Tanec se psem

Soutěže a ukázky tance se psem již nejsou v dnešní době ničím neobvyklým. Stále častěji se stávají nedílnou součástí velkých i malých výstav psů, různých kynologických setkání a doprovodných programů veřejných oslav. Rovněž na společenské akce, jakými jsou plesy, taneční soutěže či školní besídky jsou pravidelně zváni členové Klubu Tance se psem České republiky, aby svojí taneční shov zpestřili program.
Tanec se psem je jeden z mnoha kynologických sportů a jako každý jiný vyžaduje před samotnou prezentací kvalitní přípravu. Poctivý nácvik tanečních prvků psa, jeho ovladatelnost a v neposlední řadě i určitá dávka tanečního nadání psovoda je určitý předpoklad pro budoucí úspěchy. Výcvik Tance se psem je založen na kvalitním vztahu mezi psovodem a jeho psem. Jelikož pes není během vystoupení připoután na vodítku, musí být dostatečně vycvičen a fixován na psovoda. Ovšem jsou i psi bázliví, kteří sice milují svého pána, ale necítí se příliš dobře uprostřed sálu, obklopeni cizími lidmi. Doma cvičí naprosto bezvadně, ale v cizím prostředí by nejraději utekli někam se schovat. S takovým psem by měl psovod chodit co nejčastěji do rušných prostředí s vysokou koncentrací lidí (tržnice, rušné ulice, blízkost školy, hřišť). Na těchto místech si na vodítku zkusit vždy jeden či dva cviky, psa pochválit a dát opět do klidu. Stálým opakováním této situace si pes zvykne i na cvičení v rušném prostředí a přestane okolí vnímat. Dalším důvodem, kdy pes odbíhá z parketu během vystoupení, může být jeho velmi citlivý nos. Ať už se jedná o výskyt háravé feny v blízkosti taneční plochy nebo přihlížejícího diváka, který pojídá voňavý řízek. Odnaučit psa reagovat na tento podnět je bohužel mnohem a mnohem složitější.

2. povinný prvek – chůze u nohy
Jde o další z cviků, který vychází z přirozeného pohybu psa. Ovšem na soutěžích je potřeba, aby se pes při chůzi držel v těsné blízkosti u naší levé a potom pravé nohy. Chůzi u nohy trénujeme již od štěněte. S výcvikem chůze na vodítku u štěněte, má jistě každý z nás svou osobní zkušenost. Některé štěně si zvyklo hned, jiné jsme vláčeli vzpouzející se a vrčící i několik týdnů. Ale nakonec se to naučila všechna. Tento cvik je potřebný jak pro Tanec se psem, tak pro běžný život. Nikdo určitě netouží po tom, aby ho jeho miláček vláčel cestou necestou kam se mu zamane. Pohled na takovou dvojici je vždycky smutný obrázek. Naopak pes, který si vykračuje bez vodítka vedle svého majitele, je obrazem dokonalé harmonie.
Nácvik pro soutěže v Tanci se psem vyžaduje, aby psovod odhadnul ideální tempo. Každý pes je totiž jinak stavěný a proto je důležité vědět, jak rychle se máme pohybovat, aby za námi pes nezaostával nebo nás nepředbíhal a přitom udržoval mírný klus. Toto ideální tempo můžeme pozorovat také při předvádění psa na výstavách. Při Tanci se psem to máme ale o něco těžší. Za prvé nepoužíváme vodítko a za druhé musíme předvést chůzi i u pravé nohy. A to může být u některých psů problém. Nejhůře se chůzi u pravé nohy učí tzv. „služebáci“. Když je totiž pes perfektně vycvičen na poslušnost pouze u levé nohy a najednou má jít u pravé, je zmaten. Ale trpělivostí a dostatečnou chválou se dá naučit i tento cvik, tak jako všechno ostatní. Jako povinný prvek chůze u nohy je považována i chůze bokem. Psovod stojí čelem k psovi a provádí úkroky stranou. Pes při chůzi bokem vzájemně kříží přední nohy přes sebe a totéž dělají i zadní nohy. U krátkonohých plemen překřížení nohou není fyzicky možné. Tam porotě postačí zřetelný směr těla psa. Důležité je, aby zadní část nezaostávala za přední. Psovod se při tomto cviku pohybuje vedle psa nebo čelem k němu. Nácvik tohoto způsobu chůze je poněkud náročnější a porota jej tudíž hodnotí vysokou známkou. Při nácviku nám pomůže, když si psa uvážeme na vodítko k pasu. Máme tudíž volné ruce a jimi můžeme psa usměrňovat. Také je vhodné si vzít do každé ruky proutek, nebo tenkou tyč. Ta představuje prodloužené ruce. Stojíme proti psovi a dáme povel, třeba „levá, levá“ a pomalinku se posunujeme do leva. Tyčkou v pravé ruce se lehce dotkneme levého boku psa. Ten by měl zareagovat a ustoupit, popojít zároveň s námi. Jakmile to udělá, musíme ho velmi pochválit a cvik zopakovat. Stejným způsobem nacvičujeme chůzi bokem i na druhou stranu. Jen říkáme jiný povel, například „pravá, pravá“. Časem pes již reaguje pouze na pohyb našeho těla.

Příště: Obíhání

text a foto: Hana Rajtšlégrová