Malá veterinární příručka pro milovníky koní - díl 5.

Vyšetření tělesných otvorů koně
Tělesné otvory jsou místa, kde na povrch těla ústí některé vnitřní soustavy a kde se stýká kůže se sliznicí. Konkrétně se jedná o
– nozdry,
– hubu,
– oči,
– řitní otvor,
– poševní vchod / předkožka penisu.
Na těchto místech obvykle hledáme možné zduření, poranění či změnu přilehlé kůže a srsti a výtok, dále zde prohlížíme dostupné sliznice.

Výtoky
Výtok z různých tělních otvorů má různé příčiny, jejich zjištění však je úkolem veterináře. Laik však musí umět výtok náležitě popsat.

1. Intenzita výtoku
Vytékající tekutina může pouze navlhčit okolí otvoru (poznáme podle hojnějšího usazení prachu), může odkapávat nebo vytékat tenkým pramínkem až proudem.

2. Kontinuita
Z tělesného otvoru může vytékat stále, nebo je to spojené se změnou polohy (např. sklonění hlavy) nebo během či po zátěži, po nakrmení, napití apod. Tyto detaily už musí řešit veterinář, protože příčin je mnoho a často je nutné provést další vyšetření.

• obr. 1: Hlenovitý výtok z nosu v malém množství (špinění) jako reakce na podráždění nosní sliznice.

3. Charakter
Pro laiky je dobré vědět, co všechno může odkud vytékat a jak takový výtok vypadá.
– Vodnatý a průhledný (serózní) = podráždění sliznice nebo virové záněty (většinou „lehké“), slzy, sražená voda,
– vazký, hlenovitý (mucinózní) = poškození sliznice je závažnější, jsou do něho zahrnuty i hlenové žlázky (obr. 1),
– bílý a hustější až kašovitý = hnisavý (purulentní) = je přítomná bakteriální infekce! (obr. 2)
– obsahuje různé chuchvalce či povlaky – obvykle při velmi těžkém zánětu s porušením sliznice,
– červený či černý = obsahuje čerstvou (červený) nebo starou, sraženou (černý) krev.

• obr. 2: Hustý hnisavý výtok z nosu jako následek bakteriální infekce dýchacích cest.

Existují, samozřejmě, různé kombinace těchto typů výtoků. Vytékat může i mléko, zažitina či jiné tekutiny, které jsou charakteristické svojí specifickou barvou, konzistencí či zápachem.
Některé příčiny výtoků z různých tělesných otvorů si prozradíme v kapitole pojednávající o nejčastějších příznacích onemocnění.
Tab. 1

, , , , ,	Vstřebává a vylučuje vodu a jiné chemické látky (i léky)
,	Vstřebává a vylučuje živiny a plyny (např. při trávení a dýchání, vylučování moči)
,	Jsou v ní uloženy smyslové buňky (pro chuť a čich)
,	Má také obrannou (imunitní) funkci (na jejím povrchu jsou mnohé látky bojující proti mikroorganismům, např. imunoglobuliny neboli protilátky, ale i specializované bílé krvinky, dále např. řasinkové buňky v dýchacích cestách posunují zachycené nečistoty ven z těla)
,	Obsahuje různé receptory, které se starají o obranné funkce (např. receptory pro kašel, kýchání apod.)
,	Obsahuje mnoho žlázek, které tvoří různé důležité látky
,	Různé „typy sliznic“ se v různých orgánových systémech starají o velice specializované funkce (v dýchací, trávicí, vylučovací či pohlavní soustavě)

Sliznice
Sliznice (společně s kůží) představuje velký, složitý a hlavně velice potřebný systém, který na jedné straně oddělují živočišný organismus od okolí, na druhé straně zprostředkovává životně nezbytnou komunikaci a výměnu látek i informací mezi vnitřním a vnějším prostředím. Výčet těch nejdůležitějších funkcí sliznic a kůže najdete v tabulce 1.

Vyšetření sliznic
Běžně můžeme prohlédnout pouze
– sliznice dutiny ústní,
– malý kousek sliznice dutiny nosní, a to jen u nozder a
– sliznici spojivek (očí),

• obr. 3: Otevření oka, vychlípení víček a mžurky pro vyšetření sliznic. Sliznice spojivky je normálně růžová.

což pro základní a orientační laické vyšetření bohatě stačí. Ve zvláštních případech (především při podezření na onemocnění) můžeme prohlédnout i sliznici pochvy nebo penisu a předkožky.
Pamatujte si, že každé vyšetření sliznice i kůže by mělo probíhat za dobrého osvětlení. Nejlepší je denní světlo. Mějte po ruce i obyčejnou baterku a bude-li třeba, klidně si na prohlížené místo posviťte, uvidíte, jak vám to pomůže.
Dříve, než se budete dívat na sliznice, prohlédněte si okolí tělních otvorů, zda z nich něco neteče, zda nejsou neobvykle špinavé, oteklé nebo poraněné. Potom si umyjte ruce a prohlédněte sliznice. Lepší je začít sliznicí spojivky (oka), pak teprve sahat do tlamy či nosu.

