Vnější rušivé vlivy při chovu sklípkanů

Hluk

V tomto článku bych se chtěl zaměřit na vnější rušivé vlivy a elementy při chovu sklípkanů. Sám bydlím v panelovém domě, kde je těchto vlivů mnoho. Ať už jde o hlučné sousedy nebo o venkovní ruchy, jako je např. automobilový provoz. Mé prozatímní zkušenosti mi velí zastávat názor, že normální městský ruch sklípkanům příliš nevadí nebo to alespoň vnější znaky chování u sklípkanů příliš nenaznačují. Je tu samozřejmě extrém, v podobě vrtání do panelů atd. Ale ani při tomto extrému se mi zatím nikdy nestalo, že samice například zničila kokon, i když strach jsem samozřejmě měl. Řekl bych, že si na běžné ruchy dokáží sklípkani zvyknout, dokáží se jim přizpůsobit. Hlavně sklípkani narození v zajetí. Jde tady pochopitelně o určitou hranici, na kterou si náš chovanec zvyknout dokáže. Sklípkan samozřejmě registruje veškeré chvění a hluky. Záleží však na tom, jak jsou tyto hluky a chvění časté a v jaké jsou intenzitě. Vždyť i ve své původní domovině si musí na určité typy rušení zvykat. Ať už to jsou jiná zvířata, tak např. povětrnostní vlivy.

Chemikálie

Jiné nebezpečí vidím např. v domácnostech při používání různých chemických látek. Mám tím na mysli třeba spreje, odpuzovače hmyzu apod. Nebo např. kouření v místnosti, kde máme své chovance umístěné. Zlozvyk kouření se mě bohužel týká také, ale rozhodně bych si u sklípkanů nezapálil.

Proč jsem článek napsal?

Je jasné, že nelze pro různé druhy vytvořit absolutně ideální podmínky pro život, ale je potřeba studovat jejich životní podmínky v přírodě a pak se jim snažit v zajetí co nejvíce přiblížit. To, co vidím občas u některých chovatelů a v některých zooprodejnách je otřesné. Je nepochopitelné, že v některých zverimexech chovají zvířata, o kterých nic nevědí. Když má to zvíře štěstí, tak si ho brzy někdo koupí, jinak zajde. Někteří z nás se dokáží chovat opravdu bezcitně.

K napsání tohoto článku mě insporovala návštěva u jednoho rádoby chovatele sklípkanů v České Lípě a návštěva některých zooprodejen v České republice.