Prostředí

Pod úvahou na téma prostředí si můžete představit ledacos. Chtěla bych se zaměřit nejen na prostředí ve kterém s koňmi pracujeme, ale obecně i na prostředí potřebné pro celkovou pohodu koně.

Někdy se mě lidé ptají: „Ale my nemáme jízdárnu ani kruhovku, kde mám tedy s koněm cvičit?“ Odpověď je nasnadě – kdekoliv.

Komunikace s koněm, horsemanship, nebo jakkoli chcete, není o provádění cviků. Je to o principech dorozumění, které nás ke cvikům dovedou, a které můžeme pomocí povelů upevňovat. Je jasné, že máme-li v domovské stáji ideální prostředí, místo kde máme dostatek klidu k soustředění, je to výhoda. Nemusí to však být vždycky jízdárna s ideálním povrchem. Písek nám často komplikuje pohyb na zemi více než trávník. Je samozřejmě lepší mít místo ohrazené nebo i halu. Je to bezpečnější, když se stane, že se koník rozhodne přes i naše protesty (i na vodítku) odejít. V případě, že nedisponujete výše zmíněnými podmínkami, může k tomuto účelu posloužit i elektrický ohradník, pokud možno pod proudem. Elektrický ohradník je velmi praktický, jak cenou, tak mobilitou a skladností. Takže pokud nemáte doma krytou halu a kruhovku, nezoufejte.

Další věcí je učit se s koníkem v ohradě, kde je tráva. Ta bývá pro koně veliké lákadlo a možná nám to ze začátku ztíží práci. Možná si ale můžete krásně vyzkoušet, kdy je koník soustředěný a kdy jste pro něj jen otravný konec vodítka. Pokud kůň spolupracuje, je výhoda také v tom, že ho můžete odměnit propuštěním na pastvu. Je samozřejmě lepší postupovat od jednoduššího ke složitějšímu, ale každý má své možnosti. Myslím si, že je jednodušší s koněm pracovat v klidu v ohrádce z pásky, než v kryté hale s partou přihlížejících, kteří každou vaši chybu mohou náležitě okomentovat. Snad mi dáte za pravdu, že takováto situace člověku ani koni na klidu nepřidá.

Máte-li pocit, že ve známém prostředí vám již všechno klape, nabízí se možnost přesunu do míst s větším výskytem rušivých podnětů. Mohou to být lidé, psi, auta, koně v ohradě … Fantazii se meze nekladou. Důležité je ztěžovat si situace teprve, až máte situaci pod kontrolou v klidném místě. Vyhýbat se konfrontaci s rušnějšími místy je kontraproduktivní. Ve stresových situacích se totiž ukazuje, kde je vaše pozice ve vztahu s koníkem. Kde je potřeba pilovat detaily.

Prostředí v jakém s koněm pracujeme se odvíjí od pokročilosti v našem partnerství. Vždy postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu, tedy i ve výběru prostředí se tímto řídíme. Máme-li například koně závislého na stádě, nebudeme po něm okamžitě chtít 100 % poslušnost v odloučení a necháme jej v prostředí, kde je ještě klidný. Tím zvyšujeme i svoji důvěryhodnost. Kdybychom v začátku vztahu chtěli, aby kůň kvůli nám opustil své bezpečné místo, mohli bychom se pro něj stát stresujícím faktorem. My však chceme pravý opak. Musíme být vždy krok před koněm a naučit se odhadovat jeho reakce natolik, abychom mohli zvolit vhodné místo pro začátky kvalitního vztahu. Koník se rád pase? Začneme na jízdárně. Bojí se traktoru? Půjdeme z jeho dohledu. Rozrušuje jej náš pes? Pejska po dobu cvičení zavřeme nebo odvoláme. Atd. Neznamená to však ustupování koníkovým požadavkům a odhadneme-li jeho reakci spíše jako drzost, než-li strach, trváme na svém, dokud kůň nesplní o co jej žádáme.

Postupem času můžeme prostředí měnit a zvyšovat si tak cíle. Dávat koni výzvy a odměňovat pokroky. Výsledkem je, že koník v jakémkoliv prostředí je ochotný vám důvěřovat a plnit úkoly beze strachu a napětí. Jde v podstatě o variaci na získávání pocitu bezpečí.

V praxi se pak ukáže jako opravdu dobrý nápad naučit koně stát v klidu (rušná ulice), chodit na vodítku za vámi (most, tunel), uhýbat okamžitě tlaku (strmé srázy a jiná nebezpečná místa), couvat apod. a hlavně – nebát se, nebát se, nebát se, když jste s ním.

Na to, jak se k nám kůň chová, může mít nemalý vliv také prostředí v němž žije. Stres ze samoty, přepracování nebo naopak nedostatek pohybu se samozřejmě odrazí jak na soustředěnosti, tak i na celkovém naladění koně. Cholerický či nezkušený stájník může mít také veliký vliv na pohodu koní. Každý kdo koně zná ví, že jsou stádová zvířata a proto trpí samotou na krásné pastvině i v boxu. Pro toto neexistuje žádná výmluva, kůň je a zůstane vždy koněm. Je hezké, když po vás váš osamělý miláček zařehtá, pokud jste pro něho jedinou zábavou celého dne. Není ale hezčí, když ten samý kůň přijde od stáda, aby se s vámi přivítal? Ustájení bez kontaktu s jinými koňmi znamená pro koně také nesmírné psychické zatížení. Kdo někdy prožil pár dní o samotě v nudě a bez perspektivy, dá zapravdu. Většinou si každý si umí zdůvodnit, proč jeho kůň nežije ve vyhovujících podmínkách. Ale pro vztah s koněm je prvotní mít koně rád. A mít rád, znamená akceptovat koně nejen v čase kdy jsme s ním. Nejen naučit se rozumět jeho řeči. Znamená to také porozumět všem jeho druhovým potřebám …