• obr. 4: Zdravě růžová sliznice dásní a pysků.

1. Při vyšetření spojivky (tedy sliznice oka) musíme mít určitě čisté ruce, protože spojivka je velice citlivá na sebemenší znečištění. Sliznice každého oka může vypadat jinak, proto prohlížejte obě oči – je-li jedno zdravé, ve druhém již může probíhat například zánět spojivek. Abyste spojivku viděli, je potřeba odchlípit víčka (obr. 3). To vyžaduje trochu cviku a trpělivosti (i ze strany koně). Můžete pracovat prsty jedné nebo obou rukou. Pokud pracujete jednou rukou (což je lepší, protože budete mít druhou volnou), ukazováček celou plochou přiložíte na horní víčko, bříško palce na dolní víčko. Plochou ukazováčku zatlačíte na horní víčko tak, abyste oko trochu vtlačili dovnitř. Pokud se prstem nedotknete rohovky, oku se nic nestane. Přitom ukazovákem i palcem vychlípíte víčka směrem ven a uvidíte spojivku. Při troše šikovnosti vám vyhřezne i třetí víčko.
2. Při vyšetření sliznice dutiny ústní máme dvě možnosti: buď otevřeme koni hubu a podíváme se dovnitř, nebo jen nadzvedneme pysky a zkontrolujeme dásně (obr. 4). Druhá možnost často pro zběžnou prohlídku postačí. Pokud chceme otevřít koni hubu, rukou si najdeme na dolní čelisti mezeru mezi řezáky a stoličkami, kam se také vkládá udidlo, tudy ruku vsuneme do tlamy, pevně, ale citlivě (!) uchopíme jazyk a touto mezerou ho vytáhneme ven. Vytáhnutý jazyk opatrně stáhneme dozadu mezi stoličky. Kůň teď nebude kousat a nechá tlamu otevřenou. Nyní si můžeme prohlédnout vnitřek přední části dutiny ústní, zuby i jazyk. Tuto manipulaci si však nejdříve nechejte předvést odborníkem. Pokud se s vámi bude kůň příliš prát, radši otevírání tlamy a vytahování jazyku vzdejte.

• obr. 5: Zánět spojivek - načervenalá a oteklá sliznice spojivky a třetího víčka.

3. Vyšetření sliznice dutiny nosní je mnohem jednodušší. Stačí jen prsty pootevřít nozdru a podívat se na místo, kde kůže přechází ve sliznici. Zde bývá často nutné si posvítit baterkou. Stejně jako u očí i zde prohlédněte obě dvě nozdry.
 

• obr. 6: Příliš bledá sliznice dutiny ústní při kolice koně.

Podle změn na sliznicích můžeme poznat nejen to, že je něco v nepořádku přímo s vyšetřovaným místem, ale i s některými vnitřními orgány.
1. Barva sliznic (přehled v tabulce 2)

2. Povrch sliznice
Sliznice má být vlhká, hladká, lesklá, bez poranění a různých uzlíků či ztluštěnin. Pokud se na sliznici, především spojivky, nacházejí drobné uzlíky, jakási krupička, často provázená zčervenáním sliznice, jedná se o jeden z více různých druhů zánětu spojivky, který je třeba ihned odborně ošetřit. Taková krupička na nosní sliznici však je obvykle normální (jedná se totiž o obrannou reakci speciální tkáně – lymfatické na podráždění zvenčí, které nosní sliznici neublíží, ale spojivce ano).
Sliznice suchá a matná je příznakem dehydratace – odvodnění organismu (viz v kapitole o dehydrataci).
Jakékoli poranění sliznice je třeba ihned dezinfikovat (pozor, na dezinfekci sliznic se používají často jiné látky, než jsou běžná dezinfekční činidla na kůži! – poraďte se s veterinářem), aby nedošlo k infekci. Poranění sliznice oka musí ošetřit vždy jedině veterinář.

• obr. 7: Cihlově rudá sliznice dutiny ústní při velmi těžké kolice provázené celkovým selháním organismu.

3. CRT
CRT nás informuje, zda dobře pracuje srdce a cévy a zda je v cévách dost tekutin (dost krevní plazmy). O tomto vyšetření se opět zmíníme v kapitola o dehydrataci.