(C. L. Koch, 1841)
Tento krásný zemní druh sklípkana pochází z Jižní Ameriky – – Brazílie. Patří do podčeledi Theraphosinae. Měří v rozpětí nohou a...
(C. L. Koch, 1841)
Tento krásný zemní druh sklípkana pochází z Jižní Ameriky – – Brazílie. Patří do podčeledi Theraphosinae. Měří v rozpětí nohou až 22 cm. Základní zbarvení je hnědé až hnědo černé, s delšími chloupky na zadečku. Na končetinách má bílé pruhy. Svoji samici chovám v teráriu o rozměrech 30×30×28 cm (dך×v). Teplotu udržuji na 25–28 °C, vlhkost je okolo 70–80 %. Jako podklad jsem použil lignocel a jako úkryt jsem do nádrže umístil převrácený květináč, ve kterém se samice moc nezdržuje. V teráriu samozřejmě nechybí miska s čistou vodou, ze které velmi často pije a umělá rostlina. Jako krmivo podávám cvrčky, sarančata, šváby, myší a potkaní holata a občas i odstavené myši.
Svoji samici jsem koupil od přítele dne 17. 1. 2006. V té době měřila v tělíčku asi 8 cm. Samice se svlékla 28. 7. 2006. Po tomhle svleku jsem počítal s tím, že je dospělá. Sehnal jsem tedy samce, který byl přečerpaný. Samici jsem chtěl spářit ještě když měla chitin chelicer měkký, abych předešel možnému útoku na samce.
První pokus o páření jsem provedl 31. 7., ale nebylo úspěšné. Samec před samicí bubnoval, ale ta o něj nejevila sebemenší zájem a na každý jeho dotek reagovala útěkem. Samici i samce jsem tedy umístil do společného terária, které bylo v polovině přepůlené pletivem. O druhý pokus páření jsem se pokusil 7. 8. Samec se k samici přibližoval velice opatrně. Trvalo asi půl hodiny, než se samec dotknul samice. Ta ale na samce zaútočila a přímo ho odhodila od sebe. K páření tedy opět nedošlo.
Z literatury se dá dočíst, že po páření vytvoří samice kokon za tři měsíce a za další dva ho opouští 600–800 mláďat (záleží na stáří samice). Mláďata rostou poměrně rychle. U větších jedinců se růst zpomaluje. A. geniculata dospívá asi ve dvou letech. Jedná se o agresivního pavouka, který patří mezi toxicky významné druhy. Jeho jed dokáže zabít 60 myší! Brání se i vyčesáváním žahavých chloupků ze zadečku. Přesto je tento sklípkan velice krásný a nenáročný na chov. Přeji všem úspěšný chov.
Použitá literatura:
Lubomír Klátil – Sklípkani krasavci s chlupatýma nohama, Kaňourek, 1998
František Kovařík – Svět sklípkanů, Madagaskar, 2006
text a foto: Jan Hunka
Autor textu: Kolektiv autorů redakce iFauna.cz
Autor fotografií zdroj: Pixabay