Sdílet:
O čem vypovídá výsledek vyšetření na PBFD u papoušků?
V poslední době se mezi chovateli opět rozšířily zvěsti o tom, že byla zavedena spolehlivá léčba cirkovirózy (PBFD) u papoušků. Vzhledem k tomu, že...
V poslední době se mezi chovateli opět rozšířily zvěsti o tom, že byla zavedena spolehlivá léčba cirkovirózy (PBFD) u papoušků. Vzhledem k tomu, že tyto pověsti evidentně vycházejí z nepochopení problému ze strany chovatelů, považuji za nutné tuto záležitost co nejpřehledněji objasnit. Pokračující nedorozumění v této oblasti považuji za velice nebezpečné, protože může vést ke zhoršení nákazové situace vlivem podcenění nebezpečnosti cirkovirózy pro chovy papoušků. Setkala jsem se ovšem bohužel i s opačnou situací, tedy že chovatel zcela nesmyslně utratil mláďata papoušků, jejichž test na PBFD byl pozitivní. Pokud by chovatelé problematiku PBFD znali a úzce spolupracovali s veterináři, kteří by jim byli schopni dobře poradit, takových excesů a nepochopení problému by zcela jistě ubylo. Je proto důležité vědět, jak si výsledek vyšetření papouška na PBFD správně vyložit.
Zásadní pokrok do diagnostiky cirkovirózy nepochybně přineslo testování ptáků na genetické bázi (tzv. PCR). Tyto testy jsou velice citlivé a při správném provedení jsou schopny odhalit i nepatrné množství viru ve vzorku. Zdůraznění posledních slov je mimořádně důležité. Veškeré laboratoře na světě totiž hledají virus v odebraném vzorku, nikoli ve vyšetřovaném papouškovi. Záleží tedy na tom, zda byl vzorek správně odebrán a ošetřen. Při nesprávné technice odběru může být vzorek jak falešně negativní, tak i falešně pozitivní. Pokud je vzorek odebrán v době, kdy množství viru v krvi papouška kleslo na minimum (což je přirozené chování cirkoviru), vzorek je negativní, přestože se u papouška virus vyskytuje. Naopak i zdravý pták, pokud je v kontaktu s pozitivním papouškem nebo žije v kontaminovaném prostředí, nese na své kůži a peří virus, který se tam dostal s péřovým prachem a zaschlými sekrety a trusem jiného ptáka. Při nesprávné technice odběru může být tento virus z povrchu těla nabrán do vzorku a výsledek je poté pozitivní, ačkoli sám vyšetřovaný papoušek je zcela zdravý a viru prostý. Pokud si chovatel odebírá krev na vyšetření sám, vystavuje se riziku, že se dopustí jedné z výše uvedených chyb. Veterinář, který problém zná, si je těchto rizik vědom a dokáže jejich vliv eliminovat.
Vzhledem k tomu, že cirkoviróza je smrtelné onemocnění často velmi cenných ptáků, navíc potencionálně nebezpečné pro celý chov, stává se pozitivní pták často i předmětem právního sporu mezi chovateli v případě nákupu či prodeje papouška. Zde se opět zdůrazňuje role veterináře jako garanta správnosti výsledku. Na protokolech o výsledku testu si lze totiž všimnout věty, že laboratoř ručí za průkaz přítomnosti viru ve vzorku, nikoli ve vyšetřovaném ptákovi! Z pohledu laboratoře je toto vyjádření pochopitelné a je i odrazem její serióznosti. Jak by mohla laboratoř v případě sporu dokázat, že tento konkrétní vyšetřovaný vzorek byl odebrán skutečně od konkrétního papouška, na něhož je protokol vystaven ? Odebírá-li si vzorky sám chovatel, nelze vyloučit, že si v zájmu prodeje „negativních“ ptáků neodebírá stále jednoho prověřeného negativního papouška (nebo i sousedovu slepici), jehož krev zasílá do laboratoře pod různými čísly kroužků. Nechci tím zpochybňovat poctivost nikoho konkrétního, ovšem pokud by došlo k právnímu sporu, hodnověrnost důkazu, tedy výsledku vyšetření, by mohla být tímto způsobem snadno zpochybněna.
