Viděli jste někde mluvícího papouška a zaujal vás natolik, že si jej chcete také pořídit? Co k tomu potřebujete? V první řadě uvědomění si, že ochočený pták, který je chován samostatně, je na člověku hodně závislý, podobně jako pes. Není to tedy vhodné zvíře pro toho, kdo odchází z domu brzy ráno a vrací se pozdě večer. Je třeba se mu denně věnovat a pouštět z klece, aby se proletěl. Také je třeba počítat s tím, že nám, tak jako každé zvíře, trochu zdevastuje byt a budeme muset častěji uklízet.
První problém je, kde papouška seženeme? Pokud chcete, aby se papoušek naučil mluvit, musíte si koupit ručně dokrmeného ptáka, nejlépe od soukromého chovatele. Ptáci z odchytu bývají sice levnější, ale málokdy se je podaří ochočit a naučit mluvit. Jak však takového ptáka poznat? Je to celkem jednoduché. Ručně dokrmený pták nemá přirozený strach z člověka a klidně sedí třeba na ruce. Pokud se tak nechová, nekupujte ho. Když jsem s chovem papoušků začínal, objevil jsem inzerát na Amazoňana žlutohlavého, bylo tam uvedeno, že ptáci jsou ručně dokrmení a začínají mluvit. Sedl jsem do auta a jel 150 km pro papouška. U chovatele byli ptáci ve velké voliéře a moc krotce nevypadali. Chovatel tvrdil, že jsou zrovna přemístěni. Moc se mi do toho nechtělo, ale zkusil jsem to. Výsledek byl takový, že amazoňan zkrotl za půl roku tak, že se moc nebál, když se mu do klece dávalo krmení nebo voda a nějaké další ochočování nebo mluvení ptáka vůbec nepřicházelo do úvahy. Je dobré si také všímat v jakých podmínkách chovatel ptáky chová, jestli nemají příliš jednostranné krmení, jestli je v klecích pořádek a podobně. V dnešní době je hodně chovatelů, například žaků, takže si jistě najdete někoho ve svém okolí. Hodně inzerátů bývá například v časopise Fauna.
Druhý problém je, jaký si pořídit druh? Rozhodnutí je na vás, ale záleží na tom, kolik máte místa, času a taky peněz. Já chovám Žaka kongo a Žaka liberijského, Aru araraunu, Amazoňana žlutohlavého, Kakadua bílého a loskutáky. Každý druh má svá pro i proti. Aru nedoporučuji například do paneláku, někdy hodně křičí a zobáku neodolá nic, co je ze dřeva. A navíc celý rod Ara je zařazen mezi nebezpečné druhy zvířat a na jeho chov je potřeba si vyřídit na krajské veterinární správě povolení chovu. To je zpoplatněné a pokud tak neučiníme, dopouštíme se přestupku. Cena za Aru araraunu se pohybuje kolem 20 000 Kč. Naše Ara se učí mluvit celkem rychle. Mluví čistě a ochotněji než žakové. Žakové se však naučí mluvit více slov. Kakadu je papoušek, který má vynikající povahu, Bývají velice přítulní a hraví. Chovám Kakadua bílého, který na sebe nechá sahat i od cizích lidí. Moc toho však nenamluví. Je to u kakaduů celkem běžná věc. Kakadu, který dobře a hodně mluví, je spíše vyjímka. Pokud však chcete perfektně krotkého ptáka, nic lepšího neseženete. Má však i své stinné stránky. Dokáže pěkně křičet, né sice tak jako Ara, ale stojí to taky zato.
