Ptačí zpěv

Ptačí zpěv je mnohotvárný, kolik je druhů ptáků, tolik je zpěvných projevů. Zpěv je v prvé řadě součástí toku, tj. touhy samečka po družce. Proto tolik zpěvu slyšíme právě v jarních měsících, později ho ubývá a v letních měsících téměř zaniká. Nejdéle zpívají samečkové, na které se nedostala samička, ostatní nemají na zpěv čas pro starosti o rodinu a potomstvo. Zpěv ptáků je také zvukové označení teritoria či hnízdního okrsku a tudíž i varováním pro ostatní samce. Proto například kos pravidelně zpívá na nejvyšším vrcholku stromu. Počátkem pelichání, které v našich podmínkách probíhá po druhém hnízdění koncem léta, zpěv ustává. Nahlédneme-li do staré literatury pojednávající o ptactvu v kleci, přesvědčíme se, že prvním důvodem proč člověk začal chovat drobné ptactvo, byla touha mít doma dobrého zpěváka. K tomu, aby pták chycený v přírodě zpíval, nepotřeboval prostornou klec. Vhodnější byla malá temná klícka, která zabraňovala rozptylování vnějšími vlivy. Z těchto dob pramení názor, že pták v kleci je vězněn. Mnohdy lidé ztráceli to, bez čeho si dnešního chovatele nedovedeme představit - citový vztah k živému tvoru. Pro dobré zpěváky stavěli lidé ozdobné klícky nejrůznějších tvarů, například napodobeniny hradů, zámků. Naštěstí doba těsných klícek, ve kterých neměl pták možnost dostatečného pohybu a často byl týrán množstvím cizopasníků, je dávno za námi.

I když mezi cizokrajnými ptáky, kteří se u nás chovají v klecích, není zdaleka tolik dobrých zpěváků jako mezi ptáky evropskými, přece jen se mezi nimi najdou. Pták pilně zpívá, je-li v kleci sám. Ve společné voliéře nebo v páru bude zpívat také, avšak daleko méně. Zpívá pták naprosto zdravý, dobře ošetřovaný a zvyklý na své prostředí. U ptáka dovezeného z jeho domoviny musíme někdy dlouho a trpělivě čekat, než začne zpívat. Pták přenesený do jiného prostředí nebo je-li mu podávána jiná potrava, než na jakou byl zvyklý, na delší dobu umlkne. Hluk zpěvákovi nevadí, naopak hlasitý hovor či rádio ho zpravidla vyprovokuje ke zpěvu. Jen pták chycený jako dospělý, má svůj přirozený zpěv. U ostatních ovlivňují zpěv do jisté míry všichni ptáci, které měl možnost v mládí slyšet. Velký počet zpěváků je chován v kleci celý život bez samičky, právě tito ptáci často zcela zkrotnou. Můj názor je, že to neodpovídá biologicky vyváženému životu a tento způsob života je škodlivý i pro zdraví ptáka. Správně ošetřovaný pták v prostorné kleci zpívá kromě období pelichání téměř po celý rok. Je možné ho používat v chovném období k chovu a potom ho opět držet v kleci samotného.