Pokud ovšem odebírá vzorky veterinář, stává se tím spolugarantem výsledku vyšetření. Nejenže ručí za identitu odebíraného vzorku, ale zároveň na sebe bere i zodpovědnost za to, že byl vzorek odebrán správně a nedošlo k jeho záměně. Chovatel pak nenese právní zodpovědnost sám, nýbrž může v případě jakýchkoli pochybností odkázat protistranu na veterináře, který vzorek odebíral.
Vliv imunitního systému nakaženého papouška na chování viru
Bylo už nespočetněkrát dokázáno a v praxi ověřeno, že setkání papouška s cirkovirem rozhodně nevede vždy a nevyhnutelně k onemocnění a úhynu. Imunitní systém každého živého organismu dělá vše proto, aby virus zničil. Pokud je papoušek, který se setkal s virem zdravý, silný a dostává se mu kvalitní péče, práce jeho imunitního systému je ve většině případů úspěšná- to znamená, že dokáže virus zlikvidovat vlastními silami. Papoušek, který se takto úspěšně s virem utkal, má další výhodu: získal proti cirkoviru protilátky, takže se nadále chová, jako by byl proti PBFD očkovaný.
V klinické praxi se ukazuje, že PBFD onemocní „pouze“ ti ptáci, jejichž imunitní systém není z nějakého důvodu schopen se viru zbavit. V ohrožení jsou především ptáci velmi mladí. U novorozeného mláděte není imunitní systém ještě zralý. Lze říci, že začíná účinně pracovat teprve zhruba ve 3 týdnech věku a plně funkční je až zhruba v 6 týdnech věku. Čím mladší pták se nakazí, tím je vyšší riziko, že onemocní a uhyne. Ptáci, kteří se nakazí v prvních třech týdnech života, mají 80- 100% pravděpodobnost, že buď na PBFD uhynou, nebo se stanou celoživotními přenašeči. Ptáci, kteří se nakazí až po 6. týdnu života, s velkou pravděpodobností po setkání s virem neonemocní a ani ho nebudou dlouhodobě přenášet. U dospělého ptáka, který se setká s cirkovirem, je pak onemocnění téměř vyloučeno. Dospělý pták si ale po setkání s virem může vytvořit protilátky. Veškerá opatření boje s PBFD je tedy nutné směřovat především k mláďatům- neboť u nich je nejvyšší pravděpodobnost, že se nebudou schopna viru ubránit, onemocní a uhynou, nebo se stanou celoživotními přenašeči. Ptáci, jejichž imunita je oslabena jiným onemocněním, nebo špatnou péčí chovatele, jsou pak ohroženi podobně jako mláďata.
Údaje ze zahraničí uvádějí, že naprostá většina pozitivních nálezů cirkoviru v krvi ptáků pochází od jedinců zdravých, kteří nemají žádné příznaky PBFD. Jsou-li tito ptáci po čase opět vyšetřeni, výsledky ukazují stále se snižující množství viru v krvi, až je poslední odběr zcela negativní. Tyto údaje jasně demonstrují, jak zdravý a funkční imunitní systém sám likviduje virus přítomný v organismu.
Naše pracoviště ze zabývá laboratorní diagnostikou PBFD už od začátku roku 2000. Za tuto dobu jsme na PBFD vyšetřili několik set ptáků. Můžeme potvrdit, že naše zkušenosti s chováním cirkoviru u nakažených papoušků jsou totožné. V případě, že prokážeme virus v krvi papouška, který nemá žádné příznaky nemoci, doporučujeme jeho přísnou izolaci a druhý test za cca 2- 3 měsíce. Skutečnost je taková, že při druhém odběru jsou takoví ptáci již negativní, protože jejich imunitní systém se dokázal virus zbavit. Pouze výjimečně se stává, že virus v papouškovi setrvává a takový pták pak zůstává dlouhodobým (pravděpodobně celoživotním) vironosičem.
Základní tezi je nutné si velice dobře zapamatovat a raději o ní nepochybovat: PBFD nelze vyléčit. Tato jednoduchá pravda ale zasluhuje komentář.
Nejprve je nutné si ujasnit, co myslíme, když říkáme „PBFD“.
1. Pokud se „papouškem s PBFD“ myslí pták, který má příznaky onemocnění (špatné opeření, přerůstání zobáku, u mláďat akutní zánět jater apod.) a v jeho krvi byl prokázán virus, pak je takový pták skutečně ztracen. Chovného ptáka je v takovém případě lépe humánně utratit, protože je vysoce infekční a nebezpečný pro zbytek chovu. Nemocný papoušek - domácí mazlíček si zasluhuje nejlepší péči, protože jeho život lze pomocí některých léků a léčebného režimu účinně prodloužit a intenzitu příznaků omezit. I při intenzívní péči ovšem většina takových ptáků nepřežívá déle než jeden rok.
