. Na léto jsou nejoblíbenější slamáky – tedy ty laminátové nebo přírodní, ale v bílém provedení. U klasických klobouků je tradiční barva černá a hnědá, ovšem v poslední době ji hodně dohání slonová kost, bílá, béžová, antracitová a šedá. Obecně se světlé barvy tlačí do popředí nejen u klobouků, ale i u chaps. Ještě ke tvarům klobouku – na závody rozhodně neberte tzv. australský typ – nízký klobouk s rovnou krempou. Volte raději stetson a nezapomeňte, že šňůrka pod krkem už není v módě!

Košile
Košile s límečkem i bez patří mezi základní součást oblečení. Musí být s dlouhými rukávy, které sahají až k zápěstí nebo je zakrývají. Krátké rukávy jsou v soutěžích nepřípustné, i kdyby byl střih sebelepší. Košile může být vypasovaná nebo volná (nikoli však plandavá – volte raději pevnější materiál jako denim apod.), pokud je košile delší, měla by být zastrčena do kalhot. U kratších dámských košil platí nepsané pravidlo, že košile sahá mírně přes opasek a žádný odhalený pas není vidět. Košile může být jednobarevná nebo vzorovaná, většinou jezdec ladí její barvu k sedlové podložce (zvané navajo, showpad) či chráničům nohou koně (tzv. choice). Trendem poslední doby jsou jednobarevné košile nebo košile s jemnými vzory. Stále v oblibě jsou pruhy a proužky, kostky či kárování. Teplé barvy jako oranžová, červená si konkurují s modrými, žlutými a zelenými. Oblíbená je i fialová a lila odstíny. Neutrální bílá je barvou nepřemožitelnou. Mezi oblíbené značky košil patří Cinch, Roper, Wrangler atd.

Top, vesta
Pro dámy, zejména v pleasuru, horsemanshipu ale nejnověji i v reiningu, se mnohdy vyplatí zvolit místo košile přiléhavý top. I zde platí pravidlo dlouhých rukávů. Top může mít stojáček, rolák, nebo i malý výstřih – v tom případě jej většinou jeho nositelka doplní elegantním šátečkem na krku. Nejoblíbenějšími barvami topů jsou samozřejmě černá, červená, modrá, smetanová a bílá, poslední dobou také stříbrná, zlatá a růžová, ale fantazii se zde meze nekladou. Velice elegantní může být top sešitý z více druhů látky, kombinující stojáček s rafinovaným minivýstřihem a lesklými aplikacemi. Top je většinou vyroben z elastického lesklého materiálu, výjimkou nejsou ani poloprůhledné topy, které jezdkyně kombinují s látkovou vestou. Kožené vesty jsou spíše doménou mužů a v moderním westernovém sportu už se zachovaly jen v některých disciplínách, jako je např. trail. Také kožené doplňky na džínových košilích dnes příliš nefrčí – ze závodních kolbišť se volně přesouvají do westernových městeček a na country bály. Zůstaly spíše doménou rychlostních soutěží a show. Naopak – nejnovějším hitem na závodech ve všech možných disciplínách, snad s výjimkou dobytkářských, jsou lesklé flitry, stříbrně či zlatě protkané látky – nejen na oblečení ale i na sedlových podložkách. Vždy záleží na vkusu (a peněžence) majitele.

Sako
Většinou se s ním setkáme v disciplíně showmanship at halter, kde patří mezi nejelegantnější součást oděvu. Obvyklá je barva tmavě modrá, tmavě zelená, béžová, hnědá, černá, smetanová, šedá a bílá. Sako však není však výjimkou ani v jezdeckých disciplínách – v nich však nebývá volen prodloužený vypasovaný model s rafinovaným zapínáním, ale spíše kratší sáčko ve stylu blůzky, které vyzdvihne přednosti a potlačí nedostatky postavy. Zapíná se na knoflíky nebo na zip. Pod sakem se většinou nosí přiléhavý top, u pánů samozřejmě košile.

