Předzimní plískanice a koňské stezky pro pěší téměř neschůdné. Stále kratší dny s pošmournou, kalně letargickou náladou a ve výbězích hnědošedí blátiví olepenci, kteří připomínají koně jen s velkým vypětím fantazie. Právě skončená sezóna ještě hřeje vzpomínkami a ponouká k novým cílům, aby po zimním zotavení a nabytí sil přišla ta radost, pro kterou se znovu půjde do boje nejen pro slávu, těm co bojují čestně a do posledního dechu. To je podzimní účtování, to je Endurance.
Mistrovství Slovenska seniorů i juniorů se konalo na rovinaté, velmi rychlé trati v Bratislavě, pouhý týden po Mistrovství Evropy juniorů a mladých jezdců v Zábřehu na Moravě, kde dosáhly neuvěřitelného úspěchu Markéta Terberová a Chozita, které až do konce závodu byly ve hře o medaile a byť skončily čtvrté, tato bramborová medaile na ně nezbyla, ale skvělým a statečným výkonem ji vybojovaly, navíc s cenou kondice. Tento nepříliš známý výsledek patří mezi největší úspěchy České republiky v jezdeckých soutěžích. Nebylo by spravedlivé nezmínit i další naše juniorské reprezentanty, či vlastně reprezentantky, které úspěšně dokončily: 30. Petra Trojáková s Shagia Wantem a 37. Kateřina Kyselá s Lavinou.
Bratislavský závod seniorů se konal na trati dlouhé 105 km a jeho hlavním favoritem byl úspěšný účastník světových her v Aachenu Feras Boulbol. Nicméně v osmičlenném poli diktovali tempo po celou dobu závodu dva čeští jezdci: Jaromír „Dag“ Široký s Manfrédem a Emil Štefek mladší s Umagem, kteří i v tomto pořadí projeli cílem. Zajímavostí ne zcela vhodnou opakování byl způsob jízdy Lydie Juríkové, která přesto, že v druhém kole nestíhala tempo naších jezdců jedoucích spolu s pozdější mistryní Slovenska Barbarou Píseckou, nalezla na trati zkratku a tak, přesto, že jela pomaleji, do cíle dojela před nimi. Bez rozpaků nastoupila do veteriny i posledního kola a teprve po protestu jezdců byla diskvalifikována.
Juniorské mistrovství bylo na trati 70 km a z taktéž osmičlenného pole vysoké tempo vyřadilo většinu závodících. O vítězství bojovala Miroslava Križenecká na Maciuši Pierwszym s Martinou Drásalovou na Salemovi. V tomto pořadí projely v ohnivém spurtu cílem s rozdílem jedné vteřiny. O více než hodinu a půl později prošla cílem i třetí a poslední zdárně dokončivší Renata Masariková. Bratislava tedy byla pro českou ekipu více než pohostinná.
Sedmého října, navzdory ranní mlze husté tak, že by se dala krájet, se konaly poslední letošní závody v naší republice. Jejich hlavní organizátorka a neúnavná propagátorka vytrvalostního ježdění, paní Eva Machková, se sice v jejich průběhu poměrně často omlouvala za možné organizační i jiné nedostatky, ale to vůbec nebylo na místě. Organizace, značení trati i „týlové“ zabezpečení bylo na velmi dobré úrovni a navíc tu bylo jistě neopominutelné lákadlo ve formě peněžitých cen pro nejlepší. Jasně definované před závodem a čestně rozdané po něm.
Klasikou letošního roku bylo nejhojnější kvalifikační předkolo s osmnáctkou zúčastněných dvojic. Lze jen doufat, že valná většina pravidelných účastníků těchto závodů nezávodů získá licenci a rozšíří startovní pole závodníků regulerních vytrvalostních dostihů.
Z 40 km
Přesto, že trať byla jen o málo delší než oblíbené procházkové kápéčko, účast nebyla srovnatelná. Čtyři dvojice na startu, tři v cíli. Zvítězila Denisa Benešová s Trávou před Evou Machkovou na Sigitě a Annou Mikolášovou s Winonou.
L 60 km
Šest jezdců se vydalo na zvlněnou trať o dvou kolech, s členitým povrchem a množstvím brodů, kde mohli všichni napojit koně. I ti bez doprovodných vozidel. Protože se v rámci posledního ostrého treninku na svůj letošní závěrečný závod v Belgii účastnil i „Dag“ s Maňasem, tedy Jaromír Široký s Manfrédem, jelo se prakticky od začátku o druhé a další pořadí. Druhá byla Markéta Wimmerová s Kirby, před Danielem Burdou na Sethi a Vendulou Jaitnerovou a Čikem. Pátá pak Dominika Novobilská s Dakarem.
S 80 km
Nakolik zapůsobilo lákadlo peněz a nakolik možnost účasti na posledním letošním závodu stupně S není jasné, jisté je, že v tomto závodě se sešlo hojnější pole závodníků, než v závodech nižších kategorií. Sedm startujících dvojic, mezi kterými byla i účastnice ME juniorů a nebo také účastnice MČR, dávalo tušit tuhý souboj o prvenství. To nakonec poměrně těsně získal poněkud neortodoxně oblečený Miroslav Drásal se Salemem před Petrou Trojákovou s Shagia Wantem, kdy o vítězí rozhodl dlouhý finiš na zhruba 1300 metrů. Třetí byla Michaela Burdová s Gamblerem a čtvrtá, poslední úspěšně dokončivší, Jana Krajňanská s Ubahou.
Velice milé pro všechny zúčastněné bylo pohotové dodání výsledkových listin při vyhlašování výsledků.
Na poslední závod do Belgie se vydali i naši tři jezdci: juniorka Naďa Pospíšilová s Lavinou, Jakub Kyselý s Lulu Min Grace a kdo jiný, než Jaromír Široký s Manfrédem. Závod na 2×60 km vedl sice v nepříliš obtížném terénu, byla to rovina, nicméně povrch skládající se z dlažebních kostek, makadamu a tvrdých polních cest se ukázal jako hlavní oříšek, který nerozlouskla většina startujících. Ze čtyřiceti devíti dvojic dokončilo pouze dvacet, z našich jen stálice, nejstarší reprezentant. Na krásném osmém místě dojel Jaromír Široký s Manfrédem a dlužno dodat, že poslední kolo kvůli velmi tvrdému povrchu jel opatrněji, než jej známe.