Falešná březost u PMB

Krajty tmavé - Python molurus bivittatus, chová mnoho chovatelů. Tyto krajty se páří většinou počátkem roku, poté dochází k ovulaci a oplodnění vajíček. Po čase se samice otáčí na záda, kdy podle některých názorů tyto prohřívá, podle jiných “urovnává”. Poté samice naklade vajíčka a to většinou do doby asi 3 měsíců od páření. Někdo nechává vajíčka u samice, která je svými stahy 24 hodin denně zahřívá - po dobu 2 měsíců. Zároveň vytváří u snůšky příznivé mikroklima. Někdo vajíčka raději dá do inkubátoru. Setkal jsem se už i s názorem, že mláďata vylíhlá z těchto vajíček nejsou tak životaschopná, jako mláďata vylíhlá z vajec, zahřívaných samicí. Tuto skutečnost nemohu potvrdit, i když sám dávám přednost vývinu mláďat ve vajíčkách přirozenou cestu a k inkubátoru se uchyluji pouze z nouze.

Všeobecně většinou převládá názor, že k určení, zda došlo k oplození vajec stačí, když se samice PMB otáčí na záda. Jak jsem nyní zjistil, ne vždy tomu tak je.

U mojí samice PMB, která naposledy přijala potravu dne 16. 1. 2001 a pářila se zhruba od půlky ledna, do půlky února 2001 - tomu bylo trochu jinak. Po páření viditelně zvětšila objem, vyhřívala se, přestala přijímat potravu a od 28. února se začala otáčet i na záda. Otáčení břichem vzhůru trvalo zhruba asi jeden měsíc. Potom se jí ovšem objem těla zmenšil, na záda se přestala otáčet a také se již nevyhřívala. Vajíčka samozřejmě také nekladla. Potravu však odmítala dále. Proto u ní bylo učiněno 4. května 2001 ultrazvukové vyšetření, které potvrdilo přítomnost vajec. Protože jsem si nebyl jistý, jak mám postupovat dál, požádal jsem o radu ing. Ivana Vergnera. Z odpovědi jsem zjistil, že se patrně jednalo o falešnou březost (kterou jsem do té doby pozoroval pouze u psů), ale jak je vidět, může se vyskytnou i u plazů. Dále jsem se dozvěděl, že mohou nyní nastat dvě varianty:

- dojde k vstřebání vajec, následné normalizaci a k příjmu potravy

- vejce budou muset být vypuzena pomocí injekcí Oxytocinu (dávku určí pouze zkušený veterinář, zabývající se plazy!)

Naštěstí v mém případě došlo k první variantě, vejce se vstřebala a samice dne 10. 6. 2001 přijala potravu. Nejdříve sice váhavě, ale posléze s typickou krajtí žravostí!

V tomto případě šlo tedy o ovulaci vyvolanou předchozím pářením, ale k oplození vajec nedošlo a samice je ještě před vytvořením vrchního obalu vstřebala. Zajímavé je to m.j. i tím, že stejný samec -- který pářil tuto samici - úspěšně napářil ve stejném období jiné samice!

Může zde - dle ing. Ivana Vergnera - nastat i pesimistická varianta, kdy samice vytvoří povrchovou blánu na vejcích, tyto ovšem nesnese, ale zadrží. V tomto případě je nezbytná účast zkušeného veterinárního doktora.

Pokud by někdo měl podobné poznatky ze svého chovu, přivítám jeho zkušenosti na adrese: big.long@worldonline.cz