Tanec se psem

Co si asi laik představí pod tímto pojmem? Ve většině případů zní odpověď: „To tančí pes po zadních nožkách a páneček ho drží za přední.“ Nebo slýchávám, že člověk tančí a v náručí drží psa. Ano, i to je vlastně tanec se psem, ale nemá nic společného s krásnou sportovní disciplínou, která se úspěšně rozvíjí jak v zahraničí, tak v České republice a nazývá se Tanec se psem s velkým T. V něm jde především o ukázku dokonalého výcviku psa, který plní základní cviky poslušnosti v rytmu hudby, ukázku sehranosti a úžasného porozumění mezi psovodem a jeho psem.
Každá sportovní disciplína má svá pravidla a řád. Ten zajišťuje jednak spravedlivé posuzování soutěžících a jednak stejná práva i povinnosti pro všechny účastníky dané soutěže. Bez těchto pravidel by byl ve většině sportovních odvětvích chaos a jednotlivé disciplíny by ztratily pro soutěžící kouzlo a motivaci. Mnohé bohužel odradí od dalšího počínání a snažení například první neúspěch na soutěži. Jiní vytrvají a hledají další a další způsoby, jak vylepšit sebe nebo svého „parťáka“. Za vytrvalost a snahu si pak odnáší ze soutěží zasloužené vavříny.

Ale Tanec se psem se dá provozovat i rekreačně. Je to pro našeho psa zajímavá činnost a pes bere výcvik tance většinou jako dobrou zábavu a hru s pánečkem. Když se pak tento pár účastní některé ze soutěží, jde jim především o prezentaci jejich hezkého vztahu nebo si jen chtějí vyzkoušet, jak dalece již mají zvládnutý výcvik a odolnost vůči rušivým vlivům (tréma, publikum, fotografové, hudba, ...). Pro tyto taneční týmy se pořádají speciální soutěže pro začátečníky. Na těchto soutěžích jsou povoleny motivační pomůcky pro psa, porota hodnotí mírněji a prostor pro soutěže bývá izolován od okolních rušivých vlivů. Takováto soutěž se uskuteční 16. 12. 2006 v Blansku. Tuto soutěž pořádá Klub Tance se psem České republiky a přihlásit se mohou jak začátečníci, tak pokročilí – zkušení soutěžící. Ti však budou hodnoceni zvlášť a samozřejmě přísněji. Zájemci mají dostatek času, aby si vymysleli choreografii a se svým psem ji procvičili. Podrobnosti k této soutěži naleznete na internetových stránkách klubu: www.tanecsepsem.cz, nebo se můžete informovat na telefonu: 602 843 544.

4. povinný prvek – tanec na dálku
Tento prvek předpokládá předvedení libovolného cviku nebo figury ve vzdálenosti minimálně 3 metry od psovoda. Někomu se to může zdát jednoduché, ale mýlí se ten, kdo by za splněný povinný prvek považoval například pouhé odložení psa ve vzdálenosti 3 metry od psovoda. To není tanec na dálku.

Pes musí v dané vzdálenosti navíc předvést cvik. Jaký to bude, záleží jen na fantazii psovoda a šikovnosti psa. Nabízí se spousta různých figur a póz. Pes může předvést otočku nebo panáčkovat, válet sudy, dávat packu na dálku, poklonit se a podobně. Pochopitelně, že od složitosti a náročnosti tohoto cviku se bude odvíjet i počet přidělených bodů od poroty. Pokud udělá pes na dálku například hned dva prvky, získá vyšší počet bodů. Za úspěšné provedení tohoto povinného prvku se považuje například i samostatné odcouvání psa od psovoda do dané vzdálenosti. Na Mistrovství republiky 2004 v Blansku předvedl vítězný pes (Bedlington teriér) „tanec na dálku“ velmi pěkným, ale také velmi složitým způsobem. Nejdříve do dané vzdálenosti od psovoda sám odcouval, po té předvedl otočky a na závěr se ještě uklonil. Nácvik takto kombinovaného prvku je ale velmi náročný.
A jak to psa naučíme? Z počátku ho uvážeme na vodítko na daném místě (také nám ho může držet pomocník) a řekneme povel zůstaň. Uděláme krok vzad a dáme povel pro zvolený cvik, třeba otočku. Pes se bude snažit nejdříve přijít k nám a otočku dělat v naší blízkosti, ale mi ho vrátíme zpět a vše zopakujeme. Pokud pes otočku udělá, přikročíme rychle k němu a velmi ho pochválíme. Postupem času vzdálenost zvětšujeme. Poslední fáze je samostatná otočka (či něco jiného) bez úvazu. Ale to je otázka několikatýdenního tréninku a jistoty, že se k nám pes nebude přibližovat. Při nácviku jakéhokoliv figury na dálku je nejdůležitější, abychom nikdy nenechali psa po vykonání cviku k nám přiběhnout. Naopak ho přinutíme povelem zůstat na daném místě a přiběhneme my k němu a tam ho pochválíme. Jinak by nám pes začal vzdálenost časem postupně zkracovat, aby byl co nejdříve pochválen a my bychom museli začínat zase od začátku.

text a foto: Hana Rajtšlégrová