Pásek, přezka (buckle)
Zdá se, že opasek je proti košilím či chapsům doplňkem zcela nenápadným, ale nemusí tomu tak být. Zvláště je-li kombinován s nápadnou přezkou, zvanou též bakl (buckle). Nejoblíbenější jsou stříbrné přezky (např. Silver Montana) oválných tvarů, připomínající vítězné „mistrovské“ buckles. Většinou jsou doplněny siluetou koně nebo jeho hlavy v kovu zlaté barvy, mohou mít i vyrytý nápis. Co se týče opasku, ten může být zdoben ražením nebo konči (viz níže). Oblíbené barvy jsou všechny odstíny hnědé nebo černá.

Wranglerky a jiné
Džínsy firmy Wrangler, buďto v klasické modré nebo jiné (nejčastěji černé nebo béžové) barvě, patří mezi nejoblíbenější značky kalhot, podobně jako značky Roper, Cruel, nejvíce žádaný je střih cowboy cut nebo slim fit (u nás jen ve specializovaných westernových prodejnách). Džíny pro westernový sport bývají delší než pro běžné nošení, aby překryly kotníky. Celkově jsou přiléhavé, u lýtek mírně rozšířené, aby je bylo možné přetáhnout přes boty. Výhodou speciálních střihů je, že si je koupíte na míru – svou velikost zde najdete v různých délkách.

Chaps (čapsy)
Jsou to kožené chrániče nohou jezdce, oblékají se na džíny a bývají většinou o něco delší než kalhoty, aby překrývaly kotník jezdce. Chaps patří mezi nepovinnou výstroj, ale jakýmsi nepsaným pravidlem bývají v disciplínách pleasure a horsemanship. Zcela jiné chapsy – kratší a dole volně rozšířené se hodí pro dobytkářské disciplíny – zde mají funkci ochrannou a většinou jsou vyráběny z pravé kůže. Pro ostatní disciplíny se používají chaps z pravé i umělé kůže, nejmodernější jsou chaps ze syntetických materiálů, které vypadají jako jemná kůže, dají se prát a vyrábějí se v různých odstínech (zejména černá, bílá, hnědá, kávová, béžová, slonová kost, lahvově zelená, rezavá). Bývají s třásněmi i bez nich, horní část v oblasti pasu bývá mnohdy vyztužena pevnou kůží, doplněna zdobením.

Westernové boty
Musejí být nejméně nad kotníky, celokožené s pevnou hladkou podrážkou s nižším podpatkem, nejběžnějšími u nás dostupnými značkami jsou Lakota, Justin, Continental. Nazouvací boty bývají vyráběny v nižší verzi sahající do poloviny lýtek nebo vyšší, mohou být také kotníčkové šněrovací (tzv. justiny nebo roperky). Nepřípustné jsou jakékoliv boty s hrubou vzorovanou podrážkou na turistiku (např. tzv. farmářky). Oblíbenými barvami jsou hnědá, písková, ale také tmavě či olivově zelená, bílá nebo černá. Kůže bývá matná i lesklá, výjimkou nejsou ani exkluzivní boty z krokodýlí nebo hadí kůže. Na rozdíl od tanečního parketu, v sedle je dnes u bot preferována kulatá špička. Čím kulatější, tím lepší.

Ostruhy, řemínky
Ostruhy na westernové ježdění patří mezi nepovinnou výstroj, ovšem jezdce, kteří je nepoužívají, spočítáte na prstech jedné ruky. Neznalý divák možná považuje ostruhy obecně za „krutý nástroj“, ale pokud jsou správně používány, naopak jemnou komunikaci mezi jezdcem a koněm usnadňují. Zde se zabýváme westernovým sportem a tak předpokládáme, že jezdci patří mezi pokročilejší a vědí, jak ostruhy použít. Obecně platí, že čím větší průměr ozubeného kolečka, tím mírnější ostruha je. Délku ostruhy (trnu) jezdci volí s ohledem na svou potřebu – vysoké postavy uvítají trn delší a zahnutý směrem ke koni, menší jezdci a mládež si vystačí s ostruhami kratšími. Nejoblíbenější jsou ostruhy stříbrné (zdobené či hladké) nebo černé, poslední dobou také kombinované z více materiálů. Na botu se upevňují pomocí vykrojeného koženého řemínku, který může, ale také nemusí být zdobený.

