II. krmení Kapitola 5: Způsob krmení astrildovitých Rekapitulace. V období hnízdění (biologické aktivity) tvoří základ krmné dávky semena – jejich...
II. krmení
Kapitola 5: Způsob krmení astrildovitých
Rekapitulace. V období hnízdění (biologické aktivity) tvoří základ krmné dávky semena – jejich kvalitní směs, ale alespoň 50 % podáváme ve formě předklíčených semen. Denně podáváme vaječnou směs se zeleným krmivem nebo mrkví. Pokud to druh vyžaduje, denně podáváme živou potravu, jejíž základ mohou tvořit larvy plesnivců (pro jejich dobrou dostupnost) a doplňky další zdroj (kukly, mšice, smýkaný hmyz). Množství je pro jednotlivé druhy, ale i páry individuelní. Důležité je, že by mělo mít sestupnou tendenci tak, aby po vylétnutí mláďat nemuselo být podáváno denně. Multivitaminový preparát (např. Supervit 1–1 g / litr vody) podáváme denně nebo obden, podle momentálního průběhu odchovu. Lepší je zvolit menší dávku po celý průběh odchovu denně. Ale to je věc, kterou by si měl každý chovatel odzkoušet. V prvním týdnu života mláďat podáme Selevit (1×) a kalcium (vápník – 3–5×). Ostatní doplňky (jód, sůl) ponecháme v původním dávkování (1× měsíčně). Ve druhém týdnu života mláďat je vhodné podat jednorázově vitamin B12, ale není to nezbytnou nutností. Sám jsem ještě používal v prvním týdnu života mláďat jednu dávku Ferronatu (železo – cca 1 ml / litr vody), kdy toto má význam pro krvetvorbu, ale opět to není podmínkou. Jako krmných doplňků lze použít řadu semen (jitrocel, smetánka, travní semena), podle vegetačního období, ovoce, zeleninu a další. Pestrost krmné dávky v tomto období (odchovu) má být co možná nejrozmanitější. Zde také záleží na zkušenostech a zájmu chovatele.
astrild rudočelý
Pytilia hypogrammica
S odstavením posledních mláďat končí perioda biologické aktivity a nastupuje přechod do klidové fáze. Tento sestupný přechod je pomalejší (4–8 týdnů), protože v jeho průběhu musí ptáci přepeřit. Proto nadstandardní složky krmné dávky snižujeme velmi zvolna, rozhodně pomaleji, než-li je její nárůst v přechodu vzestupném. Výrazněji omezíme pouze živé krmivo, tak aby asi v 1 přechodu bylo nabízeno již jen 1–2× týdně. Dále snížíme množství vaječné směsi, takže v polovině periody přechodu podáváme 2–3× týdně. Velmi zvolna snižujeme dávkování předklíčených semen a vitamino-minerálních doplňků.
Předklíčená semena redukujeme týdně zhruba o jednu denní dávku. U vitaminů postupujeme ještě opatrněji, snižujeme zhruba o jednu denní dávku za dva týdny. Zde je ale nutné reagovat podle stavu. Pokud vše probíhá hladce, je možné postupovat výše uvedeným způsobem. Pokud se ale objeví například ztráta kondice, zdravotní potíže apod., tempo snižování zpomalíme nebo na čas i zastavíme. V období přechodu, pokud začínají ptáci pelichat jsem s celkem dobrými zkušenostmi podával 1× týdně preparát obsahující esenciální aminokyseliny (Glutamin). Protože pro tvorbu opeření jsou potřebné sloučeniny síry, tedy aminokyseliny s těmito sloučeninami (metionin apod.). V tomto období je také možné podat jód dvakrát v měsíci, protože i jód může ovlivnit opeření. Při jeho předávkování ale působí kontraproduktivně – způsobuje jeho vypadávání.
Pokud ptáky pro klidovou periodu rozdělujeme (podle pohlaví) nebo dáváme do větších společenstev, je vhodné to učinit zhruba v 1/2 přechodového období. Pokud vše probíhá dobře, zhruba po 6 týdnech jsou ptáci dopeřeni a vlastně již v periodě biologického klidu.