2. Pokud se „papouškem s PBFD“ myslí pták, který nemá klinické příznaky, ale byl u něho nalezen virus, pak se vůbec nejedná o nemocného ptáka! Hovořit o léčbě je tedy v tomto případě značně diskutabilní. Je nutné si uvědomit, že imunitní systém takového ptáka velice intenzivně pracuje na zničení viru. Je samozřejmě vhodné jeho imunitu podpořit různými prostředky, ať už jsou to různé vitamíny, homeopatika, výtažky z léčivých bylin apod., ovšem hovořit jednoznačně o „léčbě“ není v tomto případě seriózní, protože většina takových zdravých a silných ptáků se „vyčistí“ sama, i bez použití těchto podpůrných prostředků.
Nejčastěji kladené otázky
1. Dá se PBFD léčit?
Pokud má papoušek příznaky PBFD (špatné opeření apod.), nelze tento stav vyléčit. Papouškovi lze vhodnou péčí prodloužit život, ale onemocnění končí vždy smrtí. Jsou známy výjimečné případy spontánního vyléčení, nejčastěji u agapornisů a eklektusů, ale toto jsou výjimky, které nezpochybňují to, že onemocnění PBFD je nutno považovat za smrtelné.
Pokud jde o zdravého papouška, u něhož byl odběr prováděn preventivně, je to zcela normální stav: imunitní systém papouška zapracoval a viru se zbavil. Tato situace je v praxi daleko nejběžnější a není na ní nic zvláštního.
3. Jak je možné, že papoušek, který má příznaky PBFD, byl testován s negativním výsledkem?
Pokud by šlo o papouška, který má příznaky PBFD nebo je jinak nemocen (špatné opeření apod.), je pravděpodobné, že u něho došlo k poklesu množství viru v krvi, takže virus nebyl v krvi nalezen. Je ovšem pravděpodobné, že se virus v tom okamžiku nachází v dřeni brku, kostní dřeni nebo jiných tkáních a později se znovu objeví i v krvi. V tomto případě je nutné opakované vyšetření z nově odebraného vzorku. Veterinář by také měl v tomto případě také zvážit možnost, že jde o jiné onemocnění, které se PBFD pouze podobá.
4. Co mám dělat, když je u zdravého papouška nalezen virus?
Základním opatřením je přísná izolace takového papouška. Je zbytečné a nesmyslně kruté takového papouška nechat utratit. Nechte papouška znovu otestovat za 2- 3 měsíce. Je velmi pravděpodobné, že při druhém odběru bude již negativní, protože jeho imunitní systém virus zničí. Pokud budete chtít, můžete mu po tuto dobu podávat různé krmné doplňky na podporu imunity (výtažky z léčivých bylin, vitamíny apod.).
5. Mluví se o léčbě PBFD. Co to znamená?
Žádný lék, který by zabíjel přímo virus PBFD, neexistuje. Pokud je pták nemocen, lze mu prodloužit život protivirovými léky (interferony), které jsou poměrně drahé. Pokud je pták zdravý a virus byl u něho zjištěn pouze v rámci preventivního vyšetření, žádnou léčbu nezbytně nevyžaduje, protože imunitní systém zdravého ptáka je schopen si s virem poradit. Můžete podporovat imunitu takového papouška různými pomocnými prostředky (echinacea, Imunoglukan, paraimunizace, homeopatie), ale nenechejte se napálit podvodníky, kteří by vám slibovali „zaručenou“ léčbu PBFD.
Vliv způsobu odběru vzorku na správnost a platnost výsledku testu na PBFD
Zásadní pokrok do diagnostiky cirkovirózy nepochybně přineslo testování ptáků na genetické bázi (tzv. PCR). Tyto testy jsou velice citlivé a při správném provedení jsou schopny odhalit i nepatrné množství viru ve vzorku. Zdůraznění posledních slov je mimořádně důležité. Veškeré laboratoře na světě totiž hledají virus v odebraném vzorku, nikoli ve vyšetřovaném papouškovi. Záleží tedy na tom, zda byl vzorek správně odebrán a ošetřen. Při nesprávné technice odběru může být vzorek jak falešně negativní, tak i falešně pozitivní. Pokud je vzorek odebrán v době, kdy množství viru v krvi papouška kleslo na minimum (což je přirozené chování cirkoviru), vzorek je negativní, přestože se u papouška virus vyskytuje. Naopak i zdravý pták, pokud je v kontaktu s pozitivním papouškem nebo žije v kontaminovaném prostředí, nese na své kůži a peří virus, který se tam dostal s péřovým prachem a zaschlými sekrety a trusem jiného ptáka. Při nesprávné technice odběru může být tento virus z povrchu těla nabrán do vzorku a výsledek je poté pozitivní, ačkoli sám vyšetřovaný papoušek je zcela zdravý a viru prostý. Pokud si chovatel odebírá krev na vyšetření sám, vystavuje se riziku, že se dopustí jedné z výše uvedených chyb. Veterinář, který problém zná, si je těchto rizik vědom a dokáže jejich vliv eliminovat.
Vzhledem k tomu, že cirkoviróza je smrtelné onemocnění často velmi cenných ptáků, navíc potencionálně nebezpečné pro celý chov, stává se pozitivní pták často i předmětem právního sporu mezi chovateli v případě nákupu či prodeje papouška. Zde se opět zdůrazňuje role veterináře jako garanta správnosti výsledku. Na protokolech o výsledku testu si lze totiž všimnout věty, že laboratoř ručí za průkaz přítomnosti viru ve vzorku, nikoli ve vyšetřovaném ptákovi! Z pohledu laboratoře je toto vyjádření pochopitelné a je i odrazem její serióznosti. Jak by mohla laboratoř v případě sporu dokázat, že tento konkrétní vyšetřovaný vzorek byl odebrán skutečně od konkrétního papouška, na něhož je protokol vystaven ? Odebírá-li si vzorky sám chovatel, nelze vyloučit, že si v zájmu prodeje „negativních“ ptáků neodebírá stále jednoho prověřeného negativního papouška (nebo i sousedovu slepici), jehož krev zasílá do laboratoře pod různými čísly kroužků. Nechci tím zpochybňovat poctivost nikoho konkrétního, ovšem pokud by došlo k právnímu sporu, hodnověrnost důkazu, tedy výsledku vyšetření, by mohla být tímto způsobem snadno zpochybněna.
Pokud ovšem odebírá vzorky veterinář, stává se tím spolugarantem výsledku vyšetření. Nejenže ručí za identitu odebíraného vzorku, ale zároveň na sebe bere i zodpovědnost za to, že byl vzorek odebrán správně a nedošlo k jeho záměně. Chovatel pak nenese právní zodpovědnost sám, nýbrž může v případě jakýchkoli pochybností odkázat protistranu na veterináře, který vzorek odebíral.
Vliv imunitního systému nakaženého papouška na chování viru
Bylo už nespočetněkrát dokázáno a v praxi ověřeno, že setkání papouška s cirkovirem rozhodně nevede vždy a nevyhnutelně k onemocnění a úhynu. Imunitní systém každého živého organismu dělá vše proto, aby virus zničil. Pokud je papoušek, který se setkal s virem zdravý, silný a dostává se mu kvalitní péče, práce jeho imunitního systému je ve většině případů úspěšná- to znamená, že dokáže virus zlikvidovat vlastními silami. Papoušek, který se takto úspěšně s virem utkal, má další výhodu: získal proti cirkoviru protilátky, takže se nadále chová, jako by byl proti PBFD očkovaný.
V klinické praxi se ukazuje, že PBFD onemocní „pouze“ ti ptáci, jejichž imunitní systém není z nějakého důvodu schopen se viru zbavit. V ohrožení jsou především ptáci velmi mladí. U novorozeného mláděte není imunitní systém ještě zralý. Lze říci, že začíná účinně pracovat teprve zhruba ve 3 týdnech věku a plně funkční je až zhruba v 6 týdnech věku. Čím mladší pták se nakazí, tím je vyšší riziko, že onemocní a uhyne. Ptáci, kteří se nakazí v prvních třech týdnech života, mají 80- 100% pravděpodobnost, že buď na PBFD uhynou, nebo se stanou celoživotními přenašeči. Ptáci, kteří se nakazí až po 6. týdnu života, s velkou pravděpodobností po setkání s virem neonemocní a ani ho nebudou dlouhodobě přenášet. U dospělého ptáka, který se setká s cirkovirem, je pak onemocnění téměř vyloučeno. Dospělý pták si ale po setkání s virem může vytvořit protilátky. Veškerá opatření boje s PBFD je tedy nutné směřovat především k mláďatům- neboť u nich je nejvyšší pravděpodobnost, že se nebudou schopna viru ubránit, onemocní a uhynou, nebo se stanou celoživotními přenašeči. Ptáci, jejichž imunita je oslabena jiným onemocněním, nebo špatnou péčí chovatele, jsou pak ohroženi podobně jako mláďata.
• V některých případech akutní cirkovirózy (PBFD) mohou být patrné i abnormality opeření.
Údaje ze zahraničí uvádějí, že naprostá většina pozitivních nálezů cirkoviru v krvi ptáků pochází od jedinců zdravých, kteří nemají žádné příznaky PBFD. Jsou-li tito ptáci po čase opět vyšetřeni, výsledky ukazují stále se snižující množství viru v krvi, až je poslední odběr zcela negativní. Tyto údaje jasně demonstrují, jak zdravý a funkční imunitní systém sám likviduje virus přítomný v organismu.
Naše pracoviště ze zabývá laboratorní diagnostikou PBFD už od začátku roku 2000. Za tuto dobu jsme na PBFD vyšetřili několik set ptáků. Můžeme potvrdit, že naše zkušenosti s chováním cirkoviru u nakažených papoušků jsou totožné. V případě, že prokážeme virus v krvi papouška, který nemá žádné příznaky nemoci, doporučujeme jeho přísnou izolaci a druhý test za cca 2- 3 měsíce. Skutečnost je taková, že při druhém odběru jsou takoví ptáci již negativní, protože jejich imunitní systém se dokázal virus zbavit. Pouze výjimečně se stává, že virus v papouškovi setrvává a takový pták pak zůstává dlouhodobým (pravděpodobně celoživotním) vironosičem.
• Akutní cirkoviróza (PBFD) u mladého Papouška šedého. Tento stav končí vždy smrtí z důvodu akutního selhání jater. Změny na peří vůbec nemusí být rozvinuty.
Základní tezi je nutné si velice dobře zapamatovat a raději o ní nepochybovat: PBFD nelze vyléčit. Tato jednoduchá pravda ale zasluhuje komentář.
Nejprve je nutné si ujasnit, co myslíme, když říkáme „PBFD“.
1. Pokud se „papouškem s PBFD“ myslí pták, který má příznaky onemocnění (špatné opeření, přerůstání zobáku, u mláďat akutní zánět jater apod.) a v jeho krvi byl prokázán virus, pak je takový pták skutečně ztracen. Chovného ptáka je v takovém případě lépe humánně utratit, protože je vysoce infekční a nebezpečný pro zbytek chovu. Nemocný papoušek - domácí mazlíček si zasluhuje nejlepší péči, protože jeho život lze pomocí některých léků a léčebného režimu účinně prodloužit a intenzitu příznaků omezit. I při intenzívní péči ovšem většina takových ptáků nepřežívá déle než jeden rok.
2. Pokud se „papouškem s PBFD“ myslí pták, který nemá klinické příznaky, ale byl u něho nalezen virus, pak se vůbec nejedná o nemocného ptáka! Hovořit o léčbě je tedy v tomto případě značně diskutabilní. Je nutné si uvědomit, že imunitní systém takového ptáka velice intenzivně pracuje na zničení viru. Je samozřejmě vhodné jeho imunitu podpořit různými prostředky, ať už jsou to různé vitamíny, homeopatika, výtažky z léčivých bylin apod., ovšem hovořit jednoznačně o „léčbě“ není v tomto případě seriózní, protože většina takových zdravých a silných ptáků se „vyčistí“ sama, i bez použití těchto podpůrných prostředků.
• Kakadu bílý s poruchou opeření, která je typická pro chronickou cirkovirózu (PBFD). Tento stav je nevyléčitelný.
| Věk vyšetřovaného ptáka | Má papoušek příznaky PBFD? | Výsledek testu | Co výsledek znamená a jak postupovat dál? |
| Novorozenec | Nemá příznaky | Pozitivní | Ve vzorku byl nalezen virus. Ptáka je nutné považovat za infikovaného. Pták může onemocnět a uhynout. Je nutné ho izolovat a znovu vyšetřit za 60-90 dní. |
| Mládě či dospělý | Nemá příznaky | Pozitivní | Ve vzorku byl nalezen virus. Ptáka je nutné považovat za infikovaného. Pták si pravděpodobně vytvoří protilátky a virus bude zničen. Ptáka je nutné izolovat a znovu vyšetřit za 60-90 dní, kdy už bude pravděpodobně negativní. |
| Novorozenec, mládě či dospělý | Má příznaky | Pozitivní | Ve vzorku byl nalezen virus. Pták je klinicky nemocný a pravděpodobně uhyne. Je nutné ho izolovat a v případě zhoršování stavu uvažovat o euthanázii. |
| Novorozenec, mládě či dospělý | Nemá příznaky | Negativní | Virus nebyl ve vzorku nalezen. Pták pravděpodobně není infikován. Pokud je důvod k pochybnostem, je vhodné ptáka znovu vyšetřit. |
| Novorozenec, mládě či dospělý | Má příznaky | Má příznaky | Veterinář zváží možnost jiného onemocnění, které může vypadat podobně jako PBFD. Je vhodné ptáka znovu vyšetřit na PBFD z jiného vzorku. |
Nejčastěji kladené otázky
1. Dá se PBFD léčit?
Pokud má papoušek příznaky PBFD (špatné opeření apod.), nelze tento stav vyléčit. Papouškovi lze vhodnou péčí prodloužit život, ale onemocnění končí vždy smrtí. Jsou známy výjimečné případy spontánního vyléčení, nejčastěji u agapornisů a eklektusů, ale toto jsou výjimky, které nezpochybňují to, že onemocnění PBFD je nutno považovat za smrtelné.
• Tento mladý papoušek je v karanténě spolu se svými sourozenci. Všichni jsou cirkovirus (PBFD) pozitivní a nemají žádné příznaky onemocnění. Při opakovaném odběru za 3 měsíce budou pravděpodobně negativní, protože jejich imunitní systém si vytváří protilátky.
Pokud jde o zdravého papouška, u něhož byl odběr prováděn preventivně, je to zcela normální stav: imunitní systém papouška zapracoval a viru se zbavil. Tato situace je v praxi daleko nejběžnější a není na ní nic zvláštního.
3. Jak je možné, že papoušek, který má příznaky PBFD, byl testován s negativním výsledkem?
Pokud by šlo o papouška, který má příznaky PBFD nebo je jinak nemocen (špatné opeření apod.), je pravděpodobné, že u něho došlo k poklesu množství viru v krvi, takže virus nebyl v krvi nalezen. Je ovšem pravděpodobné, že se virus v tom okamžiku nachází v dřeni brku, kostní dřeni nebo jiných tkáních a později se znovu objeví i v krvi. V tomto případě je nutné opakované vyšetření z nově odebraného vzorku. Veterinář by také měl v tomto případě také zvážit možnost, že jde o jiné onemocnění, které se PBFD pouze podobá.
4. Co mám dělat, když je u zdravého papouška nalezen virus?
Základním opatřením je přísná izolace takového papouška. Je zbytečné a nesmyslně kruté takového papouška nechat utratit. Nechte papouška znovu otestovat za 2- 3 měsíce. Je velmi pravděpodobné, že při druhém odběru bude již negativní, protože jeho imunitní systém virus zničí. Pokud budete chtít, můžete mu po tuto dobu podávat různé krmné doplňky na podporu imunity (výtažky z léčivých bylin, vitamíny apod.).
5. Mluví se o léčbě PBFD. Co to znamená?
Žádný lék, který by zabíjel přímo virus PBFD, neexistuje. Pokud je pták nemocen, lze mu prodloužit život protivirovými léky (interferony), které jsou poměrně drahé. Pokud je pták zdravý a virus byl u něho zjištěn pouze v rámci preventivního vyšetření, žádnou léčbu nezbytně nevyžaduje, protože imunitní systém zdravého ptáka je schopen si s virem poradit. Můžete podporovat imunitu takového papouška různými pomocnými prostředky (echinacea, Imunoglukan, paraimunizace, homeopatie), ale nenechejte se napálit podvodníky, kteří by vám slibovali „zaručenou“ léčbu PBFD.
text a foto: MVDr. Veronika Grymová
Autor textu: Kolektiv autorů redakce iFauna.cz
Autor fotografií zdroj: Pixabay