Končo a jiné zdobení
Končo je ozdobný plíšek kruhového tvaru různého průměru (obvykle tak 3 cm), může být vyroben z pravého stříbra nebo jen postříbřený, případně jinak upravený (měděný, matně zlatý vzhled apod.). Uprostřed konča většinou bývají otvory nebo šroub na upevnění ke koženým doplňkům – opaskům, řemínkům od ostruh, ale také k sedlovým sukním, na uzdečku, na pás kůže zdobící v dolní části sedlovou podložku. Ne každý konča preferuje, ačkoliv vhodně a elegantně zkombinovaná mohou upoutat pozornost rozhodčích. Někdo raději volí méně nápadné pouhé zdobení kůže tzv. ražením. Jedním z takových vzorů je například oblíbený basket (čtverečky) nebo vzory listů apod. Kombinace ražení a stříbrných nebo zlatých doplňků je běžná. Především však musí vše vypadat čistě. Sebedražší končo napůl odřené nebo zašlé nečistotou je tak pro ostudu.

Bolo
Jde vlastně o tzv. westernovou kravatu, vyrobenou ze zapletené kůže, kterou spojuje některá z ozdob – končo, kovový ovál s motivem koní či kovbojů, odlitek tvaru zvířete nebo také drahý kámen zasazený do kovového rámu. Westernové bolo s motivy old west (odlitky hlav koní, býků, dravců apod.) dnes poněkud ustoupilo moderním tvarům. Ne každý, kdo má košili, si však bolo vezme. Pokud ano, dámy preferují originální vzory s kameny či jinými šperky, které kombinují s náušnicemi či sponou do vlasů.

Spona do vlasů
Tato výhradně ženská záležitost nahání mnohdy hrůzu všem majitelkám dlouhých a poněkud rozpustilých vlasů. Ještě donedávna si musely nechat tento doplněk vozit ze zahraničí, protože malé úzké drezurní spony se síťkou se jaksi k westernovým kloboukům nehodily. Dnes už se dá pořídit i u nás pěkná westernová spona se saténovou, semišovou nebo látkovou mašlí a síťkou stejné barvy – zde vévodí černá, bílá a smetanová, pěkná je také tmavě modrá a vínově červená. Síťka musí být dostatečně prostorná a pružná, aby zachytila všechny vlasy a celkový dojem působil maximálně upraveně. A kde že se spony užívají? S výjimkou reiningu a rychlostních soutěží víceméně všude. V reiningu dámy nosí vlasy rozpuštěné nebo v culíku – podobně jako hříva koně nebývá zapletená, aby vynikla dynamičnost pohybu.

Rukavice
Poslední z doplňků je tak trochu opomíjený a přesto to mohou být právě rukavice, které dotáhnou efekt celého vzhledu. Zvláště v disciplínách „na ruce“, jako je halter či showmanship patří rukavice mezi elegantní doplňky. Většinou bývají sladěny s barvou klobouku, topu či kalhot, nezřídka ladí k barvě koně nebo jeho odznaků. Rukavice bývají z jemné kůže nebo ze syntetických materiálů. Musejí padnout na ruce „akorát“ a být zakončeny nad zápěstím, aby nevznikla mezi nimi a sakem či košilí odhalená kůže.

Zdaleka jsme tímto nevyčerpali veškeré detaily u výstroje jezdců. Berte však prosím vysvětlení jednotlivých pojmů jako jisté zobecnění subjektivního pohledu na současnou westernovou módu. Existuje jistě řada lepších a nebo naopak levnějších značek, o kterých jsem se možná zapomněla zmínit a vy je preferujete. Jenže to je jako v životě – jednu chvíli máte pocit, že jste IN a příští sezonu už to možná není pravda. Ve westernovém sportu však stále máte možnost kombinovat barvy, materiály a střihy. Na rozdíl od vás váš kůň možnost volby a výběru nemá. Vy mu přidělujete, co bude „nosit“ a on tento fakt pouze akceptuje. Naštěstí pro vás. O tom, co obléci na koně si budeme povídat příště. A také jak ho upravit, třeba v úvodu článku zmíněným „šoušínem“. Kdo z vás ví, co tato zkomolenina znamená, nechť mi laskavě promine toto počeštění. Kdo ne, ať čte dále:
šoušín neboli SHOW SHEEN je přípravek zvyšující lesk srsti koně, většinou bývá na bázi silikonu, dodává se v tekuté formě s rozprašovačem. Udržuje srst lesklou a čistou, používá se po vykoupání před závodem či show.

text: Míša Zachová, foto: Jiří Zach