V tomto období je ponecháme po dobu alespoň 3–4 měsíců. Chovatel by měl mít na paměti, že o úspěchu či neúspěchu se rozhoduje především v tomto období. Je to podobné vrcholovému sportu, kde zisk medaile je pouze důsledkem přípravy, která ale není vidět. Podobně je tomu i v chovu exotů a právě v tomto období se chovatelé dopouštějí nejčastějších chyb, protože ptákům neodepřou nadstandardní složku potravy. V tomto stádiu ročního cyklu klade příroda na astrildy v jejich domovině největší nároky. Ptáci jsou vystaveni největšímu selekčnímu tlaku. Je problém najít zdroje potravy a vod. Ptáci se v té době podobají skutečně atletům, protože záhy dojde k vyčerpání zásob tuku nashromážděného v předchozí periodě. V omezeném prostoru klecí a voliér, kde není třeba vydávat energii na hledání potravních zdrojů a kde je vždy nějaká „pochutina“, velmi snadno dochází k obezitě, která je příčinou řady poruch, mezi jinými i plodnosti. Pokud se tak v tomto klidovém úseku stane, je prognóza pro zdárný odchov výrazně snížena. Aby došlo k probuzení hnízdního pudu, je u astridlů, jak jsme si již řekli, nutné zkvalitnit krmnou dávku, protože tak to funguje i v přírodě a toto je u ptáků geneticky zafixováno. Nu a zlepšení, rozšíření krmné dávky u obézních ptáků znamená další zvýšení obezity, snížení plodnosti (především u samců, ale i samic), poruchy látkové přeměny a v horších případech i závažnější onemocnění např. tukovou degeneraci parenchymatózních orgánů (ledviny, játra apod.). Proto lze klidovou periodu považovat za velmi důležitou součást ročního biologického cyklu.
Podle potřeby chovatele si tento stanoví předpokládaný začátek chovné sezóny a asi čtyři týdny před ním spustí přechodné období (vzestupné) na periodu biologické aktivity. Tím se kruh uzavírá a my se dostáváme na začátek tohoto oddílu našeho příspěvku. Tento uvedený způsob není jediným. Je použitelný především pro chov ptáků v místnostech. Při sezónním odchovu v zahradních voliérách, lze postupovat podobně, ale s tím, že ne vždy nám klimatické podmínky umožní tento postup dodržet. Jako start zde lze označit přesun ptáků do zahradní voliéry. Tomu je pak nutné přizpůsobit vzestupné přechodné období.
U ostatních druhů (z jiných, ne stepních biotopů) lze postupovat podobně. Rozdíl je v tom, že uvedená dvě období nejsou nijak výrazně ohraničena. Pro tyto druhy je dobré i v klidové periodě zachovat bohatší krmnou dávku, například o předklíčená semena, pouze snížíme četnost jejich podávání. Ptáci z těchto výrazně vlhčích biotopů mají možnost celoroční kozumace nezralých semen. Naopak s vyzrálým semenem, typu, jaké se běžně podává v chovech se prakticky nemají možnost setkat. U této skupiny je již třeba postupovat podle potřeb jednotlivých druhů, ale i párů. Například u rudoušků (Pyrenestes) je možné předávkovat vitamin D, protože tento druh má fyziologickou potřebu tohoto biokatalyzátoru výrazněji nižší, než-li je průměr u astrildů ze skupiny stepních druhů, kde k předávkování vitaminu D prakticky nedochází. Tomuto stavu lze předejít podáním jiného typu vitaminu (v tomto případě D2 – savčí typ), který má výrazně nižší účinnost. A tak by se dalo pokračovat i pro další druhy této skupiny astrildů. U těchto druhů nejsou odchovy jednoduchou záležitostí a i pouhé udržení ptáků po delší časové období bývá obtížnější. Obecně lze říci, že ptáci této skupiny nejsou pro chov v zajetí tak vhodní, jako druhy stepních biotopů
Tolik tedy k běžnému, dennímu krmení astrildovitých ptáků. Čtenář může mít na první pohled dojem, že se jedná o velice složitou věc, ale chovatel, který má již s chovem drobotě nějakou zkušenost ví, že právě po získání této zkušenosti, se krmení astrildů stává rutinou.
Nicméně pro přehlednost k tomuto tématu uvádíme tabulku toho, jak nadstandardní složky krmené dávky zařazovat nebo naopak vyřazovat.
, |
Vzestupný přechod |
Období biologické aktivity |
Sestupný přechod |
Období biologického klidu |
Předklíčená semena |
3–7× týdně |
7× týdně |
7×–0 týdně |
- |
Vaječná směs |
2–7× týdně |
7× týdně |
7–1× týdně |
1× týdně |
Živé krmivo |
3–7× týdně |
až 7× týdně |
7×–0 týdně |
- |
Multivitamin 0,5–1 g / l vody |
3–7× týdně |
4–7× týdně |
4–7–2× týdně |
2× týdně |
Selevit 1 ml / l vody |
1× měsíčně |
1× měsíčně |
1× měsíčně |
1× měsíčně |
Kalcium 1 ml / l vody |
1–3× týdně |
1–3× týdně |
1× týdně– –1× měsíčně |
1× měsíčně |
Jód 1 ml / l vody |
1× měsíčně |
1× měsíčně |
1× měsíčně |
1× měsíčně |
Sůl 2 g / l vody |
1× měsíčně |
1× měsíčně |
1× měsíčně |
1× měsíčně |
Ferronat 1 ml / l vody |
, |
1. týden života mláďat |
, |
, |
Vitamin B12 |
, |
2. týden života mláďat |
, |
, |
Speciální krmení
Pod tímto pojmem si představíme krmení ve specifických případech. Jedná se o nově získané, nemocné, poraněné ptáky a ptáky v rekonvalescenci.
V těchto případech je nutné ke krmení přistupovat individuálně. Přesto existuje jakýsi obecnější rámec, jak v těchto případech postupovat.
Motýlek modrohlavý
U nově získaných jedinců bedlivě sledujeme jejich chování, barvu a konzistenci trusu, ale také jejich potravní návyky. V době adaptace na náš chov podáváme co možná nejširší výběr semen, který postupně upravujeme tak, jak je obvyklé v našem chovu. V prvních dnech raději vynecháme živou složku potravy a předklíčené zrno. Pokud je barva a konzistence trusu normální, ptáci jsou čilí, bez příznaků onemocnění, můžeme 2.–3. den začít tato krmiva podávat v omezené míře a postupně přidávat až na obvyklou dávku. V prvních dnech také podáváme cílené vitaminové preparáty, kterým v tomto případě dáme přednost před multivitaminovými přípravky. Jde o vitamin E, který můžeme podat v kombinaci se selenem (Selevit), B-komplex a vápník (kalcium). Tím snižujeme nebezpečí vzniku dietetických poruch způsobených stresem.
Pokud získáme ptáky z dovozu, lze počítat s tím, že byla v nějaké formě aplikována antibiotika a proto provádíme dotaci vitaminů (především A, B), po delší dobu, alespoň týden. Totéž platí pro ptáky v rekonvalescenci.
Základem krmné dávky v těchto specifických případech by měla být dobrá směs semen, hygienicky nezávadná (bez prachu, roztočů a spor plísní), s malým obsahem semen bohatých na tuk (niger, řepka apod.). Pokud jsou ptáci vyhublí, raději v několika prvních dnech dotujeme bílkoviny (plnohodnotné) preparátem s obsahem esenciálních aminokyselin, než-li živým krmivem. Může se jednat o zánět střev (ale jak již víme z kapitoly o metabolismu bílkovin, také nemusí) a podáním hotových aminokyselin nedochází k dráždění střevních stěn a na druhou stranu se tak rychle odstraňuje deficit aminů. Když se během dvou až tří dnů neobjeví příznaky poruch trávení, můžeme živé krmení podat.
K pití je dobré podat čaj nebo odvar bylin – heřmánek, řepíček apod., který uklidňuje trávicí trubici. Opět pokud je všechno v pořádku, během 2–3 dnů přecházíme pozvolna na vodu běžně podávanou v našem chovu. Tento přechod by neměl být náhlý, protože voda se chov od chovu může i dosti zásadně lišit (složení, kvalita apod.).
Tím jsme ukončili v tomto našem příspěvku pátou a předposlední kapitolu, tedy způsoby a techniku krmení astrildů. Ještě jednou (již asi po páté) bych rád upozornil, že se nejedná o žádné dogma, ale pouze o návod nebo určitou alternativu v chovu astrildů. Také musím připomenout, že krmení není jediným faktorem, který ovlivňuje úspěšnost chovu drobotiny.
(Pokračování příště.)