Cena běžněji chovaných druhů – Kakadu bíly, Kakadu žlutolící, Kakadu žlutočečelatý – je 20 000–25 000 Kč. Amazoňanů je hodně druhů, na ochočení a mluvení je ideální Amazoňan modročelý, který jako jeden z mála nespadá pod ochranu Cites, nebo Amazoňan žlutohlavý. Povahově bych amazoňany srovnal s papouškem žako. Co se však týká schopnosti napodobovat slova a různé zvuky, tak žakové jsou v toto ohledu mnohem nadanější. Cena amazoňanů se pohybuje od 10 000 do 20 000 Kč. Papouška šedého se chovají nejčastěji dva druhy – Žako liberijský a Žako Kongo. Liší se tak, že Žako kongo je větší. Je nejnadanější z papoušků, co se týká napodobování různých slov a zvuků. Bohužel nejsou to někdy povahově ideální ptáci. Stává se, že žako si v rodině někoho oblíbí a jiného ne. Pokud k tomu dojde, tak s tím většinou nic nenaděláme a je třeba se smířit. Máme žaky dva, jeden uznává dceru a mne ne, u druhého je to přesně naopak. Cena za papouška žako je asi 10 000–15 000 Kč. Chovám také loskutáky. Nadaný loskuták jako jediný předčí papouška žako. Loskutáci totiž dovedou napodobit přesně intonaci hlasu, takže napodobují třeba celou rodinu tak, že to vůbec nepoznáte. Tito vynikající imitátoři patří bohužel mezi plodožravé ptáky, kteří mají velice řídký trus a velice rychle tráví, takže je třeba častěji uklízet. Sehnat loskutáka je trošku větší problém, než sehnat většího papouška. Cena je asi 8 000 Kč.
Pokud na velké papoušky nemáte dostatek trpělivosti, místa nebo financí, pořiďte si raději obyčejnou andulku. Nadaná andulka se naučí spoustu slov, ale je třeba, stejně jako u velkých papoušků, si pořídit ručně dokrmeného ptáka. S andulkou ze zverimexu, i když koupíme mladého ptáka, bývají výsledky dost nejisté. Mluvit se naučí i třeba korela, rosela, alexandr a podobně, ale nebývá to většinou moc slov. Andulky mají pro mluvení mnohem větší předpoklady. Mluvit se naučí i třeba krkavec. Jedná se však o chráněný druh, na který je třeba si vyřídit na krajském úřadě, na odboru životního prostředí, vyjímku ze zákona. Mluvit se naučí i například kavka nebo špaček, který je vzdálený příbuzný loskutáka. Žádný pták z naší přírody se však nesmí chovat bez příslušného povolení, jinak se vystavujete vysoké pokutě. Většina velkých papoušků spadá pod ochranu Cites. Při koupi papouška obdržíte od chovatele registrační list a musíte papouška na odboru životního prostředí zaregistrovat, případně hlásit změny v chovu – prodej, úhyn atd. Toto se provádí zdarma.
Při koupi papouška si jej důkladně prohlédneme. Neměl by být netečný s načepýřeným peřím, neměl by mít průjem apod. Dejte si také pozor, jestli mu nechybí někde drápek nebo jestli nemá vyškubané peří. Papouška je nejlíp přepravovat v malé transportce, nikdy ne v klasické kleci, aby se nezranil. Doma již musíme mít nachystanou klec s krmením. Prvních asi 7 dnů necháme papouška pokud možno v klidu, aby se rozkoukal a seznámil s okolím. Pozor, ať jej něčím nevylekáte. Velcí papoušci jsou inteligentní a pamatují si některé věci velice dlouho. Pozor na děti, psy a podobně. V prvních několika dnech se může u papouška objevit průjem. Je to většinou vlivem stresu z nového prostředí. Klec na papouška velikosti žaka by měla mít minimálně 60×40×40 cm – délka×výškaךířka, za předpokladu, že necháme každý den papouška proletět se po bytě. Na kakadua nebo aru je třeba mít klec přiměřeně větší. Já používám na chov žaka nebo kakadua klec 100×60× ×100 cm – d×vך. Klece, které se prodávají v obchodech bývají většinou malé. Lepší je udělat si klec sám. Nevhodné jsou kulaté klece a klece, které mají mříže svisle a papouškovi se po nich špatně šplhá. Klec vybavíme bidly o takovém průměru, aby je papoušek zcela neobejmul. Pokud máme příliš tenká bidla, ptáci trpí na nohy. Naprosto nevhodná jsou bidla, která jsou součástí klece z obchodu a mají stejný průměr po celé délce nebo jsou dokonce z plastu. Klec bychom měli umístit tam, kde bude mít papoušek klid. Neměla by ho rušit televize, papoušek by neměl být v průvanu a klec by neměla stát ve tmavém koutě. Při pouštění je třeba papouška neustále hlídat. Většina velkých papoušků se dožívá vysokého věku 40–70 let, někdy i více. Většina chovaných ptáků neuhyne stářím, ale spíš nějakým úrazem. Můžeme jej přivřít mezi dveře, může sednout na sporák, lehce prokousne elektrický kabel, lehce zapadne do hluboké vázy nebo za skříň. Pozor také na okna bez záclon. Papoušek nevidí sklo a zláme si vaz. Pozor na psy a kočky, někdy se podaří je skamarádit, ale je třeba je stále hlídat. Dejte si pozor také na jedovaté rostliny v bytě – například Diffenbachie, břečťan, voskovka, Ardisia a podobně. Papoušci také ničí zařízení bytu, čím větší papoušek tím je to znatelnější. Kakadu nám zůžil garnýž za půl roku o 3 cm. Žako zase dělá díry do záclony a do minuty rozebere jakoukoliv propisku. Na klecích máme všude zámky. Všechno ostatní papoušci otevřou, je to jen otázka času. Klec nedělejte nikdy ze dřeva a pro velké papoušky používejte přiměřeně silné pletivo.
Předchozími řádky jsem možná některé z vás od chovu papoušků odradil, ale člověk by měl vždy vědět, do čeho jde a co ho čeká. Často to bývá tak, že si lidé pořídí papouška, který se jim líbí a pak teprve zjišťují co potřebuje. Někdy přijdou na to, že na něj nemají čas, vadí jim, že křičí, nebo zjistí, že jsou alergičtí na peří. Pokud koupím nového ptáka, dávám vždy co nejdříve trus na vyšetření kvůli parazitům. Udělá vám to každý veterinář a je dobré mít vzorky za 3 dny, někteří paraziti se totiž vylučují nepravidelně. Toto je dobré jednou ročně opakovat. Naučit papoušky mluvit není nic složitého a časově náročného. Pokud je pták nadaný, stačí když něco slyší jednou nebo dvakrát a za dva až tři dny už to opakuje. Máme žaka, který nejenom mluví, ale umí napodobit kočku, psa, slepici, kašlání, smrkání, telefon. Umí i sirénu od alarmu, kterou slyšel jen jednou. Musí to však papouška něčím zaujmout, jinak se může někdy stát, že i nadaný pták se určitou věc nenaučí. Pokud však máme málo nadaného papouška, můžeme do něj mluvit hodiny a naučí se jen něco málo nebo vůbec nic. Krmení pro velké papoušky se prodává již jako hotové směsi. Já krmím směsí, která obsahuje bílou a žíhanou slunečnici, kardi, lesknici, konopí, ostropestřec mariánský, proso, loupaný oves, kukuřici, dýňová semena, plody šípku, neloupanou pohanku, neloupanou rýži, pšenici, čirok. Je třeba krmit také ovocem a zeleninou – jablka, hrušky, banány, hroznové víno. Vynikající krmení je kukuřice v mléčné zralosti, mrkev, paprika. Papouškům nedávám salát a zelí. Ne každý pták však vezme všechno. Hodně vybíraví bývají kakaduové. Je třeba však mít trpělivost a někdy papoušek, třeba po měsíci, začne něco brát to, co před tím odmítal. Nechávat papouška jíst například naše jídla je nebezpečné. Dva z našich mluvících papoušků můžete vidět na krátkém videu na našich stránkách www.tropichukvaldy.cz.