Výživa a krmení astrildovitých pěvců

II. krmení

Kapitola 6: Poruchy a onemocnění trávicího ústrojí
Tato závěrečná část příspěvku bude pouze rámcová, tak jak bylo uvedeno v úvodu. Je to jednak dáno šíří uvedené problematiky a jednak skutečností, že by se těmito otázkami měl zabývat odborník, tedy veterinární lékař, kterého nemůžeme nahradit.
Alimentární poruchy a onemocnění (trávicí soustavy) jsou v chovech drobotiny poměrně časté. Velmi často se objevují především záněty střev. To je dáno jednak ne příliš přirozeným typem krmiva, které chovatelé nejčastěji předkládají (tvrdé, vyzrálé, často přesušené zrniny), jednak kvalitou, či spíše nekvalitou krmiv (prach, plísně, roztoči, bakterie) a jednak i citlivostí některých druhů na tento typ potíží.
Alimentární potíže mohou mít různé příčiny:
1. vnější- parazité, kvasinky a plísně, bakterie,
2. vnější- poruchy látkového metabolismu z důvodů stresu, nedostatečnosti jednotlivých živin a podobně.

Toto rozdělení je, řekněme klasické. Z hlediska chovatelů je ale důležitější a reálnější rozdělení na ty, které chovatel může ovlivnit pouze okrajově (dá se říci, že jsou seslány shůry) a na ty, které může ovlivnit více. Pokud se v chovu drobotiny vyskytne některá bakteriální infekce, tak než-li chovatel stačí zjistit oč jde, většinou již není co léčit. Naopak onemocnění vzniklá porušením látkového metabolismu se ve většině případů dají individuálně léčit s celkem dobrým výsledkem.
Při bakteriálních a částečně i parazitálních onemocněních lze většinou provádět pouze plošnou léčbu, při které je nutné počítat se ztrátami. To je dáno velikostí ptáků, způsobem chovu, kdy na malém prostoru je často větší počet ptáků, ale i léčebnými preparáty, které jsou většinou vyráběny pro podstatně větší druhy.
Naštěstí pro chovatele nejsou v běžně vedených chovech infekční a ani většina invazních a plísňových onemocnění, tou nejčastější příčinou alimentárních potíží.

Vnější příčiny alimentárních onemocnění

Parazité
Vnímavost pro parazity trávicí soustavy je u astrildů pravděpodobně všeobecná. Na druhou stranu, tito nejsou tak rozšířeni jako u papouškovitých. Je také velmi zajímavé, že velká většina dovážených astrildů netrpí, s výjimkou kokcidií, alimentárními parazity.

Kokcidióza
Toto onemocnění je způsobeno parazitickými prvoky rodu Eimeria. U drobných astrildů se setkáváme častěji se střevní formou tohoto onemocnění, vzácněji se Eimerie vyskytují i v játrech.
Prvoci se usazují ve střevech, která dráždí a znesnadňují příjem potravy- jednotlivých živin. Při silné invazi mohou způsobit zánět střevní sliznice, který může mít hemorhagický charakter.
Ptáci napadení kokcidiózou rychle hubnou, často mají průjem, který může být i krvavý. Pochopitelně trpí i obecnými příznaky onemocnění- malátnost, ospalost, nechutenství. Je zajímavé, že importovaní ptáci netrpí kokcidiózou zdaleka tak často, jak by bylo možno očekávat. Léčba kokcidiózy není nikterak složitá, pokud se nejedná o některý exotický druh Eimerii. K přeléčení lze použít několik preparátů- Baycox, ESB3 apod.
Ve svém chovu jsem si vyšetření na kokcidie prováděl celkem pravidelně a i přes moji snahu o podávání čistého krmiva (praní semen), jsem je celkem pravidelně nacházel. Pokud invaze nebyla silná, ponechával jsem věcem volný průběh, teprve při silnější invazi jsem provedl přeléčení. Domnívám se, že slabší invaze nemůže ptáka ohrozit, pokud není vystaven nějakému tlaku a navíc si jeho organismus vyrábí účinné látky pro omezení této invaze na přijatelné míře. Při importech jsem ovšem musel kokcidiózu tlumit. Zde je zajímavé, že se stávalo celkem pravidelně toto: ptáci po příchodu, při prvním odběru vzorků kokcidiózu neměli, ale při odběru před ukončením karantény se mi ji již povedlo zachytit. Znamená to, že i přes poměrně značnou snahu o podávání kvalitních krmiv nelze vyloučit přítomnost Eimerií. Celkem to potvrzovalo moji předešlou zkušenost z vlastního chovu.

Střevní parazité (vlasovci, škrkavky, roupy, tasemnice)
Nejsou v chovu astrildů nikterak časté. Je to možná způsobeno i tím, že se je chovatelé nesnaží diagnostikovat. Nicméně ani v importech jsem se nesetkal často s tímto problémem. Střevní parazitózu jsem vlastně zaznamenal pouze jednou a to v importu červených vločkovníků (Hypargos niveoguttatus). Jednalo se o masivní napadení drobnými tasemnicemi. Rozsah invaze byl překvapením nejen pro mne, ale i pro veterinárního lékaře, protože ptáci měli doslova plná střeva. Preventivně jsem zkoušel podat Taeniafugin a ještě jeden preparát (snad Drontal, již se nepamatuji), ale nezdálo se, že by efekt byl příliš velký. Nikdy později jsem se s podobnou invazí již nesetkal. Napadla mne v souvislosti s ní tehdy taková kacířská myšlenka, zda se v případě těchto vločkovníků nejednalo o mezihostitele tasemnic, tedy parazitů, jejich predátora. To je ale pouze fantazie. To, že jsem se nesetkal s žádnou podobnou invazí neznamená, že nemohou existovat. V případě jejich výskytu, především u tasemnic, je nezbytná konzultace s veterinárním lékařem.
V běžném chovu jsem jednou zaznamenal výskyt několika roupů u Motýlka rudouchého (Uraeginthus bengalus), které jsem likvidoval preparátem Pirvinium (nevím , zda se ještě vyrábí, bylo to krátce po revoluci).

Kvasinky a plísně
Výskyt kvasinek a plísní v trávicí trubici astrildovitých je častější. Na jejich výskyt může mít vliv používání antibiotik. Ta mimo kmeny bakterií, které mají likvidovat, většinou zasáhnou i neškodné kmeny střevní mikroflóry, a tím zjednoduší nástup kvasinek do střeva. V řadě případů může zasáhnout trávicí trakt i aspergilomykóza, která se v pozdějších stádiích může vyskytnout i v některých orgánech např. v játrech. To může být částečně způsobeno i tím, že ptáci nemají bránici, která odděluje dutinu hrudní a dutinu břišní. Dalším zdrojem plísní a kvasinek může být nekvalitní krmivo, tedy s vyšší příměsí prachu, kde se vyskytují i spory plísní a kvasinek. Léčba onemocnění tohoto typu je u astrildů velmi nesnadná, pokud se již začnou projevovat příznaky onemocnění je prognóza velmi nepříznivá. Lze se pokusit o dávkování některých antimykotik, ale je to vždy pouze pokus. Zde platí, že gram prevence je lepší, než-li 10kg léčby. Důležité je dbát hlavně na čistotu krmiv, chovného zařízení a v případě použití antibiotik dlouhodobě tyto ptáky sledovat a zabezpečit dostatečný přísun vitaminů (A, B, E).

Bakterie
Vnímavost pro napadení alimentárního ústrojí je obecné. Nejčastěji se mohou objevit bakterie coli, salmonela nebo clostridie, ale i další druhy. Ve všech těchto případech je efektivita léčby značně malá. Většinou, než-li dojde k určení původce, je již pozdě. Při bakteriálních infekcích je důležité okamžitě izolovat podezřelé jedince a pro celý zbytek chovu provést okamžité přeléčení některým širokospektrálním antibiotikem, po poradě s veterinárním lékařem. Příznakem bakteriálních infekcí alimentárního ústrojí bývá nejčastěji silný průjem, rychlé vyhubnutí, dehydratace a všeobecné příznaky onemocnění. Při salmonelóze mohou být postiženy oči, tedy snížena zraková schopnost a často se dostavuje ztráta koordinace pohybu. Bohužel, příznaky bývají většinou téměř shodné jak pro bakteriální infekce, tak i pro řadu dalších poruch. Jedinou možností je rychlé laboratorní vyšetření a určení původce onemocnění. I zde je daleko jednodušší a efektivnější prevence, než-li léčba. Obecně větší nebezpečí infikace je v zahradních voliérách oproti klecím.
Ve vnitřních prostorech má mikroflóra větší stabilnost a ptáci se jí tak lépe přizpůsobují. Preventivním opatřením je především čistota, jak prostředí chovu, tak i krmiv. Dále karanténování nových jedinců, ať jsou ze Senegalu nebo ze Zlámané Lhoty. Dále důsledná kontrola krmiv, které mohou podléhat rychle zkáze (vaječné směsi, ovoce apod.) a především vody. V letních teplých měsících je třeba vodu několikrát vyměnit, zvláště pokud přijde do styku s trusem ptáků (koupelničky). Je také dobré v tomto období, ale i mimo něj, přidat do vody několik kapek citronu nebo jablečného octa, protože většina patogenních bakterií velmi špatně snáší kyselé prostředí.
I zde je zajímavé, že importovaní ptáci nejsou bakteriálními infekcemi alimentárního ústrojů zasaženi často. Osobně jsem zažil pouze v jednom případě výskyt salmonelózy u amarantů malých (Lagonosticta senegala). A jak jsem již napsal, než-li se podařilo zjistit oč se jednalo, amarantů již v tomto slzavém údolí nebylo.
Pokud máme podezření na některou bakteriální infekci trávicí trubice, je nutné toto alespoň konzultovat s veterinárním lékařem a další kroky konat podle jeho návodu.

Vnitřní příčiny alimentárních onemocnění

Pod tímto pojmem (i když není zcela výstižný) uvádíme poruchy a onemocnění alimentárního ústrojí, které nemají bezprostřední příčinu ve vnějším prostředí. Lze také říci, že v řadě případů problémů tohoto typu, se něčeho z vnějšího prostředí spíše nedostává. Řadíme sem především poruchy metabolismu, nespecifické záněty zažívadel apod. Těchto onemocnění, poruch a nedostatečností je celá řada, proto si zde uvedeme pouze ty nejpodstatnější.

Krvácení do zažívadel
K tomuto jevu může docházet z celé řady příčin. Mezi vyvolávací faktory může patřit stres, riziková (žluklá, napadená plísněmi nebo jejich toxiny) krmiva apod. Určit přesnou příčinu není jednoduché. U importovaných ptáků se jedná o důsledek potransportního stresu a odchytového šoku. V dovozech se tento problém vyskytuje celkem často. Důvodem ale může být třeba i banální nedostatek písku, který je potřebný pro rozmělňování potravy.
Prognóza je závislá na pokročilosti stavu. Pokud ptáci ještě přijímají krmivo, není až tak špatná, ale většinou je nutné počítat s určitými ztrátami. Je třeba nasadit dietní krmení- semena bez vyššího obsahu tuku (osvědčila se lesknice), vyřadit živá krmiva a vaječné směsi. Protože importovaní ptáci přicházejí často navíc s výrazným deficitem bílkovin, je možné k jejich dotaci použít preparáty s obsahem esenciálních aminokyselin (Glutamin), které tento deficit snižují a nedráždí střevní stěnu. Proti druhotné bakteriální infekci se dají použít antibiotika. Pokud ptáci odmítají přijímat krmení, je prognóza velmi nepříznivá a většinou dojde k úhynu.
Prevencí je zde opět hygiena chovu a klid pro ptáky, aby nedošlo ke stresovým situacím.

Ztučnění jater (tuková degenerace)
Toto onemocnění je způsobeno řadou dietetických chyb. Nejčastěji se jedná o podávání krmiv se zvýšeným obsahem tuku, ale i s narušenou (žluklou) tukovou složkou dietnějších krmiv. Také tuto situaci může zhoršovat nadbytek biotinu nebo naopak nedostatek cholinu (vitaminy skupiny B). Základem je nejčastěji krmení s nadměrným množstvím lipidů. To vede k celkovému ztučnění, které často přechází ve ztučnění patologické. Může se objevit průjem, apatie, hubnutí, zvýšená krvácivost. To je závislé na míře poškození jater. U závažnějších případů je prognóza nepříznivá. Můžeme aplikovat preparáty s obsahem vitaminů K, E a cholinu, ale základem je úprava krmné dávky tak, aby se výrazně snížil přísun lipidů.
Tento stav se v chovu astrildů vyskytuje poměrně často, i když ne až ve své patologické fázi. I zde je jednodušší prevence, která spočívá ve snížení nebo vyřazení zrnin s vyšším obsahem lipidů.

Různé metabolické poruchy
Zde se jedná o problémy, které vznikají z nedostatečnosti nebo naopak přebytečnosti některých živin - především katalytických. Těchto metabolických poruch je celá řada, proto si uvedeme pouze ty, které se tu a tam mohou v chovech astrildovitých vyskytnout.

Nedostatek chloru
Tento stav znají především dovozci. Poměrně často se stává, že ptáci po příchodu vylučují v trusu nestrávená nebo jen natrávená zrna. Jde o celkový příznak špatného trávení, ale po podání soli se tento stav poměrně rychle upraví. Jednorázová dávka se může pohybovat až do 5g/1 litr vody. Tento stav je z větší části způsoben tím, že v žaludku nedochází v důsledku karence C1 k tvorbě optimálního množství kyseliny solné. To bývá ještě umocněno nedostatečným zásobením ptáků pískem u exportéra. První fáze štěpení tak vlastně nezačne pořádně probíhat a v nižších částech zažívadel nemůže v důsledku tohoto dojít k trávení.

Nedostatek jódu
U těžších případů se může projevovat zvracením, hubnutím, rozšířením volete apod. Je důsledkem dlouhodobější deficience jódu. Toto lze řešit jeho pravidelnými přídavky.

Jak jsem již uvedl, metabolických poruch může být celá řada. Mnoho z nich má sice původ v poruchách trávení, ale projevují se jinak (nedostatek vápníku- kosti, nedostatek vitaminů B- líhnivost, nervová činnost apod.). Není v možnostech tohoto příspěvku se těmito poruchami, které nemají přímý dopad na alimentární ústrojí zabývat.
Tímto jsme se dostali na konec tohoto článku, jehož snahou je srozumitelnou formou seznámit širší chovatelskou veřejnost s problematikou krmení atrildovitých pěvců. Je pravděpodobné, že pro zkušenější chovatele nebude příliš velkým přínosem, ale na druhou stranu může pomoci začínajícím chovatelům při orientaci v této problematice. A to je jeho hlavní účel.
(Konec.)

 

text: Michal Vít, Miroslav